Když končí den

                              Večerní ticho se snáší nad krajinou a slunce odkládá svůj zlatavý plášť.

                                      Den se loučí v barvách,které nenapodobí žádný štětec.

           

Doprovod

 22.ledna jsme vezli dceru na zubní na Malou Skálu.Čekal ji složitější zákrok a měla mít

 doprovod.Konečně jsem zastihla východ slunce nad Žabakorem,kolem kterého jsme

 jeli.V té době byly mrazy a byl zamrzlý.Je pořád i když led slábne.

                                                                                    

Slunce nevylezlo

   Počasí v listopadu se zatím moc nepředvedlo.Mokro,inverze a stromy už téměř holé.

   Ve čtvrtek 6.listopadu koukám z okna a obloha se na východě barvila.Manžel si jezdí do Svijan

   do pekárny pro chleba.Vzala jsem foťák,že pojedu s ním.Vysadil mě u rybníku Žabakor a čekala jsem

   na východ slunce.Nedočkala jsem se.Ač se obloha barvila,sluníčko se neukázalo.Za chvíli bylo už 

   vše jinak a čekal nás další pochmurný  den.Myslela jsem,že třeba o týden později udělám zajímavější 

   fotografie až si zase pojede pro chleba,ale to pršelo.Tak je to teď u nás pořád.

    

Svatomartinská husa na Kozákově

 Sedmihorky jsem přeskočila a dám sem aktuálnější příspěvek.Zítra je svatého Martina.

Chtěla jsem dát příspěvek zítra,ale obrátila jsem kalendář a v čase,který trávím ráno na blogu musím do nemocnice na krev a tam je to na dýl.

 Na bílém koni k nám asi nepřijede,ale svatomartinskou husu bychom si mohli dát.

 Dala jsem si ji už v sobotu.Začalo to tím,že mi vnuk v pátek volal,zda nebudeme mít o víkendu husu.

 Řekla  jsem,že ji nejíme.Potom jsem přemýšlela,že jsem mohla koupit jenom stehna a vnukovi je

 upéct.Ovšem předběhl mě,že mi ještě navečer volal,že udělal pro nás rezervaci v Riegrově chatě na

 Kozákově na svatomartinskou husu.To jsem tedy koukala.Ještě více,když jsem viděla, co je tam lidí.

 Měli jsme rezervaci od 15.30 a museli jsme chvíli čekat,než se uvolnila dvě místa u stole.

   

                                                                          

Svítání

             Svítání / Katapult/

          Nový den,když vstává

             má jen nový štít

               a ten štít mu dává,

                   aby mohl jít Svítání

            Někdy mraky vyjdou

              vítr začne sít

               bez pozvání přijdou

                 ale nesmí skrýt Svítání  

           Každý den je cesta,tou se dá jen jít

                proto nesmíš přestat

              dál,když budeš mít Svítání

                                                                 

Krásný rok 2024

                                                                                                                Přeji všem návštěvníkům blogu

                                                                                                                             krásný rok 2024.

                                                                                                 Aby každý východ slunce byl příslibem krásného dne

                                                                                               a při jeho západu jsme si mohli říci,že jsme den nepromarnili.

                             

Krajinky od rána do večera

 Občas mi zbydou fotografie,které jsem nikam nezařadila.Je to většinou,když jedeme za jiným účelem než poznávat památky.Na nákup,na návštěvu a nebo něco sháníme.

Většinou si foťák neberu,ale když jo,tak mi zůstanou fotografie nezařazené.Trosky jsou vidět nad okolní krajinou ze všech stran

Ranní vyjížďka za sluncem

 Jsou hezké dny a snad i nadále budou.S kamarádkou jsme se jeden den domluvily,že projedeme naší oblíbenou trasu kolem Jizery na kolech a to brzy ráno,

abych si vyfotila východ slunce.Ovšem východ slunce se konal někde jinde a vzhledem  k tomu,že bylo úplně jasno,nebyl by ani zájímavý.Projížďka to byla  moc fajn.

Když se obloha protrhala

 Počasí v březnu nám moc nakloněno nebylo, aspoň ne u nás v Turnově..Většinu dní byla obloha šedivá a pršelo.Pokud se obloha protrhala bylo to až později odpoledne.27.března po celý den chumelilo,ale na zemi z toho nic nebylo.Občas jsem se zastavila u okna,kde vidím na Podháj.Na fotografii to není tak vidět,ale na Podháji musela být zrovna dost velká chumelenice a nad námi se obloha na chvíli protrhala.

Kunětická hora

Ač naše cesta z Chlumu pokračovala do Pardubic,ve městě jsme nebyli.Vnučky přítel bydlí na okraji a po obědě jsme se vypravili směr Kunětická hora.Hrad je v zimě zavřený a proto mě překvapila plná parkoviště a tolik lidí.Jenže byl první den nového roku,slunečné a teplé počasí.Asi měli všichni stejný nápad.

Třetí adventní týden

 Utekl další adventní týden.Snažím se,aby každý den za něco stál.Počasí sice u nás není nic moc,sněhu je málo a obloha šedivá,Teploty jsou slabě pod nulou.Pořád doufám,že předpovídané sněžení se bude týkat i našeho města.V pondělí jsme vezli vnučku na vlak do Mladé Boleslavi.Cestovala do Humpolce i se svým psem

Darlin byl úžasný pasažér,moc hodný.

 zá

Krajinky i západ slunce

 Před pár dny to vypadalo,že přišla zima.Všude byly fotografie zasněžených krajinek..Říkala jsem si,že dám poslední fotografie beze sněhu a potom budu fotit sníh.Příroda,která už vypadá smutné se pokryje sněhem a bude to zase příjemná změna.Jenže u nás sníh není..Sice v pondělí ráno bylo bílo,ale hned do toho začalo pršet.Tak si budu muset na zasněžené krajinky počkat.

Nastřádaly se mi fotografie krajinek z minulého týdne,kdy jsme ještě sem tam někam vyjeli.Hlavně do Podkrkonoší.Přesně je už nepopíšu,ale je to kolem Vrchlabí,Hostinného,Jilemnice a Rokytnice nad Jizerou.

Dočkali jsme se

Na Kozákově mají krásné kamínky s moudrými slůvky

Čekání na slunce na hoře Kozákov

 Západ slunce mám z nejvyšší hory Českého ráje Kozákova focený už několikrát.Východ ani jednou.Tak jsem  manželovi říkala,kdyby se mu chtělo někdy ráno,že bych byla ráda,kdyby mě tam odvezl.Na Kozákov vidím doma z okna a mohu pozorovat,jak se slunce různě posouvá a trochu odhadnout,jaký by mohl východ slunce být.Jsme vzhůru oba brzy,tak to není problém.Ve středu 14.9.v půl šesté ráno manžel říká,tak se ustroj.Kouknu na Kozákov,nad ním se to barvilo.Nestihla jsem se ani podívat na čas východu,ale pamatovala jsem si,že je to kolem šesté hodiny.Naházela na sebe nějaké teplejší věci,na Kozákově bývá mnohem chladněji než dole.Od nás je to asi 15 km.Město bylo téměř vylidněné i silnice na Semily.Byli jsme tam o něco dříve.Ten den slunce vycházelo v 6.16.Tak jsme to tam zatím  prošli.Na východě byly mraky,ale někde mezi nimi  se slunce už dalo tušit.Byl tu úžasný klid,akorát mě překvapilo,co je tu aut.Za chvíli mi to bylo jasné,byla tu svatba.

Riegrova chata

Žabakor ve zlatě

 Východ slunce na Žabakoru,který byl ráno 16.8.celý ve zlatě v podmračených dnech asi přijde vhod.U nás konečně trochu prší a je docela chladno.Když byla vedra moc dobře jsem je nesnášela,ale uvědomila jsem si ač je voda potřeba,že bych nechtěla,aby tak bylo až do konce léta.Což se i na taková léta pamatuji.Tak se sluníčko vrať a ještě nás pořádně zahřej.Bůhví,co nás čeká na podzim a v zimě.

Cestou do pekárny

 Ve čtvrtek ráno jezdíme pravidelně na nákup do Mnichova Hradiště a zpátky se stavuje manžel v pekárně ve Svijanech pro chleba.Musíme odbočit z dálnice a jedeme okolo rybníku Žabakor.Včera jsem viděla z okna,jak se barví obloha na východ slunce a tak si s taškami přibalila i foťák.To samé jsem udělala i před týdnem ve čtvrtek.On to úplně východ slunce nebyl,protože bylo před devátou hodinou.Je to vždy jenom chvilka a tak jsem ji využila i když si vždy říkám,už to fotit nebudeš,je to okoukané.Snad ne.

Čtvrtek 3.2.2022

Pokračování mrazivé procházky

 Od Žabakoru jsme se posunuli o kousek dál.Tady byl východ slunce pro mě zajímavější.

Mrazivé ráno

 Sobotní východ slunce mně přišel docela vhod.Začala jsem přemýšlet,že si udělám od blogování pauzu.Počasí na výletování moc není a tak jezdíme jenom za město pořád do stejných míst a to budeme i nadále,ale je zbytečné to pořád dokola fotit.Počkám si až bude lépe .V sobotu byl brzy vzhůru i manžel a když jsem viděla někde směr Jičín,že se obloha barví,říkala jsem si,že bychom mohli někam za východem slunce.Vyjeli jsme hned po sedmé i když slunce vychází až ve třičtvrtě na osm.Jenže tam,kde fotím v létě východ slunce nemohu v zimě.Teď má slunce jinou cestu.Bydlíme v dolíku,okolo jsou kopce a slunce se schovává za nimi .Nejvíce ve výhledu vadil kopec na Vyskři s kaplí sv. Anny. Zajeli jsme i k rybníku Písečák,obloha se však na východ slunce barvila úplně jinde.K Žabakoru se mi nechtělo,protože tam mám východ slunce focený snad už 100x.Nakonec jsme tam skončili.

Tady slunce asi nevyjde.Sice se všechno krásně barvilo do růžova,ale slunce bylo pořád za kopcem a to  už byl čas východu.

Když končí se den...

 Zbylo mi ještě pár západů slunce.Tento je ještě z konce října,kdy jsem byla na návštěvě u bývalé kolegyně z práce.Bydlí na Hruštici a pokud je pěkný západ slunce,hezky se tu fotí.Navštěvujeme se  poměrně často a tak Vám snímky neznámé nebudou.Baví mě lucerna,která tu stojí skoro ve směru slunce a vždy ji použiju jako kulisu.

U Jizery v Nudvojovicích

 Když jsem začala svítáním v minulém příspěvku,tak sem dám ještě jedno.To jsem musela vyrazit na kole.Z oken bytu vidím v dálce,jak se krásně barví obloha.V létě se mi občas podařilo manžela vytáhnout z postele,aby se mnou zajel někam za město,ale teď je už dlouho šero a on i déle spí.Tak jsem si už večer připravila teplé věci na sebe,dokonce i čepici,ale až na kole jsem zjistila,že jsem zapomněla na rukavice.Ještě,že jsem měla svetr s delšími rukávy.Na ruce nejsem nijak zmrzlá,ale když jedete na kole a venku jsou 4 stupně,pocítíte to.Takže než jsem začala fotit jsem musela zahřát ruce.Stačí,že se mi po ránu třesou nejvíce.Pár fotografií jsem ale vybrala.Jela jsem do Nudvojovic,to je nejbližší místo,kde mohu fotit východ slunce a projela i kousek okolo Jizery.