Zahrada poskytuje stín

 V horkých dnech,jako obyvatelé slunného panelákového bytu hledáme útočiště u rodiny.Buď u sestry a nebo našich dětí.V rodinném domku přeci není takové horko,ale nejraději jsem u nich na zahradě schovaná pod pergolou.Sestře kvetou teď hodně růže a pivoňky.

                                                                                                         Růže velkokvětá

Obhlídka čapích hnízd

 Jako každý rok i letos sleduji čapí hnízda.Poslední dva roky jsem si zamilovala hnízdo v Kněžmostě,bohužel letos obec vypnula kameru a to díky některým divačkám,které nerespektují upozornění,že o hnízdo je postaraný a neustále volají na ZS a na obec.Loni byl na hnízdě problém se včelami.Není to jediné hnízdo,kde byla z podobných důvodů kamera vypnuta.Hnízdo navštěvujeme,abych mohla podávat zprávy do Čapí skupiny a rovněž zapisovat do pozorování hnízd.První návštěva byla 23.března.Měla jsem štěstí na hnízdě byl jeden dospělý čáp.Podle výhružného postoje jsem poznala,že zde bude další čáp,který na hnízdo nepatří.Nemusí vždy hnízdo napadat,ale jak jsem se dozvěděla může to být odchovanec z hnízda,který ještě nehnízdí.

                                                                                    

Známá místa

 Procházky musí být i když chůze hodně bolí.Často jezdíme k dceří a tam se rádi projdeme k rybníku Oběšenec.Je to už taková skoro pravidelná zastávka.Nejdříve rybník Žabakor a potom rybník Oběšenec.  

Prohlídka hradu Kost

 Na 29.května jsme si domluvili s vnučkou prohlídku hradu.Společně se synem,snachou a ještě s námi byly na prohlídce dvě vnučky učitelky ze základní školy.Jedna byla učitelka dějepisu a občas vnučky výklad něčím zajímavým doplnila.

O hradu jsem už psala a tak budu stručná a spíše se více zaměřím na nějaké zajímavosti,které jsem našla na internetu.

Hrad Kost je pevnost,kterou podle legend nedokázali dobýt ani husité.Za hradními zdmi se skrývají příběhy šlechtických rodů,velkých požárů i míst,kde se podle pověstí ozýval pláč věznů i poutníků

Hrad byl založen roku 1349 a v současnosti jej vlastní rodina Kinských..A proč se Kost jmenuje Kost?Možná proto,že byla pro své nepřátele příliš tvrdým oříškem.Jedna legenda vypráví o slavném vojevůdci Janu Žižkovi,který hrad dlouho a marně obléhal a když musel s nepořízenou odtáhnout prý zvolal:Ten hrad je tvrdý jako kost a ta patří jenom psu.Historie praví,že zakladatelem hradu byl pravděpodobně Beneš z Vartemberka,který se v historických listinách podepisoval Benesius di Costi.Což znamená tvrdý,nebo kamenný.Tím chtěl světu hrdě oznámit,že na rozdíl od tehdy běžných dřevěných tvrzí si postavil své sídlo z kamene.V roce 1370 rozjel velkou přestavbu Benešův syn Petr.Po něm se na Kosti střídal jeden slavný rod za druhým.Kost byla sice těžko dobytná,ale zabrat ji daly požáry.Roku 1635 hrad zachvátil první ničivý požár.O dvacet let později ,v roce 1658 měla Kost namále podruhé.Císař Leopold I.vydal nařízení hrad zbourat,aby v případě války nemohl sloužit jako bezpečné útočiště pro nepřátelská vojska.Své si hrad prožil i v roce 1866 ,kdy se v jeho těsném sousedství střetla rakouská a pruská armáda v rámci prusko-rakouské války.Další velký požár v roce 1946 paradoxně odstartoval rozsáhlé památkové opravy,které hradu vrátily jeho lesk.Poslední majitelkou hradu byla Anna Marie dal Borgo Netolická,které byl hrad roku 1948 zabaven.Po roce 1989 byl hrad vrácen v restituci Giovannimu Kinskému dal Borgo a ten dal připsat polovinu hradu svému mladšímu bratrovi.V současnosti hrad spravují prostřednictvím akciové společnosti Kinský dal Borgo.

Za vnučkou

 Vrátíme se zase do Českého ráje,konkrétně do Podkosti.Mladší vnučka od syna zde je na chalupě s dalšími studenty na praxi,jako průvodkyně na hradě Kost.Studuje prvním rokem Střední hotelovou školu se zaměřením na cestovní ruch.Další studenti jsou na zámku Svijany,Lemberk a hrad Grabštejn.Jeden den jsem měla  od ní telefon,že nemůže sehnat tátu.

No,nemohla byl na služební cestě,že ji došly zásoby jídla a potřebovala by něco nakoupit.Máma do večera v práci a tak to zbylo na nás.Nejdříve jsem se musela optat řidiče a ten mi to odkývnul.Jak to provést?Dohodli jsme se,že pro vnučku dojedeme a odvezeme ji do nějakého supermarketu v Turnově a zase ji odvezeme zpátky.Samozřejmě si vzala kamarádku a já velkou tašku.

Bylo už po 19.hodině.Než si děvčata vyložila nákup trochu jsem si poběhala na místě.Bylo tu nádherně.

Slunce se pomalu blížilo k západu a osvětlovalo krajinu příjemným teplým světlem.

                                               O hradu se rozepíšu v dalším příspěvku.Byli jsme pozvaní na prohlídku