Počasí je od dušiček nevlídné.Doma jsem to už nemohla vydržet a tak jsme se jeli podívat na slaměný betlém do Dolní Krupé,abych si vylepšila adventní i vánoční náladu.Dolní Krupá už leží ve Středočeském kraji,ale od nás je to necelých 30 km,takže počasí bylo naprosto stejný.Slaměný betlém se nachází u fary,ve které se nachází muzeum.Fara je kulturní památka z roku 1785.Betlém se mi moc líbil.
Na krmítko začali ptáci létat hodně brzo.Ještě jsem ho ani neměla připravený a v obchodech neměli slunečnice.Hrabali mně v kytkách v lodžii a tak jsem se snažilo krmivo pro ně rychle sehnat.Nejdříve přiletěly sýkorky.
Sníh na Kozákově mně pořád vězel v hlavě.Každý rok tam jezdíme za prvním sněhem.Kozákov jsem pořád pozorovala z okna až to manžel nevydržel,řekl mi ať si sbalím fidlátka,že by to se mnou nevydržel a jeli jsme.V Komárově jsme vjeli do husté mlhy,která se nahoře rozplynula.Ale na západní straně bylo vše dole schované v mlze.Sněhu moc nebylo,nebyla ani námraza,ze stromů teklo.Byly tu 2 nad nulou.Trochu jsme se prošli.
Před pár dny to vypadalo,že přišla zima.Všude byly fotografie zasněžených krajinek..Říkala jsem si,že dám poslední fotografie beze sněhu a potom budu fotit sníh.Příroda,která už vypadá smutné se pokryje sněhem a bude to zase příjemná změna.Jenže u nás sníh není..Sice v pondělí ráno bylo bílo,ale hned do toho začalo pršet.Tak si budu muset na zasněžené krajinky počkat.
Nastřádaly se mi fotografie krajinek z minulého týdne,kdy jsme ještě sem tam někam vyjeli.Hlavně do Podkrkonoší.Přesně je už nepopíšu,ale je to kolem Vrchlabí,Hostinného,Jilemnice a Rokytnice nad Jizerou.
Dnes Vám představím dva naprosto odlišné objekty v obci Rudník.Obec leží mezi Trutnovem a Vrchlabím v Podkrkonoší.První je zřícenina nejstaršího evangelického kostela v této oblasti,,který byl postaven v roce 1786 krátce po vydání tolerančního patentu,kdy se asi 400 obyvatel obce přihlásilo k evangelickému luteránskému náboženství.Roku 1948 se zde konala poslední bohoslužba a od té doby kostel chátral a dnes je z něj ruina.
Příspěvek z pokračování výletu z pondělí jsem odsunula.Dala jsem raději pár prosluněných fotografií z října a začátku listopadu od Žabakoru.Venku je pravé listopadové počasí.Mlha a prší a prší,A tak vzpomínka na dny,kdy bylo lépe snad přijde vhod.Fotografie jsou od rybníka Žabakor.Mám jich hodně,ale fotím už jenom opravdu,když je tam něco zajímavého.Jezdíme okolo velmi často k mladým a manžel už automaticky staví i když už jsem mu několikrát říkala,že ho mám nafocený snad už tisíckrát a že už fakt nebudu.
U Žabakoru jsou krásná rána
V pondělí jsme měli konečně po dlouhé době modrou oblohu.Už delší dobu jsem měla v plánu návštěvu poutního místa v obci Koncléřov Vítězná.Je to asi na půli cesty mezi Hostinným a Dvorem Králové nad Labem.Poutní místo U Studánky s kostelem Navštívení Panny Marie se nachází schované v lese.Vypráví se,že zde tekl zázračný pramen ,který v roce 1848 navrátil slepé ženě zrak.Zázračné uzdravení se začalo rychle šířit krajem.Byly zde postaveny kapličky i novorománský kostel.S kostelem byla vybudována i Křížová cesta.Místo prošlo později rekonstrukcí a každý rok se tu pořádají poutě.
Počasí posledních dnů se hodně změnilo.Mlha celý den a mokro..Přesto jedno odpoledne v týdnu se mraky protrhaly.Byla jsem zrovna na procházce s kamarádkou a protože to vypadalo,že bude i pěkný západ slunce,tak jsme se rozhodly,že vytáhneme kola a projedeme se.Západ slunce nás zastihnul na tom správném místě,kde je na něj pěkně vidět.
Nejdříve jsem si nafotila kapičky na listech.
Na svatého Martina 11.listopadu,což je dnes pečeme nejen husu,ale i svatomartinské rohlíčky.Husu mít nebudeme nemáme ji s manželem rádi.Odmítli jsme dokonce i pozvání na ni.Rohlíčky si, ale dáme rádi.Psala jsem svým sestrám večer na mobil,zda se nechystají na rohlíčky.Vystihla jsem ten pravý okamžik.Jedna už měla těsto hotové a druhá hledala recept.Já už jsem si jeden našla na internetu.Narazila jsem i na hezké čtení.
V pátek 4.listopadu jsme jeli opět pro vnučku do Humpolce na Vysočinu.Posledně jsem si ztěžovala,že jsme museli upustit od zastávek u památek a tentokrát to bylo to samé.Když jsme vyjížděli v devět hodin z Turnova obloha slibovala docela příjemný den i když v mobilní aplikaci počasí jsem déšť měla.Ale to bylo pro naše město.A tak jsem doufala,že přeci jen o 150 km dále bude počasí jiné.Omyl.Čím více jsme se blížili k Humpolci,tím více pršelo až z toho byl takový liják,že nebylo vidět na silnici.
Pokračování výzvy dávám na poslední chvíli,protože jsem omylem dala dříve publikovat Zámek Dobrovice a včera večer jsme se vrátili z Humpolce a už se mi nechtělo PC otevírat..Jenom jsem dokomentovala nové příspěvky z malého notebooku.Tak jsem si dnes na to přivstala.
Fotografie jsou od rybníků,kam se často vracíme.Rybník u Bousova
Vždy,když jedeme za Mladou Boleslav koukám na odbočku Dobrovice,muzeum cukru.Tak jsme se tam jeli konečně podívat.Dobrovice jsou hezké,malé městečko.A je tam i zámek..Původně tu na jeho místě stála tvrz.Na čtyřkřídlý,renesanční zámek ho přestavěl v letech 1558-1610 Jindřich z Valdštejna.Ovšem roku 1831 nechal zámek nový majitel přestavět na cukrovar.Dnes je majitelem společnost Cukrovary TTD a.s.Je to největší producent cukru a lihu v České republice.
Takže zámek je součástí cukrovaru a sídlí v něm vedení společnosti.Dovnitř jsme se nedostali,ale zámek se dá prohlédnout z venku.
.JPG)
Říjen nám dopřál krásný podzim a my jsme se toho snažili využít.Jedno z míst,které jsme navštívili byla dřevěná zvonice v Jabkenici v okrese.Mladá Boleslav. Zvonice pochází z 15.století a patří mezi nejstarší dochované zvonice u nás.Stojí u kostela Narození Panny Marie.
