První vyjížďka na kole

 Kolo mám už dlouho nastartované,baterii průběžně dobíjím,ale vyjela jsem na něm zatím 2x.Poprvé s kamarádkou Dášou.Vyjely jsme později odpoledne s úmyslem,že si někde vyfotím západ slunce.Kde bydlíme žádná cyklostezka není a tak jedeme většinou po silnici a to nefotím.Vzhledem k tomu,že jsme sluníčko neviděly od neděle,tak možná přijdou tyhle fotky vhod.

Kopec v pozadí je Kozákov

Malá vesnička Nudvojovice

Jez na Jizeře v Přepeřích

Jedeme cestou mezi poli a labutě jsou zde pořád.Jako by se jim na rybník nechtělo.

V pozadí Krkonoše

Kostel na Všeni a panorama zasněžených Krkonoš

Přes den bylo skoro jasno,tak západ slunce nebude tak barevný.V pozadí se tyčí Ještěd

Je vidět i Bezděz a Ralsko

Dáša mi říká,že fotky by měly mít nějaký šmrnc.Má pravdu a tak souhlasím,aby mně držela před objektivem větvičku.Musím říct,že jsme se u toho hodně nasmály.

Něco nám vrčelo nad hlavou.A máme tu vetřelce

Sluníčko zapadlo a skončil jeden krásný jarní den

a asi na dlouho.

Dnes byla celý den tma a nejdříve padal sníh s deštěm a po zbytek dne pršelo.Odpoledne jsme jeli s manželem nakupovat do Liberce a obě cesty lilo jako z konve.Okolní kopce byly ještě bílé.

Mějte hezký víkend i přes nepřízeň počasí.

Co mě baví

 Nastřádala jsem zase pár svých výtvorů a jak říká moje kamarádka.že se vždy těší až dám na blog co vytvořím a co upeču.Na to také dojde.Občas to chce změnu a i já se ráda podívám,co jste vytvořily,navařily a upekly.Zkouším všechno možné a mám velkou radost,když za sebou vidím nějakou práci.Špatné je,že jsou galanterie pořád zavřené.Sice mám své ověřené obchody,kde nakupuji přes internet,ale raději bych si přízi prohlédla.Potřebuji i dna na pletení košíku.Snad se dočkám.

Napadlo mě,že upletu kočce košík,protože pořád se uvelebuje v háčkovaných košíkách,které jsou na ni malé.Tak jsem objednala na internetu největší dno,jaké měli.Stejně budu muset kočičce nastolit dietu.Pletení z pedigu je krásná práce.Nepletla jsem košík poprvé.Pedig se musí před použitím namočit,ale stejně se mi občas lámal.

Zbylo mi dno,které jak jsem zjistila je na háčkovaný košík a tak jsem si uháčkovala košík z macrame,protože jsem jinou silnou přízi doma neměla.

Hodí se třeba na kosmetiku.

Přízi macrame jsem si objednala na internetu,že se pokusím něco vytvořit.Kdysi se tomu říkalo drhání a používal se k tomu  provázek.Uzly jsem samozřejmě už zapomněla a tak se je učím znovu a snad nějaký závěs vytvořím.Zatím jsem se pokusila o andělíčka a list.

Největší problém jsem měla s rozčesáním příze a nakonec,abych přízi zastřihla na správný tvar.Tolik nůžek doma a snad tupé.Spíše to bude mýma neposlušnýma rukama.

Zelený lapač snů jsem dala vnučce a pro druhou jsem udělala stejný.Zbyla mně zelená peříčka a stužky.

Na Youtube se mí líbila dečka.První jsem uháčkovala ze sněhurky,ale chtěla jsem ji mít ze silnější příze.Tak jsem si uháčkovala ještě jednu.Je dost velká.

Ze zbytků přízí jsem uháčkovala další dečky.Doma máme pět stolů a stolků a tak je mám,kde mít.Ale nesmím to přehánět.Nikdy jsem na dečky nebyla.

Díky všem šikovným rukám na internetu,které mě tolik inspirují.

Hlavně,aby už bylo teplo a mohli jsme být všichni více venku.Dnes pospíchala z procházky i Bleky,byl opravdu ledový vítr.Hlavně,že jsem si připravila kolo,jak budu jezdit a byla jsem na něm zatím 2x.

Mějte hezký zbytek týdne

Do hor

 Do hor jsme byli pozvaní na návštěvu ke známým.Díky očkování se začínáme trochu rozvolňovat.S některými přáteli jsme se neviděli už hodně dlouho a tak jsem se moc těšila.A protože se na návštěvu nejezdí s prázdnou upekla jsem loupáky podle receptu Lenky na jejím druhém blogu:https://lenka-anie.blogspot.com.

Vyjeli jsme brzy,abychom se mohli podívat na nějaké zajímavosti po cestě.

Prvním zastavením byla zvonička v obci Bitouchov u Semil.Už z dálky vyčnívala krásná cibulovitá věž.Zvonička byla postavená v roce 1812.O sto let později v r. 1911 prochází podstatnou rekonstrukcí.Dalších 85 let zvonička chátrala a dočkala se až v roce 1996 nezbytných oprav.Bohužel ještě téhož roku po zásahu kulovým bleskem byla znovu opravena.Zvonička je významnou památkou lidového stavitelství a architektury v Horním Pojizeří.

Dalším zastavením byl dřevěný most v Bystré nad Jizerou.Ten už na blogu mám a tak se o něm více rozepisovat nebudu.Chtěla jsem se projít podle Jizery,zda neobjevím nějakou květenu.Bohužel na cestě bylo mokro a bláto a ač jsem pátrala žádnou jarní květenu neobjevila.Most je od roku 1958 na seznamu kulturních památek.

Mám to tady ráda,Jizera zde poklidně plyne.

Míříme směr Rokytnice nad Jizerou.Je to horské městečko v západních Krkonoších v okrese Semily v Libereckém kraji.Leží mezi masívy hor Stráž,Čertova hora a Lysá hora a podél levého břehu řeky Jizery.

Zastavíme na chvíli na náměstí.Rokytnice je také lyžařské středisko,jsou zde sjezdovky a hodně penzionu.Bohužel letošní zimní sezóna se nekonala a i teď je všude  nějaké prázdno.V jiné době se zde nedalo zaparkovat.Budova radnice na Dolním náměstí.

Městem protéká Huťský potok.Dá se odtud dojít k Huťskému vodopádu.Když jsme byli mladí a mladší hodně jsme se tu všude nachodili.Jak s malými dětmi,tak i většími.Túry jsou tu náročné , teď už bychom ty kopce nezvládli.Měli jsme to štěstí,že moje sestra bydlela nějakou dobu v Kořenově a manželův bratr má byt v Harrachově a tak jsme měli Krkonoše prochozené a v zimě projeté na běžkách.To už jsou všechno jenom krásné vzpomínky.

Jedeme dále na Rokytno,vesničku asi 2 km od Rokytnice.A tady už koukám,zda neuvidím kamarádku Álu.

Je hezky a tak se jdeme projít po okolí.Zaujme mě opět krásná kaplička.

Objevila se ve filmu Krakonoš a lyžníci a bohužel zde zemřel na infarkt herec Václav Lohniský.

Vleky zůstaly celou zimu nevyužité

Mám ráda horský ráz krajiny

Je tu hodně krásných chalup,ale jsou opuštěné.Poslední den uzávěry mezi okresy a potom to i tady určitě ožije.

Poslední zbytky sněhu.Z jednoho místa jsme zahlédli Dvoračky.

Domů razíme k večeru.Naše oblíbená rozhledna U borovice.

Začíná se zatahovat.

Jak bylo v předpovědi,tak se stalo.Zima 3 stupně,silně fouká a prší.

Jaro,nedej se!

Mějte hezký celý nový týden