Vrátíme se zpátky k 15.září,kdy jsme cestovali do Holohlav.To jsem ještě netušila,že za týden sem pojedeme znovu.Ještě,že je všude tolik zajímavostí.Vyfotila jsem i kostel v Holohlavech.Původně gotický kostel sv.Jana Křtitele byl roku 1584 renesančně přestavěn.Barokní průčelí pochází z poloviny 18.století.Oprýskaná budova vpravo je bývalý špitál ze 16.století.Kdo by to řekl,budova je na seznamu kulturních památek.
V sobotu bylo hezké počasí a tak jsme se odpoledne vypravili za mladými na cvičák,kde dělali přípravy na nedělní kynologickou soutěž.Chtěla jsem se projít a nafotit pár detailů,které se mi v poslední době moc nedaří.
Na Hradecko jsme se opět vrátili i když původně neplánovaně.Manžel sháněl součástku k našemu Renaultu a tak volal do Autodílů do Holohlav.Mně říká,připrav trasu a nějaké ty svoje památky a za hodinu možná vyrazíme.Vyskočila jsem celá natěšená a šla hledat do map.Tak rychle to nebylo,z Holohlav se ozvali až druhý den a tak jsme vyrazili 15.9.Je neuvěřitelné,co je zajímavostí po trase.Ovšem dřevěnou zvonici v Chotěborkách jsem napsanou neměla.Byla trochu stranou.Až,když jsme jeli manžel říká,že něco na kopci vykukuje z lesa a že si myslí,že to bude dřevěná zvonice.Viděli jsme odbočku a tak tam zamířili.Dojeli jsme do malé obce Chotěborky,žije zde 20 obyvatel a před námi u kostela dřevěná zvonici.Pro mě to bylo,jako bych našla poklad.
Gotická zvonice z konce 16.století je považována za jednu z nejcennějších zvonic v Čechách.Na zvonici jsou ručně štípané šindele.Ve zvonici je původní obrovský zvon.Zvonice stojí na kopci a zvon je slyšet daleko do kraje.Zvonice stojí u gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Západ slunce mám z nejvyšší hory Českého ráje Kozákova focený už několikrát.Východ ani jednou.Tak jsem manželovi říkala,kdyby se mu chtělo někdy ráno,že bych byla ráda,kdyby mě tam odvezl.Na Kozákov vidím doma z okna a mohu pozorovat,jak se slunce různě posouvá a trochu odhadnout,jaký by mohl východ slunce být.Jsme vzhůru oba brzy,tak to není problém.Ve středu 14.9.v půl šesté ráno manžel říká,tak se ustroj.Kouknu na Kozákov,nad ním se to barvilo.Nestihla jsem se ani podívat na čas východu,ale pamatovala jsem si,že je to kolem šesté hodiny.Naházela na sebe nějaké teplejší věci,na Kozákově bývá mnohem chladněji než dole.Od nás je to asi 15 km.Město bylo téměř vylidněné i silnice na Semily.Byli jsme tam o něco dříve.Ten den slunce vycházelo v 6.16.Tak jsme to tam zatím prošli.Na východě byly mraky,ale někde mezi nimi se slunce už dalo tušit.Byl tu úžasný klid,akorát mě překvapilo,co je tu aut.Za chvíli mi to bylo jasné,byla tu svatba.
Riegrova chata
Vysočany je vesnička kousek od Nového Bydžova v okrese Hradec Králové.Měli jsme v plánu navštívit i Nový Bydžov.Tam zmatkovala navigaci i my,všude byly zákazy vjezdu do města.Nakonec jsme zjistili důvod,byla zde pouť,ulice plné aut a odevšad se valily zástupy lidí.Tak to jsme rádi vynechali a jeli rovnou do Vysočan podívat se na dřevěnou zvonici.Nachází se u kostela sv.Markéty.Ve zvonici jsou tři zvony.Sv.Bartoloměj,sv.Josef a sv.Jan Křtitel.
Láska ke psům k naší rodině patří.Jsem ráda,že dcery přítel přivedl děti,má vnoučata na kynologické cvičiště.A jsem ráda,že se mu splnil sen mít vlastní cvičák.Jezdíme sem docela často,baví mě pozorovat cvičení se psy a zrovna jim udělám i fotografie na jejich stránky.V chatce je kuchyňka a tak vařím kávu a čaj a občas k tomu i přivezu něco upečeného.Tentokrát se výcvik soustředil na socializaci psů.Když si všimnete,tak na cvičák chodí hlavně ženy a hlavně s velkými psy. Někdo si pořídí ostré plemeno psa a potom ho nezvládá a k tomu je cvičák.Myslím,že je to pro ty lidi už i koníčkem.Musí se přitom vynaložit hodně úsilí a nesmí chybět síla ke zvládnutí svého miláčka.A tak musím napsat,že ty většinou drobné ženy obdivuji.Musím říct,že jsou rozhodně trpělivější a silnější než někteří muži.Ti nejlepší psi jezdí na soutěže a zúčastňují se výstav.
Nejvíc se mi líbilo,když byli psi lákáni na něco dobrého.Věděli,že nesmí,ale někteří se tak hezky ošívali,tekly jim sliny,ale pokušení odolali.Učí se tomu,aby si nebrali jídlo ze stolu a nebo neškemrali.
V sobotu jsme po obědě vyrazily se sestrou jen tak projet se na kole.Za obcí Skokovy jsme se vydaly kousek do lesa,ale abychom pořád viděly na kola.Chtěly jsme se podívat,zda rostou houby.Nerostou,ale ani prašivky.To nevadilo,nebyl to účel naší cesty.V lese bylo fajn i když jsme chvílemi měly obavy,abychom nezmokly.
V srpnu jsem různě cestovali po okrese Mladá Boleslav a tak jsme se stavěli i ve Strenici,kde mě zaujal kostel sv. Bartoloměje,který nebyl zrovna v nejlepším stavu,ale občas mě takové památky lákají.Jádro kostela je ze 14.století.V první polovině 18.století byl barokně upraven.Kostel stojí na přírodním pískovcovém návrší.V okolí kostela je umístěno hodně náhrobních kamenů,které sem byly přivezeny z okolních zaniklých hřbitovů a kostelů.
