V Podještědí

 V neděli 24.října jsme byli pozvaní k synovi a jeho přítelkyni.Původní předpověď na víkend nebyla nic moc.Ovšem v sobotu se vše změnilo,bylo krásně a podobná měla být i neděle.Se synem jsme si zavolali s tím,že využijeme den k výletování a sejdeme se až kolem 17 hodiny.Zajímavé na tom  je to,že jak syn,tak já jsme  naplánovali  Krompach.Leží na hranicích s Německem,oni jeli dále do Německa a my s manželem jsme se sem jeli podívat na tvrz a zámek.Začnu,ale od začátku.Nejdříve jsme se podívali na Bredovský letohrádek ve Lvové.Nachází se hned vedle zámku Lemberk.Což vůbec nepochopím,protože na zámku jsme byli 2x a nevím,jak jsem mohla vynechat letohrádek.Možná tím,že jsem nepoužívala ještě mapy v mobilu.Přitom jsme byli u Zdislaviny studánky,ale tam jsme šli až když  jsme se vraceli ze zámku.Šli jsme to zvláštně.Chtěla jsem to napravit a proto jsme se tu stavěli.Máme to i při cestě k synovi.

Ráno bylo na nule a mlha,ale už před polednem se to protrhalo.

Když se nedaří

 Nevěděla jsem,jak napsat název příspěvku,který by vystihoval mé pocity doma při prohlížení fotek.Bylo mi z toho hodně smutno a ukápla i slza a říkala jsem si,už nikdy nebudu fotit objektivem 300 mm ani se stativem.Manžel si jel do pekárny do Svijan pro chleba.Vzala jsem si brašnu,že bychom mohli dojet k Žabakoru,protože jsme věděli,že byl výlov rybníku a znovu se napouští.Byla mlha,ale doufala jsem,že se později rozpustí.Zaparkovali jsme na parkovišti u rybníka a před námi na malém ostrůvku,kam ještě nedosáhla voda,sedělo asi 20 volavek.Manžel tvrdil,že jich bylo 30.Žabakor je hnízdištěm několika druhů ptactva,ale vidět jsou tak tři a volavek jsem nikdy neviděla více,jak dvě.Ovšem celá rezervace má více jak 80 ha a tak mohou být kdekoliv.Uvědomila jsem si,že nemám v autě stativ,protože jsem si ho vzala domů,abych nafotila ptáčky na krmítku.A to znamenalo velký problém.Třes a ještě mlhavo.Navíc přijelo velké auto,nejspíše rybáři a najeli k okraji rybníka a pouštěli do něho malé ryby.Takže většina volavek odlétla.Nepodařila se mi ani jedna fotka.Ale scéna to byla úžasná.Jsem zvyklá fotit na manuál,v ostatních režimech mi to moc nejde a nebo někdy použiji prioritu clony.Nedařilo se nic a tak  jsem si vzpomněla,co nám říkali na kurzu fotografování.Když se nedaří použijte režim auto.Jenže v takových podmínkách jaké byly jsem to asi zazdila úplně.Režim fotil na ISO 10000.Takže fotky šuměly až mě z toho doma bolely uši.Z šedivých fotek jsem udělala černobílé.Nedoporučuji fotky zvětšovat.Dala jsem je stejně na malý formát.

U Jizery v Nudvojovicích

 Když jsem začala svítáním v minulém příspěvku,tak sem dám ještě jedno.To jsem musela vyrazit na kole.Z oken bytu vidím v dálce,jak se krásně barví obloha.V létě se mi občas podařilo manžela vytáhnout z postele,aby se mnou zajel někam za město,ale teď je už dlouho šero a on i déle spí.Tak jsem si už večer připravila teplé věci na sebe,dokonce i čepici,ale až na kole jsem zjistila,že jsem zapomněla na rukavice.Ještě,že jsem měla svetr s delšími rukávy.Na ruce nejsem nijak zmrzlá,ale když jedete na kole a venku jsou 4 stupně,pocítíte to.Takže než jsem začala fotit jsem musela zahřát ruce.Stačí,že se mi po ránu třesou nejvíce.Pár fotografií jsem ale vybrala.Jela jsem do Nudvojovic,to je nejbližší místo,kde mohu fotit východ slunce a projela i kousek okolo Jizery.

Svítání nad Žabakorem

 Kolem rybníku Žabakor jezdíme často,protože kousek odtud bydlí naše dcera s rodinou.Proto ho mám na blogu už několikrát.Nefotím vždy,většinou pokud mě zaujme obloha a nebo je na rybníku živo.V minulém týdnu jsme tu jeli akorát v čase východu slunce.Když jsme jeli o dva dny později,zjistili jsme,že se rybník  vypouští.A najednou se vepředu objevilo hodně ptactva,které tu na Žabakoru žije.O tom bude samostatný příspěvek.

Jenom připomenu,že rybník Žabakor je největší rybník v Českém ráji.

Zřícenina letohrádku Belveder

Vnučka nás požádala zda bychom pro ni nepřijeli v pátek 1.října do Kolína.Cestovala z internátu z Humpolce a v Kolíně by na další spoj dlouho čekala.Cestovala také poprvé se štěnětem německého ovčáka,kterého  potřebuje k výuce ve škole a některé spoje psy neberou.Byla jsem ráda,to je jasné.Hned jsem koukala,jaké zajímavosti jsou v Kolíně.Je jich tam dost.Nakonec jsme, ale Kolín vynechali.Sotva jsme vjeli do města dostávali jsme se z jedné kolony do druhé:To není nic na manžela,ale ani na mě.Zajeli jsme se podívat,kde je nádraží a protože jsme měli necelou hodinu času k příjezdu vnučky a ta ještě postupně přidávala zprávy,že vlak má zpoždění 5 minut,10 minut,nakonec to byla půlhodina.Ale to už jsme šlapali na vrch Vysoká ke zřícenině letohrádku Belveder.Tu jsem měla v záloze.A bylo to to nejlepší rozhodnutí.Letohrádek je asi 11 km od Kolína ve Středočeském kraji.

V letech 1697-1698 byl na příkaz hraběte Františka Šporka na kopci nad vesničkou Vysoká  postaven letohrádek Belveder a kaple sv.Jana Křtitele spolu s poustevnou.Kapli obklopoval malý klášter mnichů povlánů.Kaple byla ve své době více,jak zajímavá.Čtyřboká stavba se třemi symetricky rozvrženými vstupy a presbytářem odděleným mříží.Uprostřed stál vodomet z červeného mramoru se sochou sv.Jana Křtitele nad nímž bylo umístěno zlacené slunce,skrývající trysky.Z nich tryskala voda,vytvářející klenbu,aniž by dole shromáždějící zmáčela.V patře kaple byla vyhlídková místnost.Roku 1699 se zde konal slavný křest Šporkova dlouho očekávaného syna.Bohužel umírá ve dvou měsících.Ještě téhož roku hrabě Špork  panství prodává a tak klesá i jeho zájem o kapli.Ta je již roku 1700 osiřelá.Až na sklonku svého života roku 1733 chtěl hrabě Špork kapli opravit a obnovit její zašlou krátkou slávu.To se mu již nepodařilo.Roku 1834 zasáhl kapli blesk a následný požár byl hlavní příčinou jejího zániku.

Stará pohlednice/staženo z internetu/

Fotografická výzva - nebeské divadlo

Na výběr k volnému tématu výzvy jsem měla hodně fotografií,ale nakonec jsem se rozhodla pro ty nejčerstvější.Příroda včera ukázala naprosté nebeské divadlo.Možná i díky vichru,který se,ale v tu dobu už trochu zklidnil.To se odehrávalo mezi 17.a 18. hodinou při cestě z Liberce,kde jsme byli mladým na nákupu.Zpátky jsme nejeli po dálnici,protože už tam jsme viděli,jaké se tu tvoří kolony.Dobře jsme udělali a já nejvíc,že jsem si vzala sebou foťák.

Na krmítku

 Neměla jsem ještě připravené krmítko a už mi létali na lodžii brhlíci a sýkorky a rozhrabávali truhlíky s muškáty.A létají několikrát denně,nestačím dosypávat.Ale krom sýkorek a dvou brhlíků jsem jiného ptáčka neviděla.Vůbec nejsou vidět kosi,ve větvích stromů bývali holubi a hrdličky a zatím nic.

Když Bleky chce ven

 Bleky je pět let a zatím vždy,když hárala byla v klidu.Najednou se to změnilo,lezly na ni asi touhy.Seděla u mě v pokoji na sedačce a koukala z okna.A najednou začala kňučet a běžela ke dveřím.Jsem na takové situace připravená.Všeho nechám,seberu ledvinku,kde mám pytlíky na extrementy a letíme div se spolu na schodech nepřerazíme.A venku se nic nedělo.Tak to bylo dva dny,lítala jsem s ní snad každou hodinu.Až mně to došlo.Slečna chtěla ven,co kdyby potkala nějakého nápadníka.Ovšem před těmi jsme ji měli právě chránit.Odpoledne jsme s ní jezdili s manželem za město,aby se proběhla a kde bylo celkem bezpečno.Ten týden bylo ještě moc hezky a tak jsme si  její venčení užili všichni.Fotografie jsou pořízené v různé dny.Kousek za Mužským jsou krásné lesy.

Fotografická výzva -barvy podzimu

 Na psaní nejsem,básnického ducha nemám ani náhodou a tak použiji slova těch nejpovolanějších,podzim si to zaslouží.Mám ho ráda.

Dokud bude podzim,nebudu mít dost rukou,pláten a barev na malování krásy,kterou vidím.

Vincent van Gogh

Háčkované dýně a listy

 Možná  i moje háčkování vyjadřuje barvy podzimu.Ale snad ty pravé barvy dodám v neděli večer.Za chvíli odjíždíme na víkend s přáteli na chatu a tento příspěvek jsem měla hotový.V sobotu slavíme s manželem 50.výročí svatby a naši přátelé,kteří jsou s námi od našeho seznámení a byli i na svatbě mají pro nás nějaké překvapení,Dlouho jsem si přála uháčkovat si pro sebe dýně a listy.Nakonec mi nezůstanou,dám je kamarádkám a sobě uháčkuji jiné 

Větrný mlýn Borovnice

 O větrném mlýně v Borovnici jsem četla v době,kdy jsme je navštěvovali.Ovšem v té době,myslím,že to bylo někdy v roce 2018 jsme na kopci,kde mlýn stával našli složený materiál na stavbu repliky větrného mlýna.A na jaře jsem se dočetla,že mlýn je už otevřený.Plánovala jsem návštěvu,ale nakonec jsme se tam vypravili 28.9.2021.U nás bylo pěkné slunečné počasí.A jak jsme se přibližovali už jsme viděli,že jedeme do oblačna.Borovnice se nachází u Staré Paky v okrese Trutnov.Ještě jsme nebyli na místě a spustil se déšť.

Výlety na kole

 Dokud je hezky snažím se jezdit hodně na kole.Nejvíce o víkendu,kdy nehlídáme psa.Počasí se začíná měnit a přes zimu na kole moc nejezdím.Občas vezmu foťák,ale opravdu jen vyjímečně.Poslední dobou se mnou jezdila hodně moje sestra.U Prosíček,to je část obce Koberovy v okr.Jablonec nad Nisou jsou hezké výhledy.Jenže Suché Skály byly proti sluníčku a tak se mi to moc nedařilo.

Průrva a hrad Grabštejn

 Břehyňská průrva byla další místo,kam jsme vzali Růženku.My to tady známe už hodně a mám ji i několikrát na blogu a tak se o ni rozepisovat nebudu.Pouze připomenu,že se nachází v Doksech a je to  uměle vytesaná průrva do pískovcové skály v hrázi Břehyňského rybníka.Je to tady moc hezké.

Fotografická výzva Květy podzimu

 Měla jsem připravených více květů charakteristických pro podzim.A potom jsem  na jedné procházce objevila v trávě ocún jesenní.A bylo rozhodnuto.Květ podzimu nechám jenom v té jemné růžové až fialové.

Zoopark Doksy

 O Zooparku v Doksech jsem neměla tušení,asi proto,že jsem po tom nepátrala.V hlavě jsem měla a ještě mám návštěvu ZOO v Chlebech,kousek od mé nejmladší sestry.O Zooparku v Doksech jsem se dozvěděla od Růženky,tchýně mé dcery,se kterou kamarádím.Viděla někde plakát a tak se mě zeptala,zda bychom se tam nechtěli podívat.Jasně jsem souhlasila.A dobře jsem udělala.Zoopark není velký,ale jsou tu ta nejznámější zvířata.Jediné,co nám chybělo,byla vnoučata.Ta nám vyrostla,ale kdyby je nečekaly zkoušky z kynologie se psy jely by prý s námi.Manžel nám koupil kbelíček s mrkvičkou a byla to radost,jak na nás kozy,lamy,velbloudi vystrkovali hlavy a ukazovali zuby.Zoopark měl otevřeno do 28.9. a tak jsme se sem vypravili v sobotu 25.9.

Zřícenina zámku Zvířetice

 Na zříceninu bychom asi nešli,byli jsme tu už několikrát,ale je to kousek od Hrnčířského dvora,kde jsme byli na výstavě.Tak jsme se rozhodli,když už jsme tady,že se na ni podíváme.Zřícenina je hodně známá a hodně focená.Nachází se kousek od Bakova nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav.Chodili jsme sem hodně s vnučkama,protože,když byly malé objevily na jedné fotografii ducha a proto se sem chtěly pořád vracet.

Historii připomenu jenom krátce.

Zvířetice jsou zřícenina renesančního zámku,přestavěného z původního gotického hradu na začátku 14.století pány z Lemberka.V roce 1720 vyhořel a byl opuštěn.Od roku 1967 je zřícenina chráněna jako kulturní památka.

Fotografická výzva -loučení s létem

 Loučení s létem probíhá u nás většinou u mladých.Uklízí se zahrady,venkovní pergola,zazimování bazénu a zakončíme grilováním.Měla jsem také foťák 14 dní v servisu a tak jsem tolik nefotila.

Pár květinek ze zahrady