Kaplička Víchová nad Jizerou

 Kaplička svatého Václava ve Víchové nad Jizerou v Libereckém kraji je římskokatolická,zděná novostavba z let 2018-2019.Stavbu kaple inicioval ing.Jaromír Milický,víchovský chalupář z domu čp.45 na vlastním pozemku.Financoval ji z vlastních zdrojů,z důchodu a z prodeje vyřezávaných soch a z darů.Kaple byla vysvěcena jilemnickým vikářem Františkem Mrázem na svátek svatého Václava 28.září 2019 spolu se zvonem zavěšeným ve štítu.Kaple má čtyři vitrážová okna zasvěcená sv.Václavu,sv.Ludmile,sv.Janu Nepomuckému a sv.Anežce.Vitráže vyrobil David Roskovec ze Železného Brodu.

A důvod?Slova pana Milického mluví za vše:

Chtěl bych,aby se tato kaple a její okolí stalo místem setkávání lidí a vytvářelo prostor,kde můžeme poděkovat za všechny milosti,které od života dostáváme a podělit se i o své bolesti a prohry a věřím,že se zde budeme scházet i při dalších příležitostech.

Kaple se stala novým poutním místem v Krkonoších.Chtěla jsem se sem podívat už nějakou dobu,ale vždy nás cesty zavedly někam jinam.Při vstupu do kaple se rozezní hudba.Mají tu i návštěvní knihu,ale s mýma rukama bych nic nenapsala a manžel zůstal někde v autě.

Vyhráli to motýlci

 Tentokrát to vyhráli motýlci.Byla jsem zvědavá,jak dopadly fotografie a tak jsem je prohlédla přednostně.Dostane se na všechno.Sestra mě už  delší dobu lákala na motýly na zahradě.Tak jsme se k ní konečně vypravili.Posedět pod pergolou v zahradě bylo velmi příjemné.Bylo už později odpoledne.Myslela jsem,že si vyfotím i západ slunce,ale on žádný nebyl.Slunce zapadalo do šedivého oparu.

Nejdříve pár kytiček.Sestra jich má na zahradě hodně,ne všechny fotky se povedly.Chtěla mi hlavně ukázat novou hortenzii,má asi čtyři,ale květy z nějakého důvodu osychají.

Na Olšinu na kole

 Po večerech si dělám pořádek ve fotkách a zjistila jsem,že tu mám další fotky z června.Nebyl dříve čas.Tak kapličku odsouvám na později.

Jedno pozdější odpoledne jsem jela k mladým na Olšinu na kole.Foťák jsem si vzala,kdyby mě náhodou něco zaujalo.Jedu po rušné silnici,kde se moc zastavovat nedá a není ani co fotit.Zastavím vždy až u Žabakoru.Byla úplně jasná obloha a na focení aspoň pro mě to nebylo moc zajímavé.Přesto jsem pár fotek Žabakoru udělala.Přeci jen odraz mraků ve vodní hladině je zajímavější.

Hlavně Tuláčkův statek

Začátkem července,kdy jsme byli s manželem doma v plné práci nás pozvali naši přátelé na chatu do Krkonoš.Jezdíme k nim často a tentokrát nás chtěli mít u sebe u příležitosti jejich výročí.Svědčili jsme jim totiž na svatbě.Jenže nastal problém.Máme doma kočičku a syn byl už odstěhovaný.Mám sice v domě kamarádku,ale ona nesnáší kočky a Modřinka,jako by to poznala.Když k nám přijde,někam zaleze.Tak to jsem ani jedné nemohla udělat.Naštěstí vnuk jel ten den do Turnova na koncert a že přespí u nás v bytě a o Modřinku se postará.Ona by to samozřejmě jednu noc doma sama vydržela,ale já jsem v tomhle hodně přecitlivělá,protože vím,že je Modřinka na mně závislá.

Vyjeli jsme až navečer a dopoledne druhý den se vraceli.A protože jsem věděla,že se hned tak někam nedostaneme,tak jsme to vzali přes místa,která jsem už delší dobu měla vypsaná,až zase někdy pojedeme tím směrem.

První na řadě byl Kruh u Jilemnice a tam Tuláčkův statek.

Je to významná památka zapsaná na seznamu nemovitých kulturních památek.Tuláčkův statek je hospodářská usedlost.K jejímu nároží přiléhá dvůr uzavřený vysokou zdí s vraty a bočním vchodem.Součástí areálu jsou bývalé stáje a stodola.Statek představuje vynikající ukázku pozdně barokní lidové architektury svou typickou roubenou konstrukcí a výzdobou štítů pro oblast Podkrkonoší.Stavitelem usedlosti byl Jan Horáček,obchodník s plátnem,který na statku pěstoval len.V roce 1866 se stal statek majetkem Josefa Tuláčka.Po válce začalo statek využívat JZD.Jak to s ním dopadlo netřeba psát.Záchranu usedlosti znamenalo rozhodnutí profesora architektury p.Sedláčka převzít objekt do správy Fakulty architektury ČVUT.Ta začala statek rekonstruovat a v roce 1982 je zkolaudovala.nyní slouží vzdělávání vysokoškolských studentů.

Kapličky

Z Návarova mě syn trochu povozil.Na nějaký výšlap to nebylo a tak jsem fotila,co bylo nejvíc vidět.A to byly kapličky podél cest.Malé sakrální stavby umístěné v obcích a nebo podél obyčejných polních cest.Vznikaly zejména ve druhé polovině 18.století a v průběhu 19.století.Připomínaly člověku jeho víru a plnily funkci zastavení a rozjímání kolemjdoucích.Někde chátrají,ale většinou se o ně věřící dobře starají.

Kaple Jílové u Držkova

Kamenný most v Návarově a zámek

 Do Návarova jsem se dostala ještě v červnu se synem,který si tam jel vyzvednout ke známého na chalupu nějaké věci.V Návarově jsme s manželem už byli,ale to jsem si uvědomila až na místě.Zapomínám.Ovšem zříceninu starého kamenného mostu jsme neviděli.A přitom je vidět ze silnice.Jinak se k němu dá asi těžko dostat.Most byl vystavěn v roce 1766 na místě starého dřevěného mostu.Dnes je z něho už jen zřícenina.Most měl originálně deformované oblouky,zřítily se v roce 1955.Most byl pro svůj archaický vzhled vyhledáván umělci,malíři,grafiky a fotografy. Na mostě byla i socha sv.Jana Nepomuckého.