Lázně Sedmihorky

 Jiný den jsme zajeli mezi kapkami deště do Lázní Sedmihorky.Psala jsem o nich samozřejmě už na blogu a tak jenom pro připomenutí.Lázně Sedmihorky byly nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách.Byly založeny roku 1941 MUDr.Antonínem Šlechtou.Pamatuji jejich lepší časy,jak z dětství,tak ještě i z výletů s našimi dětmi.V současné době jsou lázně uzavřeny.

Působivé místo v Rynolticích

 Ve středu ráno byla úplně jasná obloha.Jeli jsme mladým na nákup do Liberce do Makra.Zajeli jsme ještě ke Globusu,kde moc ráda nakupuji a potom jsme jeli směr Rýnoltice,je to obec v západní části Libereckého kraje.V plánu jsem měla hrobku manželů Prokopových na místním hřbitově.Když jsem viděla fotografie na mapách.cz hned mi bylo jasné,že ji chci vidět na vlastní oči.Počasí se zatím parádně pokazilo.Obloha se zatáhla,studeně foukalo a později začal poletovat sníh.Když jsem vstupovala sama na hřbitov.manžel moji zálibu nesdílí a řekl,že na hřbitov nevstoupí,zmocnil se mě zvláštní pocit.Hřbitov byl otevřen v roce 1879.Jeho dominantou je novogotická kaple manželů Prokopových.Stojí na pískovcové Panenské skále v západní části hřbitova.Byla postavena v letech 1881-1882 stavařem z Jitravy.Uvnitř kaple by měl být oltář a skleněný lustr.Kaple byla vysvěcena v roce 1884.V pískovcové skále pod kaplí je rodinná hrobka.Když jsem  přišla blíže byly dole otevřeny dveře.Dost jsem se vylekala,kdyby byl se mnou manžel,řekla bych mu,aby se podíval,co tam je.Sama bych tam nenakoukla.Hřbitov je dost stranou,ale u silnice na Nový Bor a projedu tu hodně aut,takže mrtví moc klidu nemají.Na hřbitově jsou staré náhrobky,mezi kterými kvetly sněženky.Natáčely se tady některé scény filmu Rok ďábla.Je to působivé místo.

Mezi kapkami deště

 Deštivé počasí moc výletování nepřeje.A tak se snažím využít každé hodinky,kdy neprší.Jedno odpoledne jsme vyjeli směr Sedmihorky a dále na Karlovice.Okolo kostela sv.Jiří jezdíme často,ale nikdy jsme tam nezastavili.Tak jsem to napravila.Kostel sv.Jiří byl postaven pravděpodobně ve 14.století .Roku 1871 byly provedeny některé úpravy.

K nedělní kávě

 Kdo by si nedal něco sladkého k  nedělní kávě.Já sice kávu nepiju,ale dám si ráda k čaji.Pokud bych na víkend neupekla manžel si nakoupí různé sušenky,které jsou plné cukru a tuku, stačí si jenom kousnout.Nechutnají mi.Co péct,to mám pořád inspiraci od mých sester,hlavně té nejmladší.Tento dort byla jedna z nich.A je famozní.Myslela jsem,že to bude na nás moc,když jsme už sami dva,ale dokázali jsme ho sníst za víkend.Sestra hledá inspiraci na internetu a tento dort je podle videa na Youtube.Tak  ho sem dám,snad se bude zobrazovat.

Pomerančový dort

Balíček dlouhých piškotů,pomerančový džus,2 pomeranče,

Krém 1:500 ml pomerančového džusu,4 lžíce cukru,4 lžíce kukuřic,škrobu,20g másla

Krém 2:500 ml mléka,4 lžíce cukru,4 lžíce kukuř.škrobu,10 g vanilkového cukru,20 g mascarpone / použila jsem pomazánkové máslo

Krém navrch:50 g mascarpone,200 ml smetany ke šlehání

Ještě jednou krokusy

 Vím ještě o jednom místě na konci města,kde kvetou krokusy.Vypravila jsem se tam.Sluníčko svítilo a tak byly více rozkvetlý.

Krokusy v parku

 Nemohla jsem se dočkat až vykvetou na dvou místech ve městě krokusy.V minulém týdnu jsem jela ráno autobusem do nemocnice na krev s tím,že to zpátky vezmu přes městský park.

Ráno mrzlo,sluníčko na to místo ještě moc nesvítilo,ale krokusy byly tam.Bohužel ne moc rozvité.

Dřevěná zvonice a Husův památník

Jsou místa,kde jsme dost často a to jsou i Obrubce.Jezdíme mladým do Mladé Boleslavi občas něco obstarat a zpátky se stavujeme

u Čerpací stanice v Sukoradech a potom  už je to do Obrbců kousek.Tak jsme zase jednou zastavili a šla jsem se podívat,zda na je na svém místě dřevěná zvonice.

Stojí u kostela Nejsvětější Trojice.Dřevěné zvonice navštěvuji ráda a nevadí mně vidět je i podruhé.

Bledule pod Troskami

 Po ne moc vydařeném víkendu,co se týče počasí máme od pondělí slunečno.Snažíme se hezkých dnů využít.V úterý jsme se rozhodli,že se projdeme v Podtroseckém údolí.Došli jsme k místu,kam chodíme každý rok za bledulkami.Myslela jsem,že je ještě brzo,ale když jsem přišla blíže byly tam.Sluníčko bylo ostré a tak se bílé koberce na louce ztrácely.Bohužel jsem se k bledulím nemohla přiblížit.Půda byla tak promáčená,že se pode mnou propadala a někde jsem zapadla po kotníky.Pocit,že pode mnou není pevná zem byl hodně nepříjemný.Vzpomněla jsem si na Krále Šumavy.Tak jsem dělala výřezy.Bledule byly tentokrát hodně drobné a některé ještě nerozvité.

Známky jara ?

Známky  jara jsou u nás takové opatrné.Možná je to nejvíce vidět na Jizeře,kde je dost vody,protože,jak se oteplí a začne na horách tát sníh,řeka se naplňuje.Dnes je to jinak,zima se na hory vrátila.Mám místa u Jizery,kam se ráda vracím pokud jsme někde nablízku.Jedním z nich jsou Rakousy a stará lípa na břehu.

O labutích

V Českém ráji je hodně rybníků a žije zde i hodně labutí.Fotím je často a ráda a tak přidám i pár zajímavostí o nich.

Labuť je jedním z nejtěžších létajících ptáků na světě.Váží 7 -  12 kg

Létá rychlostí až 60 km za hodinu

Na těle má průměrně 25 000 per

Má krk dlouhý více než 25 cm

V období tahu překonají labutě až 3 200 km

V hejnech letí vždy kolem 40 labutí

Létají v noci,kdy je vzduch chladnější

Dokážou výletnout až do výšky 9 km

Velmi dobře a tiše plavou

Během dne spotřebuje labuť až 4 kg potravy