U rybníků

                       Tento příspěvek mám už připravený nějakou dobu a tak si dáme chvíli oddych od dalších výletů,než je připravím.

                     Jsou krásné dny a tak dávám přednost pobytu v přírodě.

                    K rybníkům se ráda vracím.A pokud při našem cestování je nějaky v dohledu,zastavíme.

 Je u nich většinou živo.Kachny,nejvíce labutě,ale i volavky.

                                                                                                                       

                                                                                 

Kostel v Olszyně v Polsku

       Pokračujeme dále v cestování s našim vnukem.V obci Olszyna,okr.Lubáň jsme si prohlédli krásný kostel.

                        Dost často se jako nevěřící pozastavuji nad názvy kostelů.Tento se jmenuje kostel sv.Józefa Oblubienca Nejswietszej Marii

          Panny.Římskokatolický farní kostel ,původně evangelický byl postavený

                                                                            v letech 1895 - 1897 v novogotickém slohu.Kostel byl vysvěcen 23.září 1897.                                                                        

Hrad Czocha II.část

     O hradu jsem více napsala v I.části.V zahradách jsem se pokochala růžičkama a sešli jsme do spodní části hradu.

      Hrad má nezaměnitelnou tajemnou atmosféru.Píše se o něm,že je obklopen zvláštní aurou.A hlavně je hodně

      fotogenický.Další zajímavostí hradu  jsou tajné chodby ve zdech,které nejsou dosud všechny odhaleny.

Dále je to pověst o tzv.skleněné místnosti se skleněnými stěnami a podlahou o které vyprávěli

pamětníci,ale nebyla na zámku také dosud objevena.

Hrad je označován jako Polské Bradavice.Na hradě se koná letní kouzelnická škola a kouzelnické dílny

      pro školy.Název Bradavice je z knižní serie Harry Potter

Z hradních zahrad

                                                            Růže na hradě Czocha vypadaly jako po čerstvém dešti,ale po příjezdu do Polska nám nepršelo.

                                                            Zaujaly mě kapky,protože u nás po dešti kapky tak na květech nedrží.V pátek v noci u  nás pršelo a

                                                            protože máme v sídlišti růžové keře šla jsem se na ně podívat.zůstalo pár kapek ve středu růží,ostatní 

                                                           jako by sjely.Dočetla jsem se,že to záleží na více věcech.Vlhkosti vzduchu,teploty a i nadmořské výšce.

                                                                                                        V Polsku jsem si kapičky užila až se mi můj doprovod někde ztratil

                                       

Hrad Czocha Polsko I.část

                                Hrad Czocha je obranný hrad ve stejnojmenné obci v Dolnoslezském vojvodství v jihozápadním Polsku.

                            Nachází se u přehrady Lesnia na řece Kwisa na historickém území Horní Lužice,jež v dobách vzniku hradu

                               patřila pod České království.Hrad Czocha byl postaven na skále a jeho nejstarší částí je věž,ke které byly

                               později přistavěny obytné stavby.Hrad vznikl jako pevnosti na hranici Čech a Lužice.Jeho stavbu nařídil

                             Václav I. v polovině 13.století.Kamenná hradní stavba pochází z roku 1329.Následuje dlouhá historie,kterou tu vypisovat

                              nebudu.Po druhé světové válce byl hrad několikrát vydrancován.Nábytek a další vybavení bylo rozkradeno.

                           V roce 1952 hrad převzala polská armáda.Byl používán jako vojenské rekreační středisko.Veřejnosti byl hrad zpřístupněn

                       v roce 1996 jako hotel a konferenční centrum.Objevil se také v několika filmech a seriálech.

                        Tak se jdeme na něj podívat.Množství lidí mě nepřekvapilo,plné bylo parkoviště a stály tu tři autobusy.

                                                                                                                                                                                   

Návrat do Polska

 O naší dovolené v květnu v Polsku jsme zdaleka neviděli všechno,co mě zajímalo a tak  jsme se tam vypravili  ve čtvrtek 14.9.Jel s námi vnuk.U nás bylo počasí příjemné,akorát na výlet.Když jsme se blížili

k Liberci obloha se zatahovala a za Libercem začalo drobně pršet.Do Liberce jezdíme poměrně často a tak už víme,že je tam vždy horší počasí,jak u nás.

Jeli jsme směr Frýdlant a v počasí žádná změna.V Polsku se přidala ještě mlha.Říkala jsem si,co teď.Manžel,který většinou vidí hned všechno černě tentokrát

mě utěšoval,že ještě nejsme na místě.A opravdu pršet přestalo a obloha se začínala protrhávat.První místo,které jsme navštívili byla zřícenina hradu Miecz  v překladu Hrad meče

 v obci Lešna.Hrad je poprvé zmíněn v květnu roku 1329 a měl chránit stezku vedoucí z Lužice do Lubani a Jelení Hory.Po požáru v roce 1527 byl hrad renesančně přestavěn.Poté ho ještě

 2x zničil požár,poslední v roce 1827.Ve dvacátém století byl z části využíván jako hostinec.Po druhé světové válce vzniklo v části hradu sociální bydlení,od roku 1960 byl 

neobydlen.Optimistické je to,že hrad je v současnosti v soukromých rukou a probíhá rekonstrukce.

Po telefonické domluvě je možná i prohlídka hradu.

Úpice a Batňovice

 

Další zastávka během sobotního výletu 9.9. byla Úpice.Malé městečko v podhůří

Krkonoš leží na řece Úpě.

Zastavili jsme na náměstí T.G.Masaryka

                      

Vesnická památková zóna Mužský

Na chvíli se vrátíme do Českého ráje.Je tu hodně míst,kam se rádi vracíme.Na jaře,když jsme projížděli obcí Mužský byla cesta k roubeným chalupám rozkopaná a stála tu těžká mechanizace.Byla jsem zvědavá,co se tu dělo a tak,když jsme byli u dcery jsme se sem  zajeli podívat.Cesta už byla v pořádku,ale hned na okraji je malý rybník nebo nádrž a ta byla asi příčinou nějakých prací.Bylo vidět,že ještě nejsou hotové.Je to tady moc kouzelné a ještě pořád neskutečně zelené místo.Jsou tu dvě lípy srdčité a 31 stromů jírovců madalů.A mezi nimi jsou schované krásné roubené chaloupky.Místo bylo vyhlášené za vesnickou památkovou zónou.Těch chaloupek tu je osm,ne všechny jsem nafotila.Byl všední den,ale přesto venku byli lidé a s tím mám potom problém jim fotit jejich obydlí.

Rtyně v Podkrkonoší

 V sobotu byl hlavní plán Rtyně v Podkrkonoší.Jeli jsme od nás směr Semily,Jilemnice,Vrchlabí,Trutnov.Jsou to pro nás už známá místa,krom Trutnova,tam 

ještě máme nějaké mezery.Cestou mě zaujal evangelický kostel v Horním Předměstí Trutnova.Kostel v novogotickém stylu byl postaven z režného cihelného zdiva

a mě zaujala vysoká osmiboká věž.Věž působí nějak plasticky asi díky režnému zdivu.Kostel sloužil svému účelu do roku 1957.

V roce 1980 byl zrekonstruován a nyní slouží k pořádání kulturních akcí.

Masarykova věž samostatnosti Hořice

 V sobotu ač mělo být velké teplo jsem se rozhodla,že jedeme na výlet.Nemá cenu sedět doma,za chvíli mohou přijít plískanice

a to už nic jiného nezbude.Mám sešit,kam pravidelně doplňuji,kam bych se ráda podívala.Manžel nebyl proti a tak jsme po snídani vyrazili.

Viděli jsme pár zajímavostí a já tentokrát začnu tou poslední.Masarykovou věží samostatnosti v Hořicích.Kdysi jsem ji viděla na fotografiích a byla nadšená.

Je to velmi zajímavá a krásná stavba a jeden z největších symbolů Hořic.Základní kámen byl položen 10.července 1926 za účasti T.G.Masaryka.

Věž byla dokončena v roce 1938.Je to pozoruhodná stavba s bohatou sochařskou výzdobou na vrcholu Hořického chlumu.Slouží jako památník

světových válek a zároveň jako rozhledna.Věž byla postavena podle plánů arch. Františka Blažka.Mohutné reliéfy na východním a západním křídle

nesou motivy Československého domácího i zahraničního odboje.