Křížové cesty

 Křížová cesta,nazývaná někdy Kalvarie je symbolická cesta sledující události spojené s ukřižováním Ježíše Krista v podobě cyklu obrazů .Křížová cesta je většinou rozdělena na 14 zastavení.Jsou to zajímavé památky umístěné nejen v krajině.Z církevních lidových památek se do dnešní doby zachoval pouhý zlomek.Podotýkám,že věřící nejsem.První křížová cesta,kterou jsme navštívili o víkendu 12.září byla v Janově nad Nisou, v Libereckém kraji.Auto jsme nechali v obci a vyšlápli si kopeček k bývalé Hašlerově chatě.Tady jsme byli překvapeni,co je tu lidí.Konaly se tu závody mládeže.Naštěstí křížová cesta šla mimo hlavní cestu.

Křížová cesta se nachází v části Janova nad Nisou zvané Hraničná na Vysokém hřebeni.V roce 1878 založil Josef Klamt,mlynář z Hraničné na svém pozemku v blízkosti pramene,jehož voda údajně vyléčila jeho vážnou oční chorobu,křížovou cestu lemující lesní cestu ke studánce.Na 12 sloupech se nacházely na plechu namalované výjevy v lidovém stylu,znázorňující cestu k ukřižování Ježíše Krista.Nechal také upravit skalku na konci křížové cesty a do výklenku dal postavit sošku Panny Marie.Místo se stalo vyhledávaným cílem věřících z širokého okolí.V roce 1903 bylo místo slavnostně vysvěceno a zařazeno do poutních míst věřících.Místo u pramene bylo pietně upraveno a doplněno o odpočinkové lavice pro poutníky.Později zde byla vybudována chata nazvaná Hašlerova,kde se mohli poutníci ubytovat.Po druhé světové válce byla chata stržena a na jejím místě vybudován honosný hotel Murano.Časem byla křížová cesta lidmi opomenuta,sloupy povaleny a obrázky na plechu skončily ve sběrných surovinách.Až v roce 1996 se chátrající místo dočkalo rozsáhlé obnovy.Byly vztyčeny nové sloupy a místo obrázků nahradily keramické reliefy.Místo se stalo opět vyhledávaným místem věřících,ale i cílem turistů navštěvujících Jizerské hory.Celý areál je upraven pro klidné chvíle meditace.

Snažila jsem se fotit všechna zastavení,ale všechny fotografie se nepovedly.V lese bylo šero a nebo mi prosvitávající sluníčko svítilo rovnou do objektivu.Tak jenom pro ukázku,reliefy jsou opravdu moc krásné

Bývalá Hašlerova chata nyní hotel Murano.Na internetu jsem našla,že fungoval naposledy v roce 2012.Později jsem ho našla v nabídce realitní kanceláře.Na dveřích byla cedule,že se zde pracuje.Vidět to moc nebylo.Je to velký hotel v krásném prostředí,škoda ho.

Při cestě zpět do Janova nad Nisou jsme ještě odbočili k vyhlídkové skále Trniště.Výhledu brání vzrostlé stromy.K místu se váže řada pověstí.Podle jedné z nich je uvnitř ukryt poklad a brána k němu se otevírá na Velký pátek.Další pověst vypráví,že poklad v Trništi hlídají divoženky a šedí mužíčkové,kteří chudým a dobrým lidem dávají do nůší šišky,ty se pak promění ve zlato.

Další křížová cesta nás čekala ve Smržovce.Tu nechám na další příspěvek,bylo by to hodně fotografií a tak to rozděluji.

Prodloužený víkend u nás propršel a prší i teď.Ráno jsme jeli na Olšinu vyzvednout vnučku a dovézt ji na složení zkoušek v autoškole na motorku do Mnichova Hradiště.V půli cesty nám volala,že kvůli dešti se zkoušky odkládají zase na čtvrtek.Přitom vnučka studuje v Humpolci,kde je na internátě.Tak jsem ji litovala.Navečer jede do školy,ve středu večer přijede,ve čtvrtek zkoušky a večer opět do Humpolce.

Mějte hezké dny a opatrujte se

Boj o kus rohlíku

 U rybníků v Českém ráji je vždy živo.Jak jsme se objevili na hrázi rybníku Vidlák hned sem všichni obyvatelé rybníka zamířili.A začaly boje o kousek rohlíku.

Chvilkama byly z labutí krásné nadýchané polštáře

Labutě se nestačily divit.Ryby byly rychlejší

Rybami se to v rybníku hemží.

Labutě jsou nádherné a nikdy jim neodolám a musím fotit.

Také si vždy připomenu krásnou píseň od Michala Hrůzy,kterou zpívá s Katarínou Knechtovou Píseň labutí.

Jenom pro připomenutí:

Až vydechnu vzlétnu

zakroužím nad hladinou

zpátky se ohlédnu

ve vlnách víru s Tebou.

Až vydechni vzlétnu

poletím kolem nás dvou

zamávám křídly na rozloučenou.

Dnes nepůjdem spát

do noci perutí snad

ta píseň labutí hlas

je v nás.

Nutrií je tu pořád hodně.Nechtěla jsem je fotit,ale vzadu u rybníka jsme viděly mladé a ty se mi líbily.

A jedna drzá nutrie,která na mě vrčela si na konec to focení vynutila.A dala potom pokoj.

Jsi kočka,ale nevrč na mě

S rybníkama dám zase na chvíli pokoj,ale je to tady naše oblíbené místo,kde nacházíme klid a chodíme sem celý rok .

Příště budeme zase výletovat,fotek mám hodně,ale času na ně málo,protože mě baví i další věci.

Mějte hezký prodloužený víkend