Rok 2022 byl náročný pro nás pro všechny,ale nesmíme ztratit naději,že budu zase lépe.Všem Vám přeji,aby rok 2023 byl šťastný,spokojený a hlavně,aby se svět uzdravil a byl všude mír.
Našla jsem jedno krásné přání na internetu,lépe bych to nenapsala.Nemám ráda lidi,kteří si pořád na něco ztěžují a vidí všechno černě.
Radost nikam nezmizela.Jen si ji všimnout a pozvat si ji do života a jestli i Vy věříte na radost,pošlete ji dál.
Ať nikdo nezapomene,že radosti byly... a budou.
Počasí nám poslední dny moc nepřálo.Většinou pršelo a sníh z hor zmizel.Plánovaná výprava za sněhem do hor se musela odložit.Tání sněhu odnesla Jizera,která na některých místech vypadala,že se vyleje z břehů.Nakonec počasí zas tolik nevadilo,byla zábava doma a protože tu byli s námi i tři psi,tak jsme se střídali v jejich venčení.A protože mám ještě i narozeniny a to mi samozřejmě přijedou gratulovat moje sestry s rodinami,přemýšlela jsem,jak velký byt ještě nafouknout.Obloha se protrhala až po svátcích a to jsme zrovna jeli k mladým na Olšinu.Z Olšiny je vidět na Krkonoše už beze sněhu,.Ale na uměle zasněžovaných sjezdovkách se lyžuje.Vnučka byla s přítelem lyžovat v Harrachově a byli spokojeni.
.JPG)
.gif)
.JPG)
Utekl další adventní týden.Snažím se,aby každý den za něco stál.Počasí sice u nás není nic moc,sněhu je málo a obloha šedivá,Teploty jsou slabě pod nulou.Pořád doufám,že předpovídané sněžení se bude týkat i našeho města.V pondělí jsme vezli vnučku na vlak do Mladé Boleslavi.Cestovala do Humpolce i se svým psem
Darlin byl úžasný pasažér,moc hodný.
záNa Betlém v Přepeřích se chodíme dívat každý rok.Tentokrát jsme se tam vypravili i se synem a jeho přítelkyní.On bydlí v \Přepeřích a neví,že je tam betlém.Ale je pravda,že tu pět let nebyl a na betlém jsme se chodili s vnučkami koukat my s manželem.Tvůrce betlému každý rok přidává nové postavičky.Chtěla jsem se podívat jaké přibyly letos,ale nemohla jsem na blogu najít staré fotografie a u sebe je mám na externím disku a tam se mi to hledat nechtělo.Ale tipovala jsem,že přibyla parta kolem muzikantů.Škoda,že majitel zrovna odjel,je to známý manžela a tak bych ho vyzpovídala.
V uplynulém týdnu jsme měli dost ježdění.Nejdříve do Liberce k neurologovi,nové léky mně nedal,protože ve skutečnosti na esencionální tremor žádné léky nejsou a všechno je to takový hokus,pokus.Takže se s tím peru dál.Nejvíce mě mrzí,že mažu čím dál více fotek,protože jsou rozmazané.Ale,jsou horší věci.V Liberci moc sněhu nebylo,ale byl na okolních kopečkách i Ještěd byl bílý,ale ten je celý vidět málo,protože je zahalen v mracích.Další den jsme jeli do Jablonce ke známým a to už jsme věděli,že tam je sněhu dost.Tentokrát jsem si naplánovala,že bychom se na zpáteční cestě mohli stavět v obci Rádlo a podívat se na betlém.Byl slaměný a líbil se mi.
Poslední listopadový den jsme vezli maltézačku Fibinku od mladých na stříhání.A protože se nám nechtělo jet na necelou hodinu zpátky domů,tak jsme dojeli do Dolánek,že se tu projdeme.Ten den byl slabý mráz.Sluníčko dosahovalo zatím jenom k Dlaskovu statku.Jak jsem šla blíže k Jizeře cítila jsem od ní velký chlad.
Dlaskův statek.Kdo ke mně chodíte tak víte,že ho tu mám už několikrát.V listopadu byl zavřený a otevírá se v prosinci na pár dnů a potom až v dubnu.
.JPG)
V uplynulých příspěvcích jsem vám ukázala hezké betlémy,ale jsou tu i jiné věci,zdaleka ne hezké.V Zákupech jsme zámek vynechali,nejspíše byl zavřený,zajímala mě zřícenina kostelasv.Františka Serafinského a bývalý kapucínský klášter.Při pohledu na něj a to jsem viděla už hodně kostelů ve špatném stavu,jsem byla trochu zděšená.Hlavně na klášteře bylo vidět,že se tu dělaly různé zásahy.
V roce 1665 získal městečko i zámek Zákupy vévoda Julius František Sasko-Lauenburský a ten se zasloužil o první církevní areál v Zákupech. Základní kámen kláštera byl položen roku 1681. V roce 1950 byl klášter zrušen a řeholníci vyhnáni.Potom to šla s kostelem a klášterem z kopce.Tři roky poté se poblíž kostele v části kapucínské zahrady začaly stavět první vojenské domy pro příslušníky Československé armády.Po roce 1968 byl areál v "péči" Sovětských vojsk.Po nich se tu střídala družstva a od roku 2004 byl areál v soukromých rukách a je asi stále.Pozemky patří státu.Smutné je na tom to,že klášter je veden jako kulturní památka,která rok od roku chátrá.
Klášterní kostel Františka Serafinského zepředu.
Další betlém,který jsme navštívili byl v obci Velenice Liberecký kraj.Betlém se nachází v kapličce sv.Josefa.
Vypadá,jako perníkový
Počasí je od dušiček nevlídné.Doma jsem to už nemohla vydržet a tak jsme se jeli podívat na slaměný betlém do Dolní Krupé,abych si vylepšila adventní i vánoční náladu.Dolní Krupá už leží ve Středočeském kraji,ale od nás je to necelých 30 km,takže počasí bylo naprosto stejný.Slaměný betlém se nachází u fary,ve které se nachází muzeum.Fara je kulturní památka z roku 1785.Betlém se mi moc líbil.
Na krmítko začali ptáci létat hodně brzo.Ještě jsem ho ani neměla připravený a v obchodech neměli slunečnice.Hrabali mně v kytkách v lodžii a tak jsem se snažilo krmivo pro ně rychle sehnat.Nejdříve přiletěly sýkorky.
Sníh na Kozákově mně pořád vězel v hlavě.Každý rok tam jezdíme za prvním sněhem.Kozákov jsem pořád pozorovala z okna až to manžel nevydržel,řekl mi ať si sbalím fidlátka,že by to se mnou nevydržel a jeli jsme.V Komárově jsme vjeli do husté mlhy,která se nahoře rozplynula.Ale na západní straně bylo vše dole schované v mlze.Sněhu moc nebylo,nebyla ani námraza,ze stromů teklo.Byly tu 2 nad nulou.Trochu jsme se prošli.
Před pár dny to vypadalo,že přišla zima.Všude byly fotografie zasněžených krajinek..Říkala jsem si,že dám poslední fotografie beze sněhu a potom budu fotit sníh.Příroda,která už vypadá smutné se pokryje sněhem a bude to zase příjemná změna.Jenže u nás sníh není..Sice v pondělí ráno bylo bílo,ale hned do toho začalo pršet.Tak si budu muset na zasněžené krajinky počkat.
Nastřádaly se mi fotografie krajinek z minulého týdne,kdy jsme ještě sem tam někam vyjeli.Hlavně do Podkrkonoší.Přesně je už nepopíšu,ale je to kolem Vrchlabí,Hostinného,Jilemnice a Rokytnice nad Jizerou.
Dnes Vám představím dva naprosto odlišné objekty v obci Rudník.Obec leží mezi Trutnovem a Vrchlabím v Podkrkonoší.První je zřícenina nejstaršího evangelického kostela v této oblasti,,který byl postaven v roce 1786 krátce po vydání tolerančního patentu,kdy se asi 400 obyvatel obce přihlásilo k evangelickému luteránskému náboženství.Roku 1948 se zde konala poslední bohoslužba a od té doby kostel chátral a dnes je z něj ruina.
Příspěvek z pokračování výletu z pondělí jsem odsunula.Dala jsem raději pár prosluněných fotografií z října a začátku listopadu od Žabakoru.Venku je pravé listopadové počasí.Mlha a prší a prší,A tak vzpomínka na dny,kdy bylo lépe snad přijde vhod.Fotografie jsou od rybníka Žabakor.Mám jich hodně,ale fotím už jenom opravdu,když je tam něco zajímavého.Jezdíme okolo velmi často k mladým a manžel už automaticky staví i když už jsem mu několikrát říkala,že ho mám nafocený snad už tisíckrát a že už fakt nebudu.
U Žabakoru jsou krásná rána
V pondělí jsme měli konečně po dlouhé době modrou oblohu.Už delší dobu jsem měla v plánu návštěvu poutního místa v obci Koncléřov Vítězná.Je to asi na půli cesty mezi Hostinným a Dvorem Králové nad Labem.Poutní místo U Studánky s kostelem Navštívení Panny Marie se nachází schované v lese.Vypráví se,že zde tekl zázračný pramen ,který v roce 1848 navrátil slepé ženě zrak.Zázračné uzdravení se začalo rychle šířit krajem.Byly zde postaveny kapličky i novorománský kostel.S kostelem byla vybudována i Křížová cesta.Místo prošlo později rekonstrukcí a každý rok se tu pořádají poutě.
Počasí posledních dnů se hodně změnilo.Mlha celý den a mokro..Přesto jedno odpoledne v týdnu se mraky protrhaly.Byla jsem zrovna na procházce s kamarádkou a protože to vypadalo,že bude i pěkný západ slunce,tak jsme se rozhodly,že vytáhneme kola a projedeme se.Západ slunce nás zastihnul na tom správném místě,kde je na něj pěkně vidět.
Nejdříve jsem si nafotila kapičky na listech.
Na svatého Martina 11.listopadu,což je dnes pečeme nejen husu,ale i svatomartinské rohlíčky.Husu mít nebudeme nemáme ji s manželem rádi.Odmítli jsme dokonce i pozvání na ni.Rohlíčky si, ale dáme rádi.Psala jsem svým sestrám večer na mobil,zda se nechystají na rohlíčky.Vystihla jsem ten pravý okamžik.Jedna už měla těsto hotové a druhá hledala recept.Já už jsem si jeden našla na internetu.Narazila jsem i na hezké čtení.
V pátek 4.listopadu jsme jeli opět pro vnučku do Humpolce na Vysočinu.Posledně jsem si ztěžovala,že jsme museli upustit od zastávek u památek a tentokrát to bylo to samé.Když jsme vyjížděli v devět hodin z Turnova obloha slibovala docela příjemný den i když v mobilní aplikaci počasí jsem déšť měla.Ale to bylo pro naše město.A tak jsem doufala,že přeci jen o 150 km dále bude počasí jiné.Omyl.Čím více jsme se blížili k Humpolci,tím více pršelo až z toho byl takový liják,že nebylo vidět na silnici.
Pokračování výzvy dávám na poslední chvíli,protože jsem omylem dala dříve publikovat Zámek Dobrovice a včera večer jsme se vrátili z Humpolce a už se mi nechtělo PC otevírat..Jenom jsem dokomentovala nové příspěvky z malého notebooku.Tak jsem si dnes na to přivstala.
Fotografie jsou od rybníků,kam se často vracíme.Rybník u Bousova
Vždy,když jedeme za Mladou Boleslav koukám na odbočku Dobrovice,muzeum cukru.Tak jsme se tam jeli konečně podívat.Dobrovice jsou hezké,malé městečko.A je tam i zámek..Původně tu na jeho místě stála tvrz.Na čtyřkřídlý,renesanční zámek ho přestavěl v letech 1558-1610 Jindřich z Valdštejna.Ovšem roku 1831 nechal zámek nový majitel přestavět na cukrovar.Dnes je majitelem společnost Cukrovary TTD a.s.Je to největší producent cukru a lihu v České republice.
Takže zámek je součástí cukrovaru a sídlí v něm vedení společnosti.Dovnitř jsme se nedostali,ale zámek se dá prohlédnout z venku.
.JPG)
Říjen nám dopřál krásný podzim a my jsme se toho snažili využít.Jedno z míst,které jsme navštívili byla dřevěná zvonice v Jabkenici v okrese.Mladá Boleslav. Zvonice pochází z 15.století a patří mezi nejstarší dochované zvonice u nás.Stojí u kostela Narození Panny Marie.
Fotit výlov Žabakoru jsem vysloveně v plánu neměla.Pohled na mrskající se kapry mi nedělá dobře.Když jsme jeli k dceři všimli jsme si,že se rybník začíná vypouštět.Zjistila jsem,že 17.října je výlov.Jeli jsme ten den odpoledne k dceři a tak jsem pár fotek udělala.Byla jsem hlavně zvědavá,zda se k hrázi rybníka stáhnou jeho obyvatelé jako vloni.Hlavně volavky.Protože k dceři na Olšinu jezdíme často,tak jsem mohla sledovat,co se na rybníku děje .Žabakor je největší rybník Českého ráje.Je využíván k chovu ryb,ale má i hodnoty přírovědné.Byl zde zaznamenán výskyt 183 druhů ptáků.
Pěkné počasí nás vždy vyláká někam za město.Tentokrát manžel potřeboval natankovat a to jezdíme vždy kousek za Mladou Boleslav,kde jsou pohonné hmoty za přijatelnější ceny než u nás.No a potom se vždy rozmýšlíme,kam dál.Nejčastěji končíme v cukrárně v Sobotce,kde mají v létě úžasnou zmrzlinu a teď výborné zákusky.A potom si projedeme hezkou část Českého ráje.
Nejdříve začnu doma.Z jednoho okna mám krásný výhled..
Původně jsem si myslela,že vyberu do výzvy fotografie z výletů a procházek z posledních dnů.Nakonec se mi podařilo přednostně projít fotografie z nedělní procházky s kamarádkou.Vyšly jsme z Příšovic,kolem rybníků a dále kolem Jizery zpět zase do Příšovic.Sluníčko zrovna ten den nesvítilo a tak barvy nejsou tolik zářivé.
Z Hruboskalska se vrátíme zase do Podtroseckého údolí.Auto jsme nechali jako vždy na parkovišti u Vidláku a šli se na chvíli projít.Na sluníčku bylo příjemně,ale v chládku docela chladno..Akorát jeli okolo nás na koních.S dovolením jsem si je vyfotila.
Z Hrubé Skály je to kousek na Zámeckou a Mariánskou vyhlídku.Procházka lesem byla velmi příjemná.Stromy se barví a tak jsem se za manželem courala a všechno fotila.A to bylo překvapení,když jsme nebyli ještě ani u Zámecké vyhlídky a měla jsem plnou kartu ve foťáku.Nikdy se mi to nestalo,protože většinou si hned fotografie stahuji do PC.Jenže Zoner mi už nějakou dobu nešel a protože jsem už měla objednaný nový počítač,tak jsem si říkala stáhnu vše až do něj.Takže nakonec jsme vyhlídky dofotili mobilem.Já tedy ne,hlavně manžel.Fotit mobilem mně už vůbec nejde.
Hodně navštěvovaným místům v Českém ráji se v turistické sezóně vyhýbáme.Jaké bylo překvapení,když téměř v polovině října v 10 hodin dopoledne ve všední den jsme přijeli na parkoviště k zámku Hrubá Skála a výběrčí na parkovišti nám sdělil,že máme kliku.Poslední volné místo k parkování.Parkoviště plné.
Konečně jsem se dočkala a v neděli 9.října jsem mohla vyrazit na malou procházku.Samozřejmě to znamenalo vyrazit za město do Českého ráje na některá z mých oblíbených míst.Jak řeknu manželovi,jeď směr Borek pod Troskami a tam odboč na rybníky je mu to jasné.Nejdříve jsem se pokochala barvami u Rokytnického rybníka a odtud jsme šli lesem k rybníku Hrudka.
Rokytnický rybník
Přesně po dvou letech nás opět v říjnu navštívil covid.A tentokrát si smlsnul hlavně na mně.Nejsem ještě v pořádku,ale nahrála jsem pár fotek,které jsem pořídila,když jsem z postele pozorovala,co se děje za okny.Já v posteli,hrdlička na větvi.
Do Holohlav jsme jeli bohužel opět o týden později a to 20.září.To už jsem nic neplánovala,čemuž se manžel hodně divil.O to větší radost mi udělal,když řekl,že se chce podívat tentokrát on.Pořád jsem netušila kam má namířeno až najednou,když jsme vyjeli ze zatáčky mi to bylo jasné.Nemohl mi udělat větší radost.Přehrada Les Království.Byli jsme tu už v říjnu před třemi lety.Taková místa mohu vidět vícekrát.Přehrada je hodně fotogenická a tak jsem fotila ze všech možných stran,kdy se mi zdál záběr zajímavý.
Přehrada Les Království je údolní přehradní nádrž na řece Labi vystavěná v roce 1920.Leží u samoty Těšnov asi 4 km od města Dvůr Králové nad Labem.Postavena byla z důvodu rozsáhlé potopy v roce 1897.Celý soubor staveb je v romantizujícím,pseudogotickém duchu.Na hrázi jsou dvě brány doplněné ozdobnými věžičkami.Přehrada s elektrárnou je zapsána jako nemovitá kulturní památka a od roku 2010 je národní kulturní památkou.
Vrátíme se zpátky k 15.září,kdy jsme cestovali do Holohlav.To jsem ještě netušila,že za týden sem pojedeme znovu.Ještě,že je všude tolik zajímavostí.Vyfotila jsem i kostel v Holohlavech.Původně gotický kostel sv.Jana Křtitele byl roku 1584 renesančně přestavěn.Barokní průčelí pochází z poloviny 18.století.Oprýskaná budova vpravo je bývalý špitál ze 16.století.Kdo by to řekl,budova je na seznamu kulturních památek.
V sobotu bylo hezké počasí a tak jsme se odpoledne vypravili za mladými na cvičák,kde dělali přípravy na nedělní kynologickou soutěž.Chtěla jsem se projít a nafotit pár detailů,které se mi v poslední době moc nedaří.
Na Hradecko jsme se opět vrátili i když původně neplánovaně.Manžel sháněl součástku k našemu Renaultu a tak volal do Autodílů do Holohlav.Mně říká,připrav trasu a nějaké ty svoje památky a za hodinu možná vyrazíme.Vyskočila jsem celá natěšená a šla hledat do map.Tak rychle to nebylo,z Holohlav se ozvali až druhý den a tak jsme vyrazili 15.9.Je neuvěřitelné,co je zajímavostí po trase.Ovšem dřevěnou zvonici v Chotěborkách jsem napsanou neměla.Byla trochu stranou.Až,když jsme jeli manžel říká,že něco na kopci vykukuje z lesa a že si myslí,že to bude dřevěná zvonice.Viděli jsme odbočku a tak tam zamířili.Dojeli jsme do malé obce Chotěborky,žije zde 20 obyvatel a před námi u kostela dřevěná zvonici.Pro mě to bylo,jako bych našla poklad.
Gotická zvonice z konce 16.století je považována za jednu z nejcennějších zvonic v Čechách.Na zvonici jsou ručně štípané šindele.Ve zvonici je původní obrovský zvon.Zvonice stojí na kopci a zvon je slyšet daleko do kraje.Zvonice stojí u gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Západ slunce mám z nejvyšší hory Českého ráje Kozákova focený už několikrát.Východ ani jednou.Tak jsem manželovi říkala,kdyby se mu chtělo někdy ráno,že bych byla ráda,kdyby mě tam odvezl.Na Kozákov vidím doma z okna a mohu pozorovat,jak se slunce různě posouvá a trochu odhadnout,jaký by mohl východ slunce být.Jsme vzhůru oba brzy,tak to není problém.Ve středu 14.9.v půl šesté ráno manžel říká,tak se ustroj.Kouknu na Kozákov,nad ním se to barvilo.Nestihla jsem se ani podívat na čas východu,ale pamatovala jsem si,že je to kolem šesté hodiny.Naházela na sebe nějaké teplejší věci,na Kozákově bývá mnohem chladněji než dole.Od nás je to asi 15 km.Město bylo téměř vylidněné i silnice na Semily.Byli jsme tam o něco dříve.Ten den slunce vycházelo v 6.16.Tak jsme to tam zatím prošli.Na východě byly mraky,ale někde mezi nimi se slunce už dalo tušit.Byl tu úžasný klid,akorát mě překvapilo,co je tu aut.Za chvíli mi to bylo jasné,byla tu svatba.
Riegrova chata
Vysočany je vesnička kousek od Nového Bydžova v okrese Hradec Králové.Měli jsme v plánu navštívit i Nový Bydžov.Tam zmatkovala navigaci i my,všude byly zákazy vjezdu do města.Nakonec jsme zjistili důvod,byla zde pouť,ulice plné aut a odevšad se valily zástupy lidí.Tak to jsme rádi vynechali a jeli rovnou do Vysočan podívat se na dřevěnou zvonici.Nachází se u kostela sv.Markéty.Ve zvonici jsou tři zvony.Sv.Bartoloměj,sv.Josef a sv.Jan Křtitel.
Láska ke psům k naší rodině patří.Jsem ráda,že dcery přítel přivedl děti,má vnoučata na kynologické cvičiště.A jsem ráda,že se mu splnil sen mít vlastní cvičák.Jezdíme sem docela často,baví mě pozorovat cvičení se psy a zrovna jim udělám i fotografie na jejich stránky.V chatce je kuchyňka a tak vařím kávu a čaj a občas k tomu i přivezu něco upečeného.Tentokrát se výcvik soustředil na socializaci psů.Když si všimnete,tak na cvičák chodí hlavně ženy a hlavně s velkými psy. Někdo si pořídí ostré plemeno psa a potom ho nezvládá a k tomu je cvičák.Myslím,že je to pro ty lidi už i koníčkem.Musí se přitom vynaložit hodně úsilí a nesmí chybět síla ke zvládnutí svého miláčka.A tak musím napsat,že ty většinou drobné ženy obdivuji.Musím říct,že jsou rozhodně trpělivější a silnější než někteří muži.Ti nejlepší psi jezdí na soutěže a zúčastňují se výstav.
Nejvíc se mi líbilo,když byli psi lákáni na něco dobrého.Věděli,že nesmí,ale někteří se tak hezky ošívali,tekly jim sliny,ale pokušení odolali.Učí se tomu,aby si nebrali jídlo ze stolu a nebo neškemrali.
V sobotu jsme po obědě vyrazily se sestrou jen tak projet se na kole.Za obcí Skokovy jsme se vydaly kousek do lesa,ale abychom pořád viděly na kola.Chtěly jsme se podívat,zda rostou houby.Nerostou,ale ani prašivky.To nevadilo,nebyl to účel naší cesty.V lese bylo fajn i když jsme chvílemi měly obavy,abychom nezmokly.
V srpnu jsem různě cestovali po okrese Mladá Boleslav a tak jsme se stavěli i ve Strenici,kde mě zaujal kostel sv. Bartoloměje,který nebyl zrovna v nejlepším stavu,ale občas mě takové památky lákají.Jádro kostela je ze 14.století.V první polovině 18.století byl barokně upraven.Kostel stojí na přírodním pískovcovém návrší.V okolí kostela je umístěno hodně náhrobních kamenů,které sem byly přivezeny z okolních zaniklých hřbitovů a kostelů.
Dokončím naší cestu do Jihlavy.Líbilo se mi ve městě Počátky.Hned jsem si vzpomněla na seriál Doktoři z Počátků a domnívala se,že byl pojmenovaný po městečku a natáčel se i tady.Omyl.Seriál byl natáčený v jiné obci,protože tvůrci seriálu netušili,že Počátky je název pro skutečnou obec.A ne jednu.Je to malé městečko,ale hezké.Jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Ve středu 18.8.měla vnučka další trénink v Jihlavě.Měla v plánu jet už autobusem.Mělo být zrovna velké horko.Když se to dozvěděl manžel,tak hned řekl,že ji tam opět dovezeme,aby se nemusela trmácet v horku autobusem.A tak jsme jeli.V klimatizovaném autě je fajn o to horší z něho vylézt.Tentokrát mně nebylo z jízdy nejlépe.Stejně jsem kvůli horku od návštěvy Telče upustila.Tam by to chtělo pohodu a více času.Po cestě bylo i tak mnoho zajímavostí a protože Nicolka má před sebou ještě rok studia v Humpolci,věřím,že se do Telče při nějaké další cestě podíváme.
Cestu už známe.Doprava tím směrem je dost hrozná.Samé kolony kamiónů.Ale občas je trochu klidu a ohlédnutí po krajině je příjemné.
Východ slunce na Žabakoru,který byl ráno 16.8.celý ve zlatě v podmračených dnech asi přijde vhod.U nás konečně trochu prší a je docela chladno.Když byla vedra moc dobře jsem je nesnášela,ale uvědomila jsem si ač je voda potřeba,že bych nechtěla,aby tak bylo až do konce léta.Což se i na taková léta pamatuji.Tak se sluníčko vrať a ještě nás pořádně zahřej.Bůhví,co nás čeká na podzim a v zimě.
V Cerhenici jsme se šli ještě podívat k vyhlídkové věži.Tak je to uvedeno na mapách.cz.Když jsem to řekla manželovi,kam jdeme tvářil se rozmrzele s tím,že přeci vím,že nemá mít žádnou námahu.Věděla jsem,že je rozhledna malá.Ani jsem nepočítala schody,možná jich máme do druhého patra doma více.Když viděl rozhlednu byl spokojený.
Dřevěná vyhlídková věž byla postavena v letech 2014-2015 v rámci projektu Naučná stezka Cerhenice.Je to tu samá rovina.Vidět jsou Pečky a Sadská.
Příspěvek je pokračováním výletu z 31.7.,který jsme ukončili výšlapem ke kapli na Břístevskou hůru.Před ní jsme ještě navštívili pár zajímavých míst.Mám ráda staré tvrze a pár jsme jich už při návštěvě mojí nejmladší sestry navštívili..Byla jsem ráda,že jsem objevila další dvě.
Mírkovská tvrz se nachází v obci Plaňany,okr.Kolín.První zmínka o renesanční tvrzi pochází z roku 1539,kdy byla dokončena jako nové rodové sídlo a středisko panství Jednalo se o jednopatrovou budovu.Později v první polovině 18.století byla přestavěna a rozšířena na sýpku.Hospodářským účelům sloužila až do 90.let 20.století.Po zrušení zemědělského družstva je v majetku obce,která se pokouší o její záchranu.V roce 2016 byla tato stavba prohlášena za významnou kulturní památku.
Další památky jsem odsunula na později,aby byla na blogu nějaká změna.V úterý jsem vyrazila před šestou hodinou na kolo,že si vyfotím východ slunce.Po ránu bylo docela chladno,ale přiměřeně jsem se nastrojila.Předpokládané bouřky a vydatný déšť se u nás v pondělí nekonaly,spadlo jenom pár kapek.ale když jsem se blížila k Loukovu na silnici byla sem tam kaluž.Tak jsem si říkala,že možná nafotím i nějaké kapičky.Nejdříve jsem fotila východ slunce nad Žabakorem,ten dám později a jela jsem dále k dalšímu rybníku Oběšenec.
Zámky,které jsme navštívili v minulém příspěvku nebyly jedinou zajímavosti obcí.V obci Stránka je i hezká dřevěná zvonice.Zaujalo mě od čeho je odvozen název obce.Jednak je to podle strání,na kterých leží a nebo to znamená,že je to obec,která leží stranou hlavních cest.Je fakt,že manžel mi řekl,do jakého zapadákova zase jedeme.Mám takové vesničky stranou nejraději.
O zvoničce jsem nic nenašla,ani na stránkách obce.To nevadí,líbila se mi i bez historie.
