Hora Kozákov a okolí

Čtvrtek měl být nejhezčí den z celého týdne.Ač to ze začátku nevypadalo,přesto se později odpoledne vyčasilo.Vypravili jsme se na Kozákov,ale,když se roztrhaly mraky bylo mi jasné,že po sněhu už není ani památky.

Kozákov je nejvyšší hora Českého ráje 744 m n.m.Na vrcholu stojí Riegrova chata a rozhledna.Chata je využívána jako restaurace.Pěkně tu foukalo.ale to téměř vždy.Vítr byl hodně studený.Jediný komu to nevadilo byla Blekyna,synův pes,která tu šťastně pobíhala.

Rozhledna

Přeci jen jsme našli zbytky sněhu.Jeden byl využit jako krmítko pro ptáčky.

Výhledy na hory

Kousek pod chatou jsou umístěny informační tabule a skalky,které jsou pozůstatkem sopečného původu,protože hora Kozákov byla kdysi činnou sopkou.Bylo zde také naleziště drahých kamenů

 

Výhled na západní stranu byl hodně zamlžen.Trosky bylo sotva vidět a ještě byly přímo proti slunci.

 

Výhledy na cestě z Kozákova na Semily

 

Maloskalsko

V dálce skalní hrad Pantheon

Údolí řeky Jizery v Rakousích

Jak zasvítí sluníčko a zvýrazní barvy listí je to opravdová nádhera

Do Turnova spěchá vláček

Kouzelné údolí Jizery

Sníh jsme na Kozákově nestihli,tak snad příště

Než přijde sníh

Sníh k nám zatím nedorazil,ale nejvyšší hora v našem okolí Kozákov 744 m je bílá.Jezdíme se tam pravidelně dívat,jak vypadá zima,pokud jsme dole bez sněhu.Ráda bych se tam,co nejdříve vypravila.Jsou pochmurné dny,ale pokud vysvitne na chvíli sluníčko,tvoří obloha nádherné úkazy.

 Ozářená bříza sluncem v sídlišti vypadá zajímavě.Skoro jako pozlacená.

Poslední lístky na habru 

Přibyli strávníci na krmítku

Tak jsem se dočkala.Krom sýkorek se na krmítku objevili další strávníci.Kočka má zase oblíbené místečko na parapetu okna s výhledem na krmítko.

                      Na krmítko zavítal brhlík

Dlask obhlížel situaci zatím ze stromu

Kosákovi se  líbí moje šnůry na prádlo

Na modřínu jsem objevila dvě hrdličky

Sýkorek je pořád plno

Noční focení Turnov

Barvy podzimu jsou téměř pryč a dny jsou teď většinou šedivé.Kouzlo večera je pořád stejné.Líbí se mi uličky nebo cesty málo osvětlené.Jeden večer jsem tato místa přímo vyhledávala.

Schody Svěráckou bránou v Turnově,které spojují Trávnice s ulicí Skálovou.Sama bych tu večer nikdy nešla.Když jsme si tu krátily cestu od babičky s maminkou a sestrama,bály jsme se všechny.Když jsem tu šla jako dívka se svým chlapcem,tak jsem si přála,aby schody nikdy nekončily.

Turnovské náměstí Českého ráje.Dominantou je pískovcová kašna s pozlacenou sochou patronky Turnova,Pannou Marií.Jedná se o zmenšenou repliku původní kašny,která tu stála od roku 1778.Původní kašnu odstranilo komunistické vedení města v roce 1953 a znovu byla kašna postavena a vysvěcena v roce 1998

Kostel sv.Františka z Assisi

Měsíc s poezií

Včera.když jsme se vraceli večer z dušiček, nás provázel měsíc.Občas krásně svítil,za chvíli byl zahalen mraky,které byly zvláštně zbarvené do žluta.Baví mě pozorovat noční oblohu a protože se mi zdála dost zajímavá,doma jsem hned vytáhla foťák a pokusila se o pár snímků.

A protože k noční obloze se hodí poezie a já zrovna jednu čtu a to od Jiřího Suchého.O měsíci jsem nic nenašla a tak jsem vybrala jednu sloku

 z básně Čas kráčí kolem nás.Jinak všechny jsou nádherné.Je dobré jednou za čas si udělat pořádek doma v knížkách.

Čas kráčí kolem nás

A tiše rukou kyne

Kdekdo ví,že ten čas

Tak neúprosně plyne

A i když venku leje

Mě v duši stále hřeje

Vědomí,že čas

Kráčí kolem nás