13.2.24

Nové Dvory

 Z Přelouče jsme pokračovali na Nové Dvory..Navigace nás vedla kolem zámku Kačina a tak jsem si

řekla o zastavení.Nebylo to první zastavení,ale na zámek se více podívám,až se bude zámecký park zelenat.


10.2.24

Přelouč plná zajímavostí

 Po 14 dnech jsme vezli opět Nicolku s jejím psem do Pardubic.Posledně hodně foukalo a bolela mě hlava a ani tentokrát jsem

to neviděla moc dobře.Poslední dny pořád pršelo a samozřejmě,že pršelo i v pátek ráno a to až téměř do Pardubic.Kiara si cestu tentokrát moc neužívala,

bojí se stěračů a tak měla tvář schovanou mezi zadními sedačkami.Litovala jsem ji,protože se stěrače nezastavily.

Kousek před Pardubicemi bylo  po dešti.Sláva.Vyložili jsme vnučku a já se dočkala od manžela jeho obvyklého:Tak co jsi naplánovala?

Přelouč a Nové Dvory.Pardubice pořád odsouvám,ale jednou na ně dojde.Kam se tam  podívám už mám dávno vypsané.

Přelouč je malé město kousek od Pardubic.Byla jsem příjemně překvapená,líbilo se mi.Na Masarykově náměstí

jsou vyznačena čtyři parkoviště a tak jsme v pohodě zaparkovali a šli si prohlédnout město.Mám ráda malá města,kde je na co koukat.

Hned na náměstí mě zaujala budova základní školy.



8.2.24

Poslíček jara?

Na krmítku se objevili čížkové.Nevím,zda jsou to poslové jara.Všichni na zimu neodlétají

a naopak k nám mohou přiletět čížkové ze severských zemí.Takže,kdo přiletěl na krmítko a odkud nevím,

hlavně,že snad chutnalo,ale od konce ledna se už neobjevili.Ptáčků je u nás čím dál méně.Některé druhy

už nejsou vůbec vidět.Je to stejné,jako  s motýly.Ti z Českého ráje snad zmizeli.



5.2.24

Pardubicko

 Ve čtvrtek 25.ledna jsme neplánovaně vezli vnučku s Kiarou do Pardubic.Neplánovaně proto.

že si Nicolka myslela,že si vezme do Pardubic své auto,ale rodiče ji to nedovolili,že je lepší,aby ho nechala doma pod střechou.

A protože si vezla hodně věcí, i psa,tak jsme se nabídli my,že ji tam odvezeme.

Smůla byla,že byl hodně větrný den a mě asi po 100 letech rozbolela hlava a tak jsem si ani nepřipravila,kam bychom se

podívali.Už jsme na Pardubicku dost věcí viděli a jenom narychlo jsem našla jednu malou zvoničku

a ještě naplánovala zastávku  v lázních Bohdaneč.

Původní zvonička byla postavena  buď v 17.či 18.století.Nachází se v obci Blato,která leží mezi Pardubicemi a Chrudimí.

.Zvon,který byl uvnitř byl v době první světové války roztaven.

V roce 1919 proběhla sbírka na zakoupení zvonu nového,ale  i ten byl zase za druhé světové války zabaven.Ani to občany

neodradilo a z vlastních zdrojů v roce 1947 byl zakoupen další zvon a zvonička opravena.

V období komunismu se zvonička ocitla na soukromém pozemku a začala chátrat až do konce 20.století.

V roce 2003 proběhla na popud Sboru dobrovolných hasičů Blato úplná přestavba zvoničky.Ta byla přesunuta o pár metrů dále

na pozemek,který obci darovala církev.6.9.2003 proběhlo slavnostní vysvěcení.


2.2.24

Na Vicmanově

Dnes to bude zase o psech,ale radostnější.V sobotu bylo hezky a tak jsme se vypravili do Vicmanova,

kde bylo cvičení v plném proudu.Zrovna cvičil syn s Bleky pod vedením vnuka od dcery.Připravují se

na zkoušku poslušnosti,která bude na jaře.Bleky je z cvičení prý nadšená.



30.1.24

Pátrání


 Jako velkou milovnici zvířat je mi vždy líto,když čtu na Turnovských stránkách,že se někomu ztratil pes a nebo kočka.

Ještě,že se neztrácejí děti.A tak pátráme.S kamarádkami,se sestrou.Kocourek sousedů se našel,to byla velká radost,

ale pes z Ploukonic ne.Líbí se mi,jak jsou lidé nápomocní při hledání.Pes se ztatil kolem rybníků Písečák.Místo,kam jezdíme na procházky.

Kolikrát jsme ho i s manželem tady viděli..Starý bílý,mohutný retrívr.Občas si ze zahrady vyšel kousek dál.A najednou se po něm

slehla zem.Už špatně chodil.Hledaly jsme ho s děvčatama několikrát.Domluvily se a manžel nás k Písečáku dovezl autem.

Co by kdo dělal se starým nemocným psem.Je zajímavé,že úplně stejný se ztratil na druhém konci města.

Foťák jsem si vzala jenom jednou,to když napadnul sníh.Pátraly jsem po stopách ve sněhu.Jenže sem chodí snad všichni pejskaři

z Příšovic.Nepátralo se jenom v okolí Písečáků,ale celý tok Jizery až někde do Kláštera Hradiště,protože Jizera teče podél rybníků.


27.1.24

Vodní nádrž Fojtka

 Hezké dny se snažíme vždy užít.Není to vždy prvoplánované,ale jedeme třeba

do Liberce mladým do hospody udělat nákup do Makra a s něčím to spojíme.

Nebo taky řekne syn,podívejte se,jak to vypadá na Javorníku s lyžováním,když jedete do Liberce.

Děti i vnoučata mě dobře znají a vědí,že mám ráda,když můžeme být někomu prospěšní,

když se pořád něco děje a každý den má nějaký smysl.


Vodní nádrž Fojtka se nachází kousek od Liberce v obci Mníšek.

Když jsme tu byli naposledy byla uzavřena kvůli pracím na hrázi.

Byla vybudovaná v letech 1904 - 1906 na stejnojmenném potoce.

Hráz je vysoká 16 m a dlouhá 146 m.

Přehrada slouží výhradně k zadržování povodňových průtoků.Ale i k rekreačním

účelům.V létě je tu hezké koupání



25.1.24

Technická zajímavost

 Ještě se s Vámi vrátím do Kryštofova Údolí  do části Novina podívat se na jednu velmi zajímavou

technickou památku.Železniční viadukt,mohutná,kamenná stavba.Byl postaven na trati z Liberce do České Lípy

v letech 1898 - 1900.Viadukt má 14 oblouků,je dlouhý 230 m a vysoký přibližně 29 m.

A hlavně je fotogenický.Na stavbu byl použit diorit vytěžený při hloubení tunelu na této trati

pod Ještědským hřebenem.Obklad je z liberecké žuly.Most je významnou kulturní památkou.



23.1.24

To nej v roce 2023

  Reaguji na výzvu Helenky,čím byl pro mě každý měsíc roku 2023 důležitý.Nebudu sem dávat přehled našich
výletů,ale pouze některé vyzdvihnu a to takové,které byly pro mě nějakým způsobem nejzásadnější
a další události,které byly hlavně radostné.
Leden
V lednu byl nejkrásnějším zážitkem pro mě maturitní ples vnučky Nicolky v Humpolci.
              Dočkala jsem se i tance s manželem.Po půlnoci,kdy hudba už hrála klidněji a v sále se sešeřilo.
               Podle příspěvků na blogu byl leden téměř bez sněhu a počasí se zdálo být příznivé pro výlety.
               Pár jsme jich uskutečnili.Jeden výlet byl s kamarádkou a dokonce jsem vyjela už 2.ledna na kole



19.1.24

Kryštofovo Údolí bez orloje

 Představila jsem vám tu Žibřidice,kam se přestěhoval orloj z Kryštofova Údolí a dnes jsme se jeli podívat

do Kryštofova Údolí.Vyjeli jsme po deváté hodině směr Hodkovice nad Mohelkou.

Kousek za Hodkovicemi se nám  opět naskytnul pohled na Ještěd.Tentokrát už se sněhem.

                                                                                                                                  


16.1.24

Zimy,jak se patří

 Díky Evině příspěvku o bruslení jsem si docela ráda zavzpomínala na dětství.
   V dětství jsem měla pocit,že není možné,aby zima byla bez sněhu  Zimu jsem měla ráda a se sestrama a kamarádkama
               jsme se vždy těšily,jak budeme bruslit a lyžovat.Bydlely jsme s rodiči
           v nejhezčí části Turnova a měly vše na dosah.Školu,tělocvičnu,letní kino,
                 knihovnu,hřiště.A v zimě bylo z hřiště kluziště.Staral se o něj jeden učitel,
                velký sportovec.Kolikrát jsme chodily z domova rovnou na bruslích.
                        Začínaly jsme také na šlajfkách a když se tatínek přesvědčil,že už umíme skoro
      bruslit dostaly jsme krásné bílé brusle.
                            Fotografie jsou samozřejmě horší kvality,když to spočítám mohou být staré
                                     i přes 66 let.Jsem narozená v roce 1950 a na některých fotkách jsem možná ani nechodila do školy
                Skenovala jsem je.
                                                                                                                                                                  



15.1.24

Chrastenský rybník a Hamerské jezero

Do Žibřidic jsme jeli přes Osečnou a tady jsme zaparkovali auto a šli se projít

k Chrastenskému rybníku.Je zde pěkný kemp,jezdíme sem hlavně  v létě.



                                                                                                                                                 

12.1.24

Orloj v Žibřidicích

                                                                       Že existuje obec Žibřidice u nás v Libereckém kraji jsem neměla před pár lety ani zdání.

                                                                                                                    Poznala jsem je díky synově přítelkyni,

                                                                                           která tu má maminku a občas za ni jedeme s manželem na návštěvu.

                                                                             Říkala jsem si obec nic moc,ani kostel se mi nelíbil a to si fotím skoro každý,který při

                                                                                našem cestování objevíme.Jaké bylo překvapení,když jsem v minulém roce četla,

                                                                                      že orloj a betlémy se budou stěhovat z Kryštofova Údolí právě do Žibřidic.

                                                                                  A stalo se,protože obec Kryštofovo  Údolí neprodloužila nájemní smlouvu.

                                                                                 Slavnostní  zahájení orloje proběhlo v prosinci 2023,ale toho jsme se nezúčastnili.

                                                                                 Počasí v lednu ukázalo tu vlídnější tvář, doma jsem to už nemohla vydržet 

                                                                                                       a tak jsme ve středu 10.ledna vyrazili směr Žibřidice.

                                                                          Po deštivém prosinci byla modrá obloha až neskutečná.Sice bylo  mrazivo,narazila jsem si

                                                                                        jednu z mých háčkovaných čepic,teplou šálu i rukavice a bylo mi fajn.

                                                                                                                                            


9.1.24

Dančí obora

                                                                   Posledně,když jsme jeli okolo dančí obory byli daňkové daleko a nedali se moc fotit.

                                                                             Jeden den,kdy bylo jako zázrakém v prosinci hezky jsme měli opět cestu

                                                                                      kolem .Vyhřívali se na slunci blízko oplocení.To jsem si užila.

                                                                                                                                                      




6.1.24

Ráno u Turnova

                             Tak jsme se namlsali,je zajímavé,jak  takový dort přitáhne lidi a udělá mi násvštěvnost blogu 2x takovou.

                                             A po sladkém to chce pohyb.Kardiologové říkají,že denně aspoň 5 tisíc kroků.Když tu s námi žila Bleky bylo

                                                     to snadné,3x denně na procházku a dělala jsem rekordy.Teď je to horší.Prosinec snad celý propršel

                                                        a leden začal stejně.Navíc manžel má problémy s kolenem a já jsem rozřezaná,sedm stehů na dost

                                  namahaném místě.Ale nic vážného,byl to plánovaný zákrok hned po novém roce.Jeden den,kdy mě manžel vezl 

                                     do nemocnice  na krev se při východu slunce zajímavě barvila obloha.Prozřetelně jsem si vzala foťák.

                                                                                      Hledali jsme kolem města nějaké pěkné záběry.                                                                                                    

                                                                                                                                                                                                                                                                   

4.1.24

Rumový dort

                                                             Vnuk mě poprosil,zda bych na Vánoce až se u nás všichni sejdou neupekla rumový dort.

                                                       Co bych pro vnuka neudělala.Viděl ho v pořadu Ládi Hrušky.Já na to nekoukám a tak jsem prošla

                                                           pár receptů na Youtube a jeden z nich vybrala.Punčák jsem si kdysi hodně kupovala,ale sama

                                                          jsem ho doma ještě nedělala.Pamatuji si,že ho dělala tchýně.Byla to pro mě výzva a ty já ráda

                                                                                            .No,po pravdě na Sněžku už by mě nedostal...

                                                             Měla jsem obavy,aby se mi povedl a nakonec jsem zjistila,že jsou složitější věci na pečení.

                                                                                                  Nakonec mi vydatně pomáhal manžel.

                                                                                                        Recept na korpus.Peče se 3x.

                                                                                          4 vejce,120 g cukru a 120 g polohrubé mouky.

                                                                                  Vejce se šlehají s cukrem celá a postupně se přidává mouka

                                                                         Do jedné placky se přidá cukrářské barvivo.Sehnala jsem jenom malinové

                                                                                                                                         


2.1.24

Zámek Hrubá Skála

                                                                Vrátím se ještě do starého roku.Prosinec nebyl,co se týká počasí moc příznivý výletování

                                                                                        Těch dnů,kdy nepršelo bylo opravdu málo.17.prosinec byl jedním z nich.

                                                                          Vyjeli jsme směr Hrubá Skála,chtěla jsem si podívat,zda na zámku vydržel červený přísavník.



30.12.23

Krásný rok 2024

                                                                                                                Přeji všem návštěvníkům blogu

                                                                                                                             krásný rok 2024.

                                                                                                 Aby každý východ slunce byl příslibem krásného dne

                                                                                               a při jeho západu jsme si mohli říci,že jsme den nepromarnili.

                             


27.12.23

Když Jizera zlobí

                                                                             To byla radost,když 23.prosince celý den sněžilo.Říkala jsem si,přeci jen budou po letech

                                                                                     bílé Vánoce.Sněžilo tolik,že jsem nešla ani ven fotit a fotila jenom z okna.

                                                                                                                 Radost kazila obleva a déšť v předpovědi.