Co ráda pozoruji

 Obyvatelé rybníků vždy přitáhnou mou pozornost,ať jsme,kde jsme.Ovšem labutě zřejmě ze Žabakoru

  si  pořád lebedí kousek od rybníka v zeleni.Není to nic neobvyklého,první výhonky zemědělských     plodin jsou pro ně vítaným zdrojem obživy po zimě.

 

Bledule v Českém ráji

     Jako každý rok i letos jsme si nenechali ujít probouzející se jaro v Českém ráji.Mezi posledními zbytky sněhu se objevily něžné bílé květy bledulí.Byli jsme tu začátkem března.Tichá zakoutí lesů a

luk se  promění na pár dní v pohádkovou zahradu,kde vládne klid,svěží vzduch a vůně probouzející

se přírody.Bledule jsou křehké,ale vytrvalé a připomínají,že po každé zimě přijde světlo a teplo.

Procházky v tomto čase Českým rájem mají zvláštní kouzlo,které se nedá zachytit jinak než srdcem - i fotoaparátem.

                                                                      

Dokončení výletu

 Pokračuji výletem z 27.února.Naše cesta vedla přes obec Zahrádky.Zastavit tady je už taková

 rutina.Dopřávám manželovi,aby mi už po sté vyprávěl,jak tu pár roků bydleli s rodiči,kam chodil

 do školky a kde si s klukama hráli.

Jeřábí námluvy

 Vrátili se jeřábi.Krajinou se rozléhají jejich hlasy.Dobře je už poznám.Tak jsem zpozorněla při procházce s dcerou u rybníku Žabakor.Tady v tom místě byla pořád mlha.Říkala jsem si,pokud tu jsou

sotva je uvidíme.Původně jsme šly z Olšiny natrhat si někde kočičky do vázy.

Prozřetelně jsem si vzala i  velký objektiv.

Ovšem na tu dálku,kde jeřábi byli bych potřebovala daleko větší.

Břehyňská průrva

 27.února bylo docela hezky a tak nás to vylákalo na výlet.Jsou místa,kam se ráda vracím.

 V tenhle čas bylo jisté,že tu nebudou zástupy lidí,jako v sezóně.

U leknínu mají dobrou zmrzlinu.V létě tu byla tak dlouhá fronta,že jsme to vzdali.

Je to výchozí místo k Břehyňské průrvě