pátek 3. listopadu 2017

Měsíc s poezií

Včera.když jsme se vraceli večer z dušiček, nás provázel měsíc.Občas krásně svítil,za chvíli byl zahalen mraky,které byly zvláštně zbarvené do žluta.Baví mě pozorovat noční oblohu a protože se mi zdála dost zajímavá,doma jsem hned vytáhla foťák a pokusila se o pár snímků.


A protože k noční obloze se hodí poezie a já zrovna jednu čtu a to od Jiřího Suchého.O měsíci jsem nic nenašla a tak jsem vybrala jednu sloku
 z básně Čas kráčí kolem nás.Jinak všechny jsou nádherné.Je dobré jednou za čas si udělat pořádek doma v knížkách.

Čas kráčí kolem nás
A tiše rukou kyne
Kdekdo ví,že ten čas
Tak neúprosně plyne
A i když venku leje
Mě v duši stále hřeje
Vědomí,že čas
Kráčí kolem nás