Kniha o Kosti

 Při vánočním úklidu ve svém pokoji,kdy jsem si rovnala knížky v knihovně se mi

 po nějaké době dostala do ruky Kniha o Kosti od Josefa Pekaře,který se narodil u nás

 na Malém Rohozci.Byl to přední český historik a profesor a lektor Univerzity Karlovy.

 Knížka je hotový poklad a podobných mám po tatínkovi hodně.Mají samozřejmě i mé sestry.

 Ráda jsem se do ní začetla.A tak,když se mě manžel ve středu optal,zda s ním nechci jet do Sukorad   tankovat jasně jsem řekla,že jo.Mohla jsem si vybrat kudy,tak tedy přes Sobotku a to znamenalo jet i   kolem hradu Kost.Přálo nám i počasí.

                                                                                 

                                                                                

                                                                  

Hrad Kost mám na blogu mockrát a tak více psát už nebudu opakovala bych se.

Byla jsem šťastná,že tu nebyl ani človíček a mohla jsem si tu krásu vychutnat sama a dosyta.

Tak to mám nejraději.

 Z předmluvy pana Pekaře ke čtenářům.Vybrala jsem jenom malý úryvek.

 Známá průpověď v našem kraji : Na Kosti se páni dobře mají.Žádný hrad,žádné panství

 horního Pojizeří nedochovalo svou minulost v takovém bohatství zpráv archiválních jako Kost.

 Jak kvádrové zdivo hradu,tak osudy jeho,aspoň v posledních třech stoletích,dovedly vzdorovati času

 a zhoubě.Mně byla ta rekonstrukce života na Kosti velikým požitkem duševním.Byl bych rád,

 kdybych trochu toho zájmu vzbudil i ve čtenáři a kdybych v obyvatelích toho krásného kraje,

jimž je kniha určena především,vzbudil hlubší,osvícenější lásku k domovině,k rodné hroudě,na niž

 lpí tolik životní snahy i trýzně předků jejich.Je to konec konců rodný kraj,jímž a skrze nějž učíme

se milovati celou vlast.

 Prosinec roku 1909.

                                                                  

Skalní byty

Cesta ke skalnímu bytu Barušky byla zatopená.Chtěla jsem se tam původně podívat,

ale neměla jsem vhodnou obuv.

Svatý obrázek na skále

Černý rybník

                                                  Dozadu je cesta do údolí Plakánek

Bílý rybník

Krátké zastavení v Sobotce.

Oblíbená cukrárna na náměstí.Tentokrát mě nelákala.

Sladkého jsem si užila při pečení cukroví.

Přeci jsem občas něco zobla

                                             Mariánské sousoší

Líbil se mi anděl na kašně.Večer,když svítí to musí být hezké

Věřím,že doma máte vše hotovo,Vánoce jsou už přede dveřmi.

Přeji Vám klidné dny,ať se Vám všechno daří