Příběh čapí rodinky

 Čapí příběhy se uzavírají,migrují do teplých krajin na přezimování.Ukončil se i příběh čapí rodinky

z Kněžmostu.Hnízdo jsem sledovala druhým rokem a tak jako loni zde přiblížím jejich  příběh.

Čekala jsem,že se vrátí pár z loňska Kníže a Xanti.Jejich příběh byl dramatický,hlavně Knížete a tak jsem jim přála,aby jim to letošní rok vynahradil.Bohužel,kde skončili nevím.Jsou to nekroužkovaní čápi a tak není o jejich pohybu záznam.

27.března přiletěl na hnízdo první čáp.Ten se sice pozdravil s hnízdem,ale nezůstal.2.dubna už bylo hnízdo obsazené párem,přiletěli krátce po sobě.Sameček nelenil a bylo hned hopy a po další dny jich bylo několik.

Po týdnu se v hnízdě objevilo první vajíčko,za dva dny druhé až nakonec byly čtyři.Rodiče se na hnízdě střídali.Všechno bylo zalité sluncem a těšila jsem se až se začnou líhnout čápata.Jeden večer bylo hnízdo napadeno cizím čápem.Jedno vejce se mu podařilo v zobáku nakřápnout a po bojích zůstala dvě mimo hnízdo.Noci byly v té době  ještě chladné.Naštěstí si samec vajíček všiml a dokutálel je zpět do hnízda.A byly už jen tři.Jeden den kouknu na  kameru na hnízdo a něco tam létalo.Původně jsem si myslela,že to jsou sršně,jak to bylo velké.Pod hnízdem v zahradě se včelařce rojily včely.Ty po několik dnů tak obtěžovaly čápy na hnízdě,že ho opouštěli.Naštěstí byly už teplé dny a bylo nám řečeno ornitologem,že by se vajíčkům nemělo nic stát.Pár dostal jména Bořek a Ema.

                                                                                  

    

Hup do vody

V horké dny se nám výletovat nechtělo a vůbec,když jsme měli na starost Bleky.Litovala jsem ji v tom jejím černém kožichu.Tak mě napadlo,pojedem se vykoupat k Jizeře.Vzali jsme to směr        

Březina,Loukov.Chvíli trvalo,než jsme našli místo s přístupem do vody.V Loukově pod mostem

to sice vypadalo hezky,dokonce tu byly schůdky pro plavce,ale břeh byl dost vysoký

                     

           

Zahrada Kuks

 Zahrada u hospitalu Kuks vznikla jako jeho součást.Byla prakticky  využívána do roku 1938,

kdy museli milosrdní bratři hospital opustit.V 80.letech byla zahrada upravena po vzoru francouzských

zahrad a rozdělena na 16 uvnitř zatravněných čtvercových polí ohraničených zimostrázem a habry.

Hospital Kuks

Hospital Kuks je historická barokní a kulturní perla východních Čech,bývalý zaopatřovací ústav pro vojenské veterány v obci Kuks v okrese Trutnov.V roce 1684 koupil panství Kuks hrabě František Antonín Špork,který tu zprovoznil léčivé prameny,které zde vyvěraly,založil lázně,postavil zámek a hostinec.V letech 1707 až 1717 postavil hospital.Na výstavbě se  podíleli významní umělci té doby..Hospital byl provozovaný řádem milosrdných  bratří v letech 1744-1938.Zámek byl počátkem 20.století zbourán. Po té sídlo sloužilo různým účelům.Po válce až do roku 1972 zde byl domov důchodců.Od 50.let 20.století začínají záchranné práce na chátrajícím objektu.V letech 2010-2015 prošel hospital generální opravou a byl zpřístupněn veřejnosti.

V současnosti je hospital ve vlastnictví státu

Je chráněn jako kulturní památka

              

Rybníky Ralsko

V pondělí jsme vezli naši kamarádku za její sestrou do Mimoně.Vyjeli jsme už ráno s tím,že se potom podíváme k rybníkům v Ralsku,aby se tu Bleky proběhla.Je to tady ideální.Klid a žádní lidé,aspoň ve všední den.Občas tu projedou cyklisté,jsou tu ideální trasy pro ně.A příroda úžasná.Lákají mě nejvíce rybníky a je jich tu dost,ale ne ke každému se dá dostat.Rybníky slouží hlavně k rybolovu.

     Zřícenina hradu Ralsko.Ta už je pro nás nedobytná.

Větrný mlýn Černilov

    Větrný mlýn Černilov byla zastávka,když jsme se jeli podívat na Hospital Kuks.30.7. bylo ráno

     nezvykle hezky a tak jsem se rozhodla pro delší výlet.Hospital Kuks jsem měla v plánu dlouho,

     ale priorita to nebyla.A když někam dále jedeme,tak si najdu nějakou zajímavost při cestě a nebo 

     poblíž cíle.Cestou nás potkalo dost objížděk a i troje semafory.Na silnicích se pořád pracuje a to je 

     dobře,že?U jednoho semaforu jsme stáli vůbec dlouho.Vedle byla krásná louka,myslela jsem,zda 

     neuvidím motýla,ale nic.Těch jsem si užila až na zahradě Hospitalu.

                                       

                                                                                 

Mezi deštěm

 V deštivém počasí,které se nás drželo v poslední době jsem vždy hledala skulinku na procházku

  a nebo na vyjíždku na kole.Zbouraný most přes Jizeru v Přepeřích mně to trochu komplikuje.Mohu jet jenom tam a stejnou cestou zpátky.Zajela jsem k rybníkům u Všeně.Další místo,které mám ráda.

Od posledně se to tady změnilo.Díky dešti všechno rychle roste i to,co by nemuselo.

Kostel Veliš

   Jeden ze zapomenutých zámků na Jičínsku.Vokšice.Patří do Mariánské zahrady.Zámek postavil v roce 1700 Jindřich Schlik.V roce 1820 byl empírově upraven,spolu se zahradou a hospodářskými budovami.V roce 1948 byl rodině Schliků zámek zabaven.Byl různě využívám pro byty,kanceláře a       nebo sídlo zemědělského podniku.Podle toho také dopadnul.Po roce 1989 byl zámek vrácen rodině Schliků                                                                                                                                                 

Pekařova brána a koně

 Občas jedeme s manželem jen tak,bez konkrétního cíle.Je fakt,že u nás je hodně krásných míst a do Českého ráje mě to táhne pořád.Někde,kde to máme rádi zastavíme a projdeme se