Komáří vížka či Komáří hůrka

 Jedním z cílů našeho putování po Teplicku byla i býv.rozhledna Komáří vížka či Komáří  hůrka.Komáří vížka je rozhledna

a Komáří hůrka  je hora,na které stojí.Doporučil nám ji syn,byl tu se svými dcerami.

Ujistil nás,že to od parkoviště je sice do kopce,ale jenom krátce.

U parkoviště je kaple sv.Wolfganda.Kaple,zasvěcená patronovi horníků. Byla původně postavená ve 14.století v gotickém slohu.

Během 30leté války byla téměř zničena.V období 1692 - 1700 byla obnovena v barokním slohu.

Lovecký zámeček a obora

      V obci Dubí-Mstišov se nachází lovecký zámeček a obora se zvířaty,na ty jsem se těšila.

       Původně barokní myslivecká stavba byla postavena pro hraběnku Tuppolenu,manželku hraběte Františky Clary-Aldringena

       v roce 1703.Ke konci 18.století objekt prošel úpravami.Lovecký zámeček patřil mezi památkově chráněné objekty a byl 

       bohužel zničen při požáru v roce 2018.V roce 2020 prošel úpravami a nyní slouží jako restaurace.

Zajímavosti v obci Krupka

                                                                      Obec Krupka se nachází kousek od Teplic.Po městech mě chodit moc nebaví , chtěla jsem navštívit 

                                                                                                                hlavně hrad Krupka a zříceninu kostela sv.Prokopa..

Hrad Krupka je  rozsáhlá zřícenina královského hradu z počátku 14.století.Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku

míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic.Roku 1426 byl hrad silně poničen husity.Poté goticky přestavěn.Od roku 1621

trvale neobydlen.Na počátku 19.století byl pro hrad užíván název Růžový hrádek,pro množství růží,které zde kvetly.

K hradu  se váže pověst,kterou jsem našla v knize Josefa Pavla Pověsti českých hradů a zámků,ze které často čerpám.

Před dávnými lety bydlel v Krupce horník,který do únavy kopal ve skalách.Pátral po ložisku rudy,avšak stále jen nacházel

obyčejný kámen.Když se tak jednoho dne opět lopotil,objevil se před ním mužíček v červené suknici a rozžatým kahanem v ruce.

Byl to permon,skřítek rudných hor.Zdař Bůh pozdravil a zazubil se na horníka.Nemohu se již koukat na tvoje marné kopání.

Dovedu tě k bohaté žíle rudy,avšak s tou podmínkou,že se o všechno,co vykopeš se mnou rozdělíš na polovic a nikomu tajemství nevyzradíš.

To rád udělám souhlasil horník .Permon ho dovedl do staré,opuštěné štoly a ukázal mu místo,kde má začít s kopáním.

Sotva horník odkopl slabou vrstvu skály,zatřpytila se mohutná rudná žíla.Zde máš to,po čem si tak dlouho toužil.Vesele kopej a moji půlku mi tu vždy zanechej.

Horník chodil denně do hor a odvážel množství vzácné rudy.Bohatl,postavil si dům a žil si jako pán i přesto,že polovinu nechával permonovi.

Samozřejmě,že mu sousedi záviděli.Tak se na něj domluvili a v hospodě mu rozvázali jazyk.Tím prozradil tajemství a druhý den už sluj nenašel a musel se dále lopotit

a hledat rudu.

Na internetu jsem našla další pověst o krásné Sabině.Ale tu už sem dávat nebudu.

Krásné kostely a milé setkání

 Naše jarní dovolená byla i o setkání s mojí internetovou kamarádkou Maruškou.Dcera sice Marušku zná z  mých vyprávění,ale netušila,

že bydlí kousek od Teplic.Takže mi tím udělala radost dvojnásobnou.S Maruškou si píšeme více,jak 17 let a nenapadlo nás,že bychom se někdy setkaly.Seznámily jsme se na Lidech.cz.

Maruška je úžasná kamarádka,vždy mě dokáže povzbudit,rozesmát i usměrnit.Je starší,ale neuvěřitelně aktivní.To,co my jsme kolem Teplic projeli autem,ona projede denně na kole.Obdivuji a posílám pozdravy do Jeníkova.

  V úterý nám dělala průvodkyni.

Tajemný hrad Doubravka

 Když dcera přede mnou  nadhodila,kam bychom rádi zase na pár dnů jeli,hned jsem  odpověděla,že bych chtěla být zase jednou hradní paní.Dcera mi to splnila naprosto přesně.Na hradě jsme byli sami.Hrad Doubravka je na Doubravské hoře 393 m  mezi Krušnými horami a Českým středohořím v Teplicích.Historie hradu začíná v 15.století,kdy ho zde nechal vybudovat Jakoubek z Vřesovic.Na počátku 17.století byl hrad přebudován na pevnost s vynikajícím a v našich zemích ojedinělým systémem bastionového opevnění.Přesto se za 30 leté války hradu několikrát zmocnila cizí vojska.Proto byl roku 1655 z příkazu císaře zbořen.Jeho ruiny se staly pro lázeňské hosty Teplic častým romantickým místem pro výlety.V letech 1884 - 1885 zde nechal teplický kníže Clary - Aldringen vystavět pseudogotickou imitaci hradních budov ,která sloužila jako výletní restaurace.Do původní výše byla vystavěna západní věž hradu,která sloužila jako rozhledna. Bohužel restaurace v roce  1896 vyhořela.Hrad byl znovu obnoven v novogotickém stylu o který se postaral významný architekt Bedřich Ohmann..K hradu se vztahuje několik pověstí a legend.Podle jedné pověsti byl na vrcholku kopce pohanský  chrám starých Slovanů a později klášter.Podle jiné spí v nitru  hory už 700 let tajemní rytíři.Čekají na chvíli až bude lidu v Čechách nejhůře  a přijdou jim na pomoc.Hodinu před půlnocí se zjevuje u brány,která zůstala z původního hradu tajemný jezdec na koni,nesoucí svoji hlavu pod paží.Vyprávěla jsem to před odjezdem dceří s tím,že se budu na hradě třeba bát.Mám slabé spaní a spím velmi málo.Dcera,která se zabývá tajemnem mi řekla,abych si vzala sůl a posypala přístupy do pokoje.U oken a dveří,že se k nám žádné zlo nedostane.Manžel mi na to řekl,opovaž se.Vzala jsem si malou slánku,jsem pro každou blbost a když nebyl manžel v pokoji udělala to,co mi  dcera řekla.Teď si asi klepete na hlavu.Tajemno a záhady mám hodně ráda,dokonce se i občas ráda trochu bojím.A jak byl nakonec manžel rád.K snídani si připravil vajíčka a v kuchyňce nebyla sůl.Solí bohužel hodně a míchaná vajíčka bez soli?Tak jsem se vytasila se slánkou a byl spokojený.Jestli jezdec u brány byl nevím,z pokoje ani chodby tam vidět nebylo.Přesto jsem jednoho rytíře viděla,ale to později.Jedna z dalších pověstí zmiňuje čarodějnici,která uhranula každého,kdo zabloudil do doubravských lesů.Křikem vyhnala i veškerou zvěř.Dlouho se nenašel nikdo,kdo by zlou čarodějnici přemohl.Až jednou k Dobravce zavítal statný rytíř.Čarodějnice na něj použila všechna svoje kouzla.Strhla se bouřka a silný vítr začal valit z hory kameny.Rytíř se čarodějnice nezalekl a svým kopím strhl čarodějnici ze skály.Na jednom z kamenů jsou dodnes pod vrcholem Doubravky vytlačené stopy a drápy po zlé čarodějnici.Další mýtus spojuje název hory s knězem,jenž měl dceru Doubravku.Ta jednoho dne tančila na hradbách tak zběsile,že neudržela rovnováhu a spadla na kameny,do kterých vytlačila svá chodila.Kámen také leží na doubravickém kopci.Svahy hory pokrývají i rostliny,které mají čarovnou moc.

Bohužel hrad je otevřen pouze o víkendech.Jediná expozice,která tu je,je soukromá sbírka různých zbraní a zbrojí.

Hrad je vidět už z dálky

Hledali a nenašli

 Vrátili jsme se z pobytu na hradě Doubravka v Teplicích.Mám hodně fotek a bude asi chvíli trvat,než vše roztřídím.Měli jsme se hrozně fajn až na zimu,ale na to jsem byla já připravená.Hlavně,že nepršelo.Zatím se ještě vrátím k výletu s nejmladší sestrou a švagrem v neděli 7.dubna.To bylo zase až moc velké horko.Chtěla jsem vidět zříceninu Týnického mlýna ze 17.století.Vyjeli jsme z Císařské Kuchyně směr Týnice.

Na zahrádce

Květiny  jsou ze zahrady mé sestry Jany.Ráda k ní chodím,kochám se a fotím.

Místa známá i neznámá

 O velikonoční neděli jsme se vrátili k rybníkům pro kšiltovku,byla na svém místě a pokračovali do Sobotky,kde jsme si dali zmrzlinu.Je neuvěřitelné na tak malé město,jak je

v cukrárně pořád plno.Potom jsme pokračovali do Oseka podívat se na opravenou dřevěnou zvonici.

Už jsme tady byli několikrát,ale teď je zvonice v novém kabátku.Zvonice je šestiboká s otevřeným zvonovým patrem..Byla postavena začátkem 16.století 

Zavítala jsem na stránky obce Osek https://osekusobotky.cz/  a mají tam moc hezké čtení nejen o historii zvonice.

Já budu stručná,jinak mi to už nejde,psaní mi dělá velké potíže a o zvonici jsem už na blogu psala

Rybníky Brodek,Havránek a Lomenďák

 O velikonočních svátcích jsme se konečně dočkali tepla.Jinak ho u nás zatím moc nebylo.Naše děti měly víkend pracovní kolem domu a na zahradě a tak jsme byli pozvaní střídavě k oboum později odpoledne.V pondělí jsme se sešli všichni u nás doma a to už se počasí pokazilo a odpoledne pršelo.V sobotu jsme to vzali k naší dceři trochu oklikou,abychom si užili hezkého odpoledne.V Kněžmostě jsme vystáli frontu na zmrzlinu.Potom pokračovali na Lítkovice,kde  jsme udělali zastávku u rybníků.Tentokrát jsem se jenom podívala na první rybník Brodek,byl nezvykle bez labutí a volavek a vydali jsme se k dalším rybníkům ,které jsou za sebou.Rybník Havránek,ale my se zastavili až u rybníku Lomenďák.Bylo tu krásně.Chyběla mně tu lavička,ale kdo by sem dozadu šel.my jsme tu byli také poprvé,protože mě vždy odradila blátivá cesta a v létě to je zarostlé,že jsem si cesty\nikdy nevšimla.

Zlatá Olešnice

 Na úterý 26.března jsem byla objednaná na zubní v Železném Brodě.Přemýšlela jsem,kam potom.Železný Brod mám prochozený 100x

a i celou oblast směrem ke Krkonoším máme projetou.Chtěla jsem něco nového,kde jsme ještě nebyli.A přeci jen při pátrání na mapě jsem objevila jednu malou zvoničku

ve Zlaté Olešnici.Počasí bylo pěkné,ale hodně studené,ale díky tomu byly pěkné výhledy na Krkonoše hned jak jsme vyjeli na kopeček nad Držkovem.