Pouliční lampy

 Mám ráda procházky za šera,jak ráno,tak večer.V tomhle čase je ráno dlouho tma a navečer zase až moc brzy.Sama bych asi nešla,ale se psem jdu ráda.Ztichlé sídliště po dešti,ponořené do mlžného oparu.V takový čas jsem dost melancholická,ale není to o smutku,je to spíše takové rozjímání..A doma v teple beru často v tento podzimní čas do ruky milou knížku od Josefa Fouska Od srdce.Ráda čtu jeho melancholické povídky a mám ráda jeho verše.

Neber si kabát nepůjdem daleko

obejdem sídliště jsem dneska naměkko

Neber si hodinky na chvíli budeme stejně staří

život se nám lásko oklamat nepodaří

Proč stále člověka něco leká

proč stále hledá a stále čeká

na něco co není k nalezení.

V ulicích mlčí auťáků aleje večer je ospalý po doušku naděje.

Modravé blikání do čtverců oken do trávníků

vzdychání při kávě nad filmy pamětníků.

Proč stále člověka něco leká

proč stále hledá a stále čeká na šťastné cesty do zázraků

až výkřik toužení všechny sny promění v kulisy paneláků.

Neber si kabát nepůjdem daleko...

Přeji Vám hezký,ač upršený den.

Snad víkend přinese lepší počasí.

Mějte se hezky a opatrujte se 

Díky za každý strom

 To,že bydlím v sídlišti už asi většina z vás z mých příspěvků víte.Je to malé sídliště na úplném okraji města.Mám tu na nějakou dobu synova psa i na noc a tak si procházek užívám denně nejméně 4x.Trochu je problém,že není kam jít.Jsme tady uvězněný silnicema.A tak děkuji za každý strom,který tady v okolí sídliště máme.Když chceme opravdu do přírody,musíme vyjet za město.

Sobotní výhled z okna sliboval po předchozích propršených dnech,že bude hezky

Pomalu celý rok se tu budovala nová silnice,která je až do Příšovice.To si pochvaluji,když jedu na kole.Bleky chodit kolem silnice moc nebaví,protože musí na vodítku.Tak většinou dojdeme do Přepeř a nebo ke kamarádce do Modřišic a zase se vracíme zpátky.

Podél silnice jsou po jedné straně zahrádky.

V pátek u nás hodně pršelo.

Stromy v sídlišti.Máme jich tady dost a když na ně zasvítí sluníčko je to opravdu krása.

Cestička ze sídliště podél další zahrádkářské kolonie.Je to tady všechno zarostlé.Občas to někdo proseká,protože tudy chodí pár lidí do práce.Je to taková zkratka,aby nemuseli chodit po silnici.Jinak by se tady projít už vůbec nedalo.

Třicet let jsem chodívala cestičkou na druhou stranu od sídliště podél Odolenovického potoka na zahradu do Nudvojovic.Cesta byla široká,dalo se po ni jezdit na kole.Je to opět zkratka,aby se nemuselo po silnici.Za čtyři roky,co zahradu nemám, se to tady hodně změnilo.Nikdo se tu o pozemky nestará a je to tak zarostlé,že tudy už na procházku nechodím.Bojím se.Ve stráni měli bezdomovci divný příbytek a jednou na mě vyletěl takový divný mužík.Na kole se tady projet nedá už vůbec.Lávka se houpe,udělali si ji  provizorně majitelé poslední zahrádky.Koryto Odolenovického potoka je už několik let bez vody.Pouze po velkých deštích tu protéká voda.Tady není už co fotografovat.Je to velká škoda,že to tady tak zpustlo a majitelé pozemků nemají zájem s tím cokoliv dělat.

Každou chvíli tu spadne strom,jak je všechno promáčené.

Hezky bylo i v neděli i když začalo hodně foukat.A v pondělí nás čekalo to samé počasí jako dny předchozí.

Zase smutný pohled z okna

Dnes už mám za sebou ranní procházku se psem.V dešti,leje jako z konve.A na nějakou dobu to byla poslední.

Manžel je pozitivní a mě čekají testy a mám nařízenou 14denní karanténu.Po dvou hodinách telefonování jsem se konečně dopátrala.Syn si dnes odveze psa.Mám knihy,háčkování,syn nám nahraje nějaké filmy,tak se zabavím.

Držte nám palce

Opatrujte se.