Lekce z kynologie

 Láska ke psům k naší rodině patří.Jsem ráda,že dcery přítel přivedl děti,má vnoučata na kynologické cvičiště.A  jsem ráda,že se mu splnil sen mít vlastní cvičák.Jezdíme sem docela často,baví mě pozorovat cvičení se psy a zrovna jim udělám i fotografie na jejich stránky.V chatce je kuchyňka a tak vařím  kávu a čaj a občas k tomu i přivezu něco upečeného.Tentokrát se výcvik soustředil  na socializaci psů.Když si všimnete,tak na  cvičák chodí hlavně ženy a hlavně s velkými psy. Někdo si pořídí ostré plemeno psa a potom ho nezvládá a k tomu je cvičák.Myslím,že je to pro ty lidi už i koníčkem.Musí se přitom vynaložit hodně úsilí a nesmí chybět síla ke zvládnutí svého miláčka.A tak musím napsat,že ty většinou drobné ženy obdivuji.Musím říct,že jsou rozhodně trpělivější a silnější než někteří muži.Ti nejlepší psi jezdí na soutěže a zúčastňují se výstav.

Nejvíc se mi líbilo,když  byli psi lákáni  na něco dobrého.Věděli,že nesmí,ale někteří se tak hezky ošívali,tekly jim sliny,ale pokušení odolali.Učí se tomu,aby si nebrali jídlo ze stolu a nebo neškemrali.

Vnučka cvičí se svým psem NO Darlinem.

Nezapomíná ani na Kiaru

Vnuk čeká až přijde na řadu se svou fenou NO Eysinou.To je už jiné cvičení.Obrana a kousání

Samozřejmě cvičí i dcera.Zatím se štěňatama

Zasloužený odpočinek

Jsou to všechno zlatíčka

Jediná,kdo nemá výcvik je fenka maltézáčka Fibina.A ta by ho potřebovala jako sůl.

Neposlouchá.Je paličatá a dělá si co chce.

Vnuk s kamarádem natáčeli na dron.Nechala jsem si to vysvětlit a velmi mě to zaujalo.Navrhla jsem manželovi,zda by ho nechtěl.Neuspěla jsem.Technické věci ho moc nezajímají.

Ten den zrovna drobně poprchávalo,ale fotit kapičky je pro mě čím dál větší problém.

Přemluvila jsem manžela,že by mě zajímalo,kde končí cesta lesem.Na kole jsem jela dlouho,ale pořád jsem nebyla na konci a už jsem se i bála.Tak vzal auto a dojeli jsme až sem.Tady začíná Geopark Ralsko.Syn tady jel nedávno s přítelkyní na kole a někde tu jsou zaniklé obce.Našla jsem je i já na mapě.Docela zajímavá oblast na prozkoumání.

Bývalá škola.

Je tu pár opuštěných chatek

Na zpáteční cestě jsme se stavěli u rybníku Borovice.Jako každý rok zde  byla labutí rodinka.Tři mláďata už značně povyrostla.Loni jich bylo šest.

Celý týden u nás bylo hezky a teplo.Bylo tak i v sobotu.Po obědě jsme se vypravili na návštěvu ke známému do Kořenova,kam nás už dlouho zve.Vyjeli jsme ze sídliště a najednou vidíme,že není tak krásně,jak bylo vidět z okna.Před námi  černý mrak  a než jsme dojeli na Malou Skálu spustil se pořádný slejvák.I v Kořenově pršelo a tak jsme to otočili a jeli domů.Je dobře,že konečně napršelo,porostou houby.Všimla jsem si,že některé fotky nejsou úplně ostré,omlouvám  se,nejspíše to bude tím,že pořád drobně mrholilo a i když manžel nade mnou držel deštník na fotkách se to asi projevilo.

Mějte hezkou neděli a celý nový týden