Interiéry vnučky hodně bavily.Při vstupu do první chaloupky jsme automaticky všechny pozdravily a ona to byla figurína pána.To nás hodně bavilo a postavičky jsme různě zdravily a rozmlouvaly s něma.Já jako pamětnice jsem ještě prohlídku vnučkám zpestřovala vzpomínkami.Babička,maminka naší maminky nás o prázdninách hlídala a často s námi jezdila ke své sestře do Levínské Olešnice a odtamtud za dědovými sestrami do Dolní Kalné.Jejich chaloupka i vybavení vypadalo přesně jako ty,co jsme si prohlížely ve skanzenu.Pro nás holky z města to bylo něco nového a zajímavého.Byly jsme tam rády.
Jsme ve škole.
V kabinetu
Tohle vnučky hodně zkoumaly.
Valinka hraje na piano,tak přemýšlela,jak se na tohle hrálo.
Mě bavila okýnka
V hospůdce byl příjemný chládek
Tam bych si nesedla.
Přesně tak vyrovnaný prádelník měla babička
Tady bydlela nějaká parádnice
Bylo to hezké,když rodina byla celá pohromadě.
Tahle paní je mi nějak povědomá.A má stejný foťák jako já.
Ač se zdá,že jsem fotila všechno,tak to ne.Hodně fotek jsem také vyhodila,protože,jak jsem pořád přeřizovala foťák z venku,kde bylo ostré slunce zase dovnitř,kde bylo světla málo,tak se dost fotek nepovedlo.Nakonec jsem to dofotila automatem.
Vedle skanzenu je ještě zámek,ale byla jsem z horka tak vyřízená,že jsem na něj úplně zapomněla.Ale fotila jsem ho už několikrát a mám i na blogu.Sedly jsme si s vnučkama před skanzenem do stínu a volala jsem manželovi,aby pro nás přijel.Ten si lebedil u sestry a sledoval olympiádu.
Snad se vám budou líbit i zajímavé interiéry.
Mějte hezké léto