Pořád jsem měla obavy,že krom sněženek a bledulí nic nevyfotím.Přeci jen jsme v Libereckém kraji a počasí je tu drsnější a o to více,že v Krkonoších je pořád sníh a tady chladno.Denně chodím se psem okolo tří zahrádkářských kolonií a krom zmíněných nic nevidím.Ani sestra na zahrádce nic vykvetlého neměla.Tak jsme trochu pocestovali a už jsem chytala úlovky. Přeci jen v Polabí u nejmladší sestry je jaro o trochu dříve.
Syn mi zapojil počítač,něco jsme doma udělali,ale teď už stojíme.Pán,kterému syn pronajal dům nedodržel smlouvu a nevíme,kdy se vystěhuje.To si musí vyřídit syn.Dcera nám v týdnu navrhla,zda nechceme od nich z hospody rozvážet obědy ukrajinským rodinám a za to jsem ji byla vděčná.Nechci mluvit o válce,ale když se něco zlého děje jsem ráda,když mám hodně práce a nemám čas na všelijaké myšlenky.A když jsem ty rodiny potom viděla,malé děti a slyšela jejich příběhy,znovu jsem si uvědomila,jak se máme.Máme střechu nad hlavou,okolo sebe rodinu a přátele a věřím,že nás snad nic neohrozí.Oni domovy už nemají,část rodiny je na Ukrajině o některých přátelích nemají zprávy.V té chvíli to na mě hodně dolehlo.Musím napsat,že Turnov,ač malé město je hodně aktivní v pomoci a pořád se hledají dobrovolníci.Také je to asi tím,že tu hodně Ukrajinců pracuje a teď tu jsou jejich rodiny a lidi se snaží o ně postarat,protože muži odjeli do války.
A protože jsme jezdili po okolí Turnova,tak se mi podařilo něco nafotit a snad i na jarní výzvu.Počasí je slunečné,ale pořád studeně fouká a asi hned tak nepřestane.Říká se,dokud je na horách sníh bude dole chladno.A vrcholky Krkonoš jsou pořád bílé.
V Dolánkách šel od Jizery chlad
Další hezký den jsme se vypravili za bledulkami do Podtroseckého údolí.
Jak jsem už psala čeká nás doma velká rekonstrukce bytu a tak se na nějakou dobu odmlčím.Zítra se odpojí můj počítač,protože zde budeme mít šatnu a do té se pustíme,jako první.Vaše blogy si určitě po večerech prohlížet budu na mobilu,ale s psaním komentářů to bude horší.Zkoušela jsem si to nedávno a zjistila jsem,že ač jsem dala komentář publikovat,vůbec se neobjevil.A také se mi na mobilu moc dobře nepíše.
Jsou hezké dny a tak občas vyjedeme za město.Od práce je potřeba si občas odpočinout a kde jinde nabrat energii,než v přírodě.Jaro se probouzí v Českém ráji pomalu.Všude je velké mokro a bláto.Pátrala jsem hlavně po květinách.Viděla jsem jenom sněženky a v Podtroseckém údolí rozkvétaly bledule.Velkým překvapením bylo,že jsme na louce zahlédli pár jeřábů.A o kus dál další.Známka toho,že jaro je přeci jen tady.´
Nadpis je z písničky Amazonka country skupiny Hop Trop a zpívá mi ji manžel,jak vezmu do ruky háček.
Je fakt,že těch deček už mám dost,ale když jsem byla nemocná a angínu je potřeba vyležet,tak jsem buď četla a nebo háčkovala.Teď už na háčkování čas nebude,budou jiné práce a tak jsem nakonec byla ráda,že jsem všechny práce dodělala.Ale už mám načnutý na další polštářek,ale ten už počká.Tak jsem samá dečka.Už je mám ve všech barvách a pořád měním ubrusy a dečky.
