Zobrazují se příspěvky se štítkemHrady a zříceniny. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHrady a zříceniny. Zobrazit všechny příspěvky

27.4.25

Hrad Roštejn

                              Slíbila jsem Pelhřimov,ale skoro zapomněla na hrad Roštejn,který jsme navštívili
                   ještě v pondělí.V plánu nebyl,ale zahlédli jsme věž,která vykukovala z lesa.A později 
                   odbočku na hrad Roštejn.
                    Manžel si na Vysočině pochvaloval pěkné silnice.
                                                 

27.2.25

Zřícenina hradu Zvířetice

      Hrad Zvířetice byl založen ke konci 13.století Markvarticem Zdislavem,synem purkrabího
Pražského hradu Havlem z Lemberka a jeho manželky blahoslavené Zdislavy.Roku 1528 se hradu ujali Vartenberkové a postupně jej přestavěli na renesanční zámek.Posledním vlastníkem zámku byl mocný rod Valdštejnů,kteří zde nechali postavit barokní kapli.V 17.století bylo už sídlo upraveno pro
hospodářské a správní účely.V roce 1720 vyhořel a od té doby byl opuštěn.V dalších letech byl zámek rozebírán na stavební materiál a postupně chátral.Dodnes se zachovaly zbytky obytných budov a dvou válcových věží.Areál je památkově chráněn.Nebyli jsme tady poprvé,naposledy v roce 2021.
                                                                                 

9.2.25

Zřícenina tvrze Svojšice

         Konečně došlo na zříceninu tvrze Svojšice,která byla cílem našeho výletu.
        Nachází se ve stejnojmenné obci v Pardubickém kraji 
       Tvrz byla postavená roku 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic jako centrum
          šlechtického panství.
  Po jeho smrti tvrz zdědila jeho žena Anna,která se znovu provdala
      za  Václava Ruthara z Malešova a poté byla držena jejich syny.
    Od I.poloviny 16.století patřila tvrz Gerštorfům téměř 100 let
              až do třicetilé války.Potom byla vypálena a postupně pustla. 
            V 19.století byla jedna místnost v tvrzi upravena na byt hajného.
                V letech 1940-1941 provedl Klub českých turistů na tvrzi
                        záchranné práce.

             Svojšice byly proslaveny především festivalem Svojšický slunovrat
                                                amfiteátr je pořád využíván ke kulturním akcím                                                                

19.12.24

Kniha o Kosti

 Při vánočním úklidu ve svém pokoji,kdy jsem si rovnala knížky v knihovně se mi
 po nějaké době dostala do ruky Kniha o Kosti od Josefa Pekaře,který se narodil u nás
 na Malém Rohozci.Byl to přední český historik a profesor a lektor Univerzity Karlovy.
 Knížka je hotový poklad a podobných mám po tatínkovi hodně.Mají samozřejmě i mé sestry.
 Ráda jsem se do ní začetla.A tak,když se mě manžel ve středu optal,zda s ním nechci jet do Sukorad   tankovat jasně jsem řekla,že jo.Mohla jsem si vybrat kudy,tak tedy přes Sobotku a to znamenalo jet i   kolem hradu Kost.Přálo nám i počasí.
                                                                                 
                                                                                

30.7.24

Hrad Pařez

 Hrad Pařez patří k mým oblíbeným.Naposledy jsme tu byli ještě s vnučkami a synem v roce 2021.Nedávno jsme jeli okolo a všimla jsem si změny.Hrad byl dříve schovaný mezi stromy,že byl sotva vidět a  najednou jsme ho viděli dobře i z auta.Tak jsme se na něj jeli 25.7.2024 podívat zblízka.V devět jsme byli na místě.Hrad se nachází v Pařezské Lhotě v severozápadní části Prachovských skal .Stojí na pískovcové skále nazývané místními Matoušův hrad či Husí noha.Poprvé je hrad zmíněn v roce 1403.Zanikl pravděpodobně v době husitských válek.V roce 1430 už z něj byla zřícenina.

Na hradě byly v roce 2023 provedeny opravy.Týkaly se zajištění jižní obvodové hradby.Vlivem povětrnosti a kořenovému systému vzrostlého buku došlo ke zřícení části hradby.


17.5.24

Větrný mlýn Siřejovice

    Asi 7 km za Lovosicemi  mně manžel ukázal,že na kopci z lesa něco vykukuje.Přitáhla jsem si blíže navigaci a zjistila,

že je to větrný mlýn.Tak říkám,aby se vydal po první odbočce vpravo.Na kopec vedly dvě cesty.

Já si vybrala tu přímo do kopce,že bude rychlejší.Manžel se mnou nemohl,protože pata mu mokvala a musel si koupit

sandály s volnou patou.Já se v lese sama bojím a tak to byla taková rychlovka.A možná dobře.Normálně bych nadělala

hodně fotek a takhle jsem pospíchala a nafotila to nejdůležitější


24.4.24

Zajímavosti v obci Krupka

                                                                      Obec Krupka se nachází kousek od Teplic.Po městech mě chodit moc nebaví , chtěla jsem navštívit 

                                                                                                                hlavně hrad Krupka a zříceninu kostela sv.Prokopa..

Hrad Krupka je  rozsáhlá zřícenina královského hradu z počátku 14.století.Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku
míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic.Roku 1426 byl hrad silně poničen husity.Poté goticky přestavěn.Od roku 1621
trvale neobydlen.Na počátku 19.století byl pro hrad užíván název Růžový hrádek,pro množství růží,které zde kvetly.
K hradu  se váže pověst,kterou jsem našla v knize Josefa Pavla Pověsti českých hradů a zámků,ze které často čerpám.
Před dávnými lety bydlel v Krupce horník,který do únavy kopal ve skalách.Pátral po ložisku rudy,avšak stále jen nacházel
obyčejný kámen.Když se tak jednoho dne opět lopotil,objevil se před ním mužíček v červené suknici a rozžatým kahanem v ruce.
Byl to permon,skřítek rudných hor.Zdař Bůh pozdravil a zazubil se na horníka.Nemohu se již koukat na tvoje marné kopání.
Dovedu tě k bohaté žíle rudy,avšak s tou podmínkou,že se o všechno,co vykopeš se mnou rozdělíš na polovic a nikomu tajemství nevyzradíš.
To rád udělám souhlasil horník .Permon ho dovedl do staré,opuštěné štoly a ukázal mu místo,kde má začít s kopáním.
Sotva horník odkopl slabou vrstvu skály,zatřpytila se mohutná rudná žíla.Zde máš to,po čem si tak dlouho toužil.Vesele kopej a moji půlku mi tu vždy zanechej.
Horník chodil denně do hor a odvážel množství vzácné rudy.Bohatl,postavil si dům a žil si jako pán i přesto,že polovinu nechával permonovi.
Samozřejmě,že mu sousedi záviděli.Tak se na něj domluvili a v hospodě mu rozvázali jazyk.Tím prozradil tajemství a druhý den už sluj nenašel a musel se dále lopotit
a hledat rudu.
Na internetu jsem našla další pověst o krásné Sabině.Ale tu už sem dávat nebudu.


20.4.24

Tajemný hrad Doubravka

 Když dcera přede mnou  nadhodila,kam bychom rádi zase na pár dnů jeli,hned jsem  odpověděla,že bych chtěla být zase jednou hradní paní.Dcera mi to splnila naprosto přesně.Na hradě jsme byli sami.Hrad Doubravka je na Doubravské hoře 393 m  mezi Krušnými horami a Českým středohořím v Teplicích.Historie hradu začíná v 15.století,kdy ho zde nechal vybudovat Jakoubek z Vřesovic.Na počátku 17.století byl hrad přebudován na pevnost s vynikajícím a v našich zemích ojedinělým systémem bastionového opevnění.Přesto se za 30 leté války hradu několikrát zmocnila cizí vojska.Proto byl roku 1655 z příkazu císaře zbořen.Jeho ruiny se staly pro lázeňské hosty Teplic častým romantickým místem pro výlety.V letech 1884 - 1885 zde nechal teplický kníže Clary - Aldringen vystavět pseudogotickou imitaci hradních budov ,která sloužila jako výletní restaurace.Do původní výše byla vystavěna západní věž hradu,která sloužila jako rozhledna. Bohužel restaurace v roce  1896 vyhořela.Hrad byl znovu obnoven v novogotickém stylu o který se postaral významný architekt Bedřich Ohmann..K hradu se vztahuje několik pověstí a legend.Podle jedné pověsti byl na vrcholku kopce pohanský  chrám starých Slovanů a později klášter.Podle jiné spí v nitru  hory už 700 let tajemní rytíři.Čekají na chvíli až bude lidu v Čechách nejhůře  a přijdou jim na pomoc.Hodinu před půlnocí se zjevuje u brány,která zůstala z původního hradu tajemný jezdec na koni,nesoucí svoji hlavu pod paží.Vyprávěla jsem to před odjezdem dceří s tím,že se budu na hradě třeba bát.Mám slabé spaní a spím velmi málo.Dcera,která se zabývá tajemnem mi řekla,abych si vzala sůl a posypala přístupy do pokoje.U oken a dveří,že se k nám žádné zlo nedostane.Manžel mi na to řekl,opovaž se.Vzala jsem si malou slánku,jsem pro každou blbost a když nebyl manžel v pokoji udělala to,co mi  dcera řekla.Teď si asi klepete na hlavu.Tajemno a záhady mám hodně ráda,dokonce se i občas ráda trochu bojím.A jak byl nakonec manžel rád.K snídani si připravil vajíčka a v kuchyňce nebyla sůl.Solí bohužel hodně a míchaná vajíčka bez soli?Tak jsem se vytasila se slánkou a byl spokojený.Jestli jezdec u brány byl nevím,z pokoje ani chodby tam vidět nebylo.Přesto jsem jednoho rytíře viděla,ale to později.Jedna z dalších pověstí zmiňuje čarodějnici,která uhranula každého,kdo zabloudil do doubravských lesů.Křikem vyhnala i veškerou zvěř.Dlouho se nenašel nikdo,kdo by zlou čarodějnici přemohl.Až jednou k Dobravce zavítal statný rytíř.Čarodějnice na něj použila všechna svoje kouzla.Strhla se bouřka a silný vítr začal valit z hory kameny.Rytíř se čarodějnice nezalekl a svým kopím strhl čarodějnici ze skály.Na jednom z kamenů jsou dodnes pod vrcholem Doubravky vytlačené stopy a drápy po zlé čarodějnici.Další mýtus spojuje název hory s knězem,jenž měl dceru Doubravku.Ta jednoho dne tančila na hradbách tak zběsile,že neudržela rovnováhu a spadla na kameny,do kterých vytlačila svá chodila.Kámen také leží na doubravickém kopci.Svahy hory pokrývají i rostliny,které mají čarovnou moc.

Bohužel hrad je otevřen pouze o víkendech.Jediná expozice,která tu je,je soukromá sbírka různých zbraní a zbrojí.

Hrad je vidět už z dálky



20.10.23

Arturův hrad a Sychrovský viadukt

                                                                V úterý 17.října jsme měly s kamarádkami z dětství,už jsem vám je  představila dříve,

                                                                                                      sešlost u jedné z nás na chatě v Radimovicích.

                                                                        Původně bylo v plánu jet autobusem, ale moje jmenovkyně potřebovala být v určitou dobu

                                                                                             zpátky v Turnově a tak vzala auto a povozila nás.

                                                                             Bylo slunečno,ale foukal ledový vítr.Musela jsem si nasadit kapuci od bundy.

                                                                                Chata je v pěkném místě a tak jsme se  prošly,pokoukaly po okolí a já fotila o sto šest.

                                                                                            Barvy podzimu už byly sytější,podzim se zdá být na vrcholu.

                                              


21.8.23

Žumberk zvonice a zřícenina hradu

Žumberk je malé městečko,ležící na okraji Českomoravské vrchoviny kousek od města Chrudim.Jak jsem viděla zvonici,udělali

jsme zastávku.A dobře jsme udělali,nebyla to jediná zajímavost.

Kostel Všech svatých pochází ze 14.století,roku 1349 zmiňován jako farní.Ve 2.polovině 18.století přestavěn v pozdně barokním slohu.


.

13.6.23

Věžový hrad Siedlecin

 Siedlecin je věžový hrad ze 14.století a patří k jedním z  nejzachovalejších ve střední Evropě.Nachází se nedaleko Jelení Hory.Je to i jedna z největších budov tohoto typu v Evropě,má 3 patra a suterén.Stavbu zahájil v roce 1313 Jindřich I.z Jaworu.Věž je obklopená vodním příkopem.Nižší patra sloužila pro obranu a obchod a horní patra sloužila k bydlení.Nejvyšší patro sloužilo opět k obranným účelům.


30.5.23

Hrad Bolkow

 Bolkow je gotický hrad ve stejnojmenném městě v okrese Jawor v Dolnoslezském vojvodství v Polsku.

Hrad pochází ze 13.století.První zmínka o pevnosti,chránicí cestu z Čech do Slezska přes sudetské hory je z roku 1277.V roce 1428  napadla a vyplenila

města Bolkow husitská vojska,ale hrad se ji nepodařilo ani v dalších nájezdech dobýt.Až v roce 1463 dobyl hrad český král Jiří z Poděvrad.

Hrad je v Polsku chráněn jako nemovitá kulturní památka.



9.5.23

Dřevěná zvonice Kadlín

 Obec Kadlín se nachází v okrese Mělník.Jeli jsme sem kvůli dřevěné zvonici u kostela sv.Jakuba Většího.Gotický kostel pochází z první poloviny

14.století.Roku 1724 byl prodloužen a upraven díky hraběnce Marii Markétě Waldšteinové,která tím obnovila kadlínskou farnost.Od tohoto roku až po dnešek

sloužilo v kostele 15 kněží.Kostel je památkově chráněn.


11.1.23

Kunětická hora

Ač naše cesta z Chlumu pokračovala do Pardubic,ve městě jsme nebyli.Vnučky přítel bydlí na okraji a po obědě jsme se vypravili směr Kunětická hora.Hrad je v zimě zavřený a proto mě překvapila plná parkoviště a tolik lidí.Jenže byl první den nového roku,slunečné a teplé počasí.Asi měli všichni stejný nápad.


8.8.22

Zřícenina kaple Povýšení sv.Kříže Bříství

 Poslední červencovou neděli jsme se dopoledne vypravili za moji nejmladší sestrou k Čelákovicím s tím,že se společně podíváme na pár památek tam u nich.Ovšem už cestou mně sestra volala,že se jim ohlásila nečekaná návštěva a tudíž se nikam nedostanou.Mrzelo mě to,ale takové jsou někdy návštěvy.U sestry jsme se na chvíli stavěli,když jsme byli na cestě zpátky domů.Největší radost jsem měla,že jsme navštívili místo,které jsem zrovna tu neděli v plánu neměla,ale jinak byla v plánu už dlouhodobě.Když už jsme byli na cestě zpátky směr Čelákovice se manžel najednou ptá,kde že je ta kaple,kam pořád chci.Byla jsem překvapená a hned hledala v navigaci.Hodně mě manžel překvapil.Asi se cítí lépe,vidím to na něm i  já a ten den bylo chladněji a ještě dost foukalo.Auto jsme nechali v Bříství před značkou zákaz vjezdu a pokračovali vyschlou cestou mezi poli.Je to tady samá  rovinu akorát jediný kopeček a na něm zřícenina kaple Povýšení sv.Kříže.


10.11.21

Hrnčířský kámen a Pustý zámek

 Konečně vysvitlo sluníčko a podle předpovědi nás měl čekat hezký den.Rychle jsem uvařila,abychom mohli vyjet už kolem poledne.Jeli jsme směr Liberec, nad Ještědem bylo černo a manžel,jako vždy začal,že jedeme zase do oblačna.Tentokrát pravdu neměl, za Libercem bylo po mracích.Jeli jsme dále směr Česká Kamenice.První zajímavé místo,kam jsme se podívali byl skalní útvar Hrnčířský kámen.Na internetu píšou,že místo je opředeno několika pověstmi,ale marně jsem po nějaké pátrala.Nic jsem nenašla.Hrnčířský kámen je pískovcová skála tvaru kužele,zužujícího se směrem dolů a leží hned vedle železniční tratě a proto získala i svůj druhý název Strážce trati.Je zajímavé,že na vrchol vede 13 horolezeckých cest.Na její vrchol je možný se dostat jenom jednou z horolezeckých cest.

Hned vedle skály stojí výklenková kaplička


24.10.21

Zřícenina letohrádku Belveder

Vnučka nás požádala zda bychom pro ni nepřijeli v pátek 1.října do Kolína.Cestovala z internátu z Humpolce a v Kolíně by na další spoj dlouho čekala.Cestovala také poprvé se štěnětem německého ovčáka,kterého  potřebuje k výuce ve škole a některé spoje psy neberou.Byla jsem ráda,to je jasné.Hned jsem koukala,jaké zajímavosti jsou v Kolíně.Je jich tam dost.Nakonec jsme, ale Kolín vynechali.Sotva jsme vjeli do města dostávali jsme se z jedné kolony do druhé:To není nic na manžela,ale ani na mě.Zajeli jsme se podívat,kde je nádraží a protože jsme měli necelou hodinu času k příjezdu vnučky a ta ještě postupně přidávala zprávy,že vlak má zpoždění 5 minut,10 minut,nakonec to byla půlhodina.Ale to už jsme šlapali na vrch Vysoká ke zřícenině letohrádku Belveder.Tu jsem měla v záloze.A bylo to to nejlepší rozhodnutí.Letohrádek je asi 11 km od Kolína ve Středočeském kraji.

V letech 1697-1698 byl na příkaz hraběte Františka Šporka na kopci nad vesničkou Vysoká  postaven letohrádek Belveder a kaple sv.Jana Křtitele spolu s poustevnou.Kapli obklopoval malý klášter mnichů povlánů.Kaple byla ve své době více,jak zajímavá.Čtyřboká stavba se třemi symetricky rozvrženými vstupy a presbytářem odděleným mříží.Uprostřed stál vodomet z červeného mramoru se sochou sv.Jana Křtitele nad nímž bylo umístěno zlacené slunce,skrývající trysky.Z nich tryskala voda,vytvářející klenbu,aniž by dole shromáždějící zmáčela.V patře kaple byla vyhlídková místnost.Roku 1699 se zde konal slavný křest Šporkova dlouho očekávaného syna.Bohužel umírá ve dvou měsících.Ještě téhož roku hrabě Špork  panství prodává a tak klesá i jeho zájem o kapli.Ta je již roku 1700 osiřelá.Až na sklonku svého života roku 1733 chtěl hrabě Špork kapli opravit a obnovit její zašlou krátkou slávu.To se mu již nepodařilo.Roku 1834 zasáhl kapli blesk a následný požár byl hlavní příčinou jejího zániku.

Stará pohlednice/staženo z internetu/


10.10.21

Průrva a hrad Grabštejn

 Břehyňská průrva byla další místo,kam jsme vzali Růženku.My to tady známe už hodně a mám ji i několikrát na blogu a tak se o ni rozepisovat nebudu.Pouze připomenu,že se nachází v Doksech a je to  uměle vytesaná průrva do pískovcové skály v hrázi Břehyňského rybníka.Je to tady moc hezké.


4.10.21

Zřícenina zámku Zvířetice

 Na zříceninu bychom asi nešli,byli jsme tu už několikrát,ale je to kousek od Hrnčířského dvora,kde jsme byli na výstavě.Tak jsme se rozhodli,když už jsme tady,že se na ni podíváme.Zřícenina je hodně známá a hodně focená.Nachází se kousek od Bakova nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav.Chodili jsme sem hodně s vnučkama,protože,když byly malé objevily na jedné fotografii ducha a proto se sem chtěly pořád vracet.

Historii připomenu jenom krátce.

Zvířetice jsou zřícenina renesančního zámku,přestavěného z původního gotického hradu na začátku 14.století pány z Lemberka.V roce 1720 vyhořel a byl opuštěn.Od roku 1967 je zřícenina chráněna jako kulturní památka.


5.8.21

Hrad Pařez

 Hrad Pařez je náš oblíbený.Byli jsme tu už několikrát a to v každém ročním období.Většnou tady končíme,když se nám nechce někam dále na výlet a chceme se jenom projít,protože jsou tady i krásné lesy a skály.Do začátku tohoto týdne u nás byla velká vedra  a proto jsme hledali útočiště někde v lese.A hrad Pařez je v něm schovaný.Vnučky s návštěvou souhlasily i když tu už s námi také byly.Jenom pro připomenutí:Hrad Pařez se nachází v Pařezské Lhotě,okr.Jičín na samém okraji Prachovských skal.První písemné zmínky jsou z roku 1372,ale pravděpodobně byl postaven už před tímto datem.Hrad zanikl už v roce 1424,kdy byl dobyt husity.Hrad stojí na skalním blogu  a dochovaly se zde světničky vytesané do pískovcové skály.K hradu se váže i zajímavá pověst,ale tu zde už vypisovat nebudu.Je u některého staršího příspěvku.A co je na hradu neúžasnější?Že ani v době turistické sezóny tu nikoho nepotkáte.A to mám ráda.Na známá místa u nás kolem Turnova ani nechodíme,stačí někde jenom jet a je neuvěřitelné,co je tu lidí.











Valinka se pořád ráda fotí.Ptala se mě,zda si může vzít šaty.No jasně,proč ne,ty ji v ničem vadit nebudou.Důležitější jsou pořádné boty a ty měla.


Je zdě několik vyhlídek.Ale vidět je hlavně dolů na rybník ve vesnici
































Koukali jsme po houbách,ale to bylo v lese ještě velké sucho.Od pondělí prší,sice jsou to takové přeháňky,ale dnes prší už od rána a vypadá to na delší dobu.
Příště se zase vydáme někam dále a hlavně na místa,kde jsme byli poprvé a to mám nejraději.
Mějte se hezky