Tajemný hrad Doubravka

 Když dcera přede mnou  nadhodila,kam bychom rádi zase na pár dnů jeli,hned jsem  odpověděla,že bych chtěla být zase jednou hradní paní.Dcera mi to splnila naprosto přesně.Na hradě jsme byli sami.Hrad Doubravka je na Doubravské hoře 393 m  mezi Krušnými horami a Českým středohořím v Teplicích.Historie hradu začíná v 15.století,kdy ho zde nechal vybudovat Jakoubek z Vřesovic.Na počátku 17.století byl hrad přebudován na pevnost s vynikajícím a v našich zemích ojedinělým systémem bastionového opevnění.Přesto se za 30 leté války hradu několikrát zmocnila cizí vojska.Proto byl roku 1655 z příkazu císaře zbořen.Jeho ruiny se staly pro lázeňské hosty Teplic častým romantickým místem pro výlety.V letech 1884 - 1885 zde nechal teplický kníže Clary - Aldringen vystavět pseudogotickou imitaci hradních budov ,která sloužila jako výletní restaurace.Do původní výše byla vystavěna západní věž hradu,která sloužila jako rozhledna. Bohužel restaurace v roce  1896 vyhořela.Hrad byl znovu obnoven v novogotickém stylu o který se postaral významný architekt Bedřich Ohmann..K hradu se vztahuje několik pověstí a legend.Podle jedné pověsti byl na vrcholku kopce pohanský  chrám starých Slovanů a později klášter.Podle jiné spí v nitru  hory už 700 let tajemní rytíři.Čekají na chvíli až bude lidu v Čechách nejhůře  a přijdou jim na pomoc.Hodinu před půlnocí se zjevuje u brány,která zůstala z původního hradu tajemný jezdec na koni,nesoucí svoji hlavu pod paží.Vyprávěla jsem to před odjezdem dceří s tím,že se budu na hradě třeba bát.Mám slabé spaní a spím velmi málo.Dcera,která se zabývá tajemnem mi řekla,abych si vzala sůl a posypala přístupy do pokoje.U oken a dveří,že se k nám žádné zlo nedostane.Manžel mi na to řekl,opovaž se.Vzala jsem si malou slánku,jsem pro každou blbost a když nebyl manžel v pokoji udělala to,co mi  dcera řekla.Teď si asi klepete na hlavu.Tajemno a záhady mám hodně ráda,dokonce se i občas ráda trochu bojím.A jak byl nakonec manžel rád.K snídani si připravil vajíčka a v kuchyňce nebyla sůl.Solí bohužel hodně a míchaná vajíčka bez soli?Tak jsem se vytasila se slánkou a byl spokojený.Jestli jezdec u brány byl nevím,z pokoje ani chodby tam vidět nebylo.Přesto jsem jednoho rytíře viděla,ale to později.Jedna z dalších pověstí zmiňuje čarodějnici,která uhranula každého,kdo zabloudil do doubravských lesů.Křikem vyhnala i veškerou zvěř.Dlouho se nenašel nikdo,kdo by zlou čarodějnici přemohl.Až jednou k Dobravce zavítal statný rytíř.Čarodějnice na něj použila všechna svoje kouzla.Strhla se bouřka a silný vítr začal valit z hory kameny.Rytíř se čarodějnice nezalekl a svým kopím strhl čarodějnici ze skály.Na jednom z kamenů jsou dodnes pod vrcholem Doubravky vytlačené stopy a drápy po zlé čarodějnici.Další mýtus spojuje název hory s knězem,jenž měl dceru Doubravku.Ta jednoho dne tančila na hradbách tak zběsile,že neudržela rovnováhu a spadla na kameny,do kterých vytlačila svá chodila.Kámen také leží na doubravickém kopci.Svahy hory pokrývají i rostliny,které mají čarovnou moc.

Bohužel hrad je otevřen pouze o víkendech.Jediná expozice,která tu je,je soukromá sbírka různých zbraní a zbrojí.

Hrad je vidět už z dálky

Cestou na hrad spadlo pár kapek.

Jsme na hradě

Byli jsme tady tři noci a z výletů se vraceli kolem páté.Manžel luštil křížovky a já většinou procházela kolem hradu a

pořád fotila.Počasí bylo vstřícné a hlavně mi hodně pomáhala úžasná obloha,každý den jiná.Fotek mám opravdu hodně.

Jsou odsud nádherné výhledy.Těch mám tolik,že budou na samostatný příspěvek.

Pokoj jsme měli ve druhém patře

Vstup do hradního penzionu

V pondělí zde bylo otevřeno občerstvení a tak tu bylo i přes studené počasí pár lidí.Manžel dostal chuť na klobásu

Zbytky hradního příkopu,kde býval i padací most

Východ slunce se moc nekonal

Vstupní brána do hradu

Zbytky opevnění

V pondělí,když jsem se šla navečer projít  jsem viděla sedět na lavičce postavu v přilbě.Myslela jsem,že je to atrapa

a když jsem si ji chtěla vyfotit,postavila se.Pod přilbou se skrýval mladíček a tak jsme se spolu dali do řeči

a mohla jsem si ho i vyfotit.

Uvnitř budovy,kdy jsme byli ubytovaní to bylo opravdu jako na hradě.I náš pokoj byl moc pěkný.

Natáčela jsem všechno na mobil pro rodinu,byli zvědaví a zapomněla pokoj nafotit.Ale je to na stránkách hradu Doubravka.

V pokoji byly dva elektrické radiátory a ráno a večer jsme si mohli zatopit.

Večer jsem se procházela hradními chodbami a připadala si,jak hradní paní.

Byla to romantika i dobrodružství.

Každý den jsme vyjížděli před devátou a vraceli se kolem páté.Viděli jsme hodně zajímavostí,

ale je toho tady tolik,že jsme stejně všechno nestihli.

A co jsme stihli,to postupně představím.

Čeká nás chladný víkend.

I tak si ho užijte