Pelhřimov město rekordů a kuriozit

                  Pelhřimov nás vlídně nepřivítal.Zima,vítr a poprchávalo.Manžel,že po městě

                  chodit nebude a tak jsem ho poslala do Muzea rekordů a  kuriozit.

                       Já jsem se vydala k náměstí kolem kostela sv.Bartoloměje.

                                                                

Hrad Roštejn

                              Slíbila jsem Pelhřimov,ale skoro zapomněla na hrad Roštejn,který jsme navštívili

                   ještě v pondělí.V plánu nebyl,ale zahlédli jsme věž,která vykukovala z lesa.A později 

                   odbočku na hrad Roštejn.

                    Manžel si na Vysočině pochvaloval pěkné silnice.

                                                 

Telč

 Podívat se do Telče bylo přání manžela a tak mu ho děti splnily.

 Kdysi jsme sem jezdívali s přáteli na hudební festivaly.Zjistila jsem,že se tu konají

 pořád.V pondělí odpoledne tu bylo hodně rušno,celé náměstí zaplnili Japonci.Všude se fotili,usmívali a byli velmi milí.Říkala jsem si,že je budu mít na každé fotce.Později zmizeli,tak jsme si znovu obešla náměstí.

Penzion na náměstí,kde jsme byli ubytovaní.

Patří k velmi starým měšťanským domům.Nejstarší část domu,sklepy pochází z

druhé poloviny 13.století.Původně k domu  patřily i polnosti v okolí města.

Dle nejstarších dochovaných zápisů koupil dům v roce 1543 měšťan Holubník.

Manžela chytla záda,tak si musel hned lehnout a já se šla courat po   městečku s tím,až záda po prášku poleví,zavolá mi na mobil a půjdeme někam na lehkou večeři.

Zvoničky na Vysočině

  Při plánování programu na dovolenou,kterou jsme dostali od  našich dětí a to s noclehem na třech místech, si hledám i památky,které bychom navštívili cestou.Vyjeli jsme v devět ráno a ubytování je vždy od 15.hodin.Jeli jsme směrTelč.Vzhledem k tomu,že jsme tuto cestu několikrát absolvovali,když jsme vozívali vnučku do Humpolce na internát,tak jsem na mapě nacházela dost památek,kde jsme už byli.

                       Přesto jsem našla zvonice,které jsem dříve nějak opomenula.

             Dřevěná zvonice Petrovice

                              Malá dřevěná zvonička stojí na návsi a je z první poloviny 19.století  a je připomínkou dávno zašlých věků.Ve vsích byly zvonice stavěny zejména od roku 1751 ,

kdy císařovna Marie Terezie vydala příkaz o vyhlašování poplachů zvoněním.Konstrukce zvoniček

dodnes nutí obdivovat dovednost našich předků,kdy i se skromnými prostředky dokázali vytvořit

nádherné stavby

S větrem v zádech

 Počasí se trochu pokazilo,ale všichni víme,jaké bylo sucho a déšť byl velmi potřeba.Zase přijdou hezké dny,jako ten,kdy jsem ještě před dovolenou vyjela na kole.Jediné co dost vadilo,byl silný vítr.Poslouchám i ortopeda,který mi doporučil

krom pravidelného cvičení i jízdu na kole.A kam zamířit,když nechci moc daleko.Nejbližší jsou rybníky Malý a Velký Písečák v Příšovicích.Je tu hezky v každém období.Jezdím sem pravidelně,ale v sezóně se rybníkům vyhýbám,kvůli množství lidí.

Většinou bývá v okolí na rybníkách živo,ale tentokrát tady nebyl ani ptáček

 

Svátky slunceplné

     Před farou v Dolní Krupé je na panelech výstava Svátky slunceplné.Svátky jara a léta

     v křesťanské tradici a lidové kultuře.Původně jsem myslela,že výstava bude ve vnitřních prostorách

     fary,ale nakonec jsem uvítala,že je venku.V hezkém počasí se mi nikdy nechce zalézat do vnitřních

     chladných prostor.Výstava provede obdobím půstu až k poutím.Naši předkové neslavili jenom

     Velikonoce.Důležité pro ně byly i další svátky. Letnice,svatý Ján,svatá Anna,mariánské poutě.

      Některé svátky už v lidové paměti zapadly,ale ne v křesťanské.12.4.se fara otevře s akcí Velikonoce

                        na faře.Bude se plést pomlázka,barvit vajíčka a mnoho dalšího,co patří k Velikonocům                                                                       

Co stálo za podívání

  Cestou do Slavoňova jsme viděli i pár zajímavostí.Měla jsem připravené zajímavosti na jiné trase a tady to bylo více o náhodě.Hrobku v Lanžově jsme už viděli,ale tolik se mi líbila,že jsem si ji znovu prohlédla.Je hodně podobná hrobce v Rýnovicích,kde jsem byla v březnu.

Základní kámen novogotické kaple byl položen roku 1854.Postavená byla roku 1862 Františkem X.

Czeczinkarem,rytířem z Birnitz,majitelem panství v Bílých Poličanech,jako rodinná hrobka.

Ta dlouhá desetiletí chátrala a stalo se to,co se stává.Zloději ukradli pískovec i ořechové bednění uvnitř kaple.V 80.letech 20.století připravovali komunisté přestavění kaple na rozlučkovou síň.Naštěstí k tomu nedošlo.

Nyní je v soukromém vlastnictví a postupně rekonstruována.Hrobka i s bránou jsou na seznamu kulturních památek

Čtyři rybníky na Všeni

 Příspěvek o dalších památkách odsunu a vezmu vás opět na projížďku na kole.

 Ta místa už budete znát, jsou to má oblíbená a teď,když všechno rozkvéta budou fotografie

  barevnější a veselejší.Jela jsem  k místu,kde mají být za sebou čtyři rybníky s tím,že konečně najdu ty   dva. Nenašla.Na mapách je vidět,že jsou schované a s kolem bych se tam nedostala a nechávat ho někde na cestě jsem nechtěla.Tak jsem zamířila k těm dvoum.Ke Třetímu a Čvrtému rybníku.

                          Odbočka ze silnice z Ploukonic vede kolem křížku ,kde je i posezení 

Dřevěný kostel sv.Jana Křtitele

 

                    Slavoňov je kousek od Nového Města nad Metují.Těšila jsem se sem hodně,protože

dřevěné sakrální stavby patří k mým oblíbeným.Začnu nejdříve se zvonicí,která stojí u vstupu na hřbitov a nedaleko kostela sv.Jana Křtitele.Vznik zvonice se pojí ke vzniku kostela a to do období

kolem roku 1550.Polozděná zvonice je věžová stavba postavená na půdorysu čtverce.Zděná část

zvonice je součastí opukové ohradní zdi a přízemím se prochází na hřbitov.Do dřevěného patra

se vstupuje venkovním schodištěm.Ve zvonovém patře se nachází tři zvony.Jan Nepomucký,Jan Křtitel a nejmladší a nejmenší Václav

           

Nově Město nad Metují

Konečně jsem se dostala k výletu z 16.března.V plánu byl dřevěný kostel ve Slavoňově kousek od

Nového Města nad Metují.V neděli bylo krásné ráno a tak jsme mohli vyrazit.Navigace nabídla tři trasy a tak jsem si jednu vybrala a podívala se,co nás i cestou zajímavého čeká.Jenže, manžel se rozhodl pro jinou.Stačilo cestou jinam odbočit.A tím jsme se ocitli na náměstí v Novém Městě nad Metují.To jsme při mé trase měli minout,protože mám v plánu zde zámek,ale ten je otevřený až teď v dubnu.Jenže,když jsem viděla náměstí,musel manžel zastavit.Města nemusím,ale tady jsem se  po dlouhé době kochala.A byla z toho zastávka na hodinu.Byli jsme tu s manželem před lety a v dětství jsme do této oblasti jezdily se sestrou asi 7 let  na tábory od tatínkova podniku.Mám na tu dobu moc hezké vzpomínky.Město leží v Královéhradeckém kraji na východě Čech, na vysokém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Metují.Bylo založeno v roce 1501.Je památkovou rezervací