12.1.25

Adamovo lože

          Pořád jsme ještě v roce 2024,ale už se blížím ke konci.Teď se divím,
            co jsme toho mezi svátky,kdy byly návštěvy,manžel nemocný,stihli.
                   Manželovi už bylo dobře a tak jsme jeli opožděně gratulovat známým.Pohybovali jsme se
     blízko Hrubé Skály a najednou stojíme před zámkem.Tam jsem jít nechtěla
                na parkovišti bylo plno aut,z čehož jsem usoudila,že to jsou zámečtí hosté,
             kteří sem přijeli strávit Silvestra.Ale ráda jsem navštívila o kousek dál
            Adamovo lože.Vzpomněla jsem si hned na prince Bajaju,neboť pohádku
           mezi svátky dávali.    
                                

                    Odtud se dá jít různými směry.My chodíme často na vyhlídky.
                    Manžel po  nemoci zůstal ještě v autě,bylo mrazivo a vlezlo.
               Mně zima nevadí,snáším ji lépe,jak horko.
                                          



Ač námraza přetrvávala tady po ni nebylo opět ani památky







Adamovo lože.
Samozřejmě,že jsme tu také nebyli poprvé a ne ani naposledy.
Snažila jsem se o místě najít ještě něco více,co jsem třeba opomenula.
Skalní sluj Adamovo lože nechal vytesat František Adam z Valdštejna,bývalý voják
a později velmi nadany botanik,který se zotavoval u svého bratra Josefa na zámku Hrubá Skála
po tureckých válkách /1787-1789/.Takzvanou Venušinu sluj vytesal
na jeho zadání turnovský sochař a řezbář Jan Chládek,místní umělec.
Do pískovcové skály vytesal na jedné straně soutěsky oltář lásky,vedle kterého stála
nahá milenecká dvojice a  oltář byl zakončen soškou Amora.
Naproti oltáři lásky byla vytesaná široká kamenná pohovka,
pod níž se choulili dva lvi.Zůstala jenom pohovka na všem ostatním se  podepsal zub času.
Trochu se na tom v minulosti podílela i vrchnost ze zámku,kterou nahé bytosti pobuřovaly
a nařídili jejich odstranění.Naštěstí se tomu podařilo aspoň částečně zabránit.
Na místě,jak to bývá se podepsali i někteří bezohlední návštěvníci.
V těchto prostorách se natáčela pohádka o princi Bajajovi,který zde přespával se svým mluvícím koněm.Zajímalo by mě,jak sem dostali toho koně.Vstupy jsou velmi úzké.
Dostaveníčka si tady dávali i prý milenci a hosté z nedalekých lázní
Sedmihorky.Soukromí místa s oltářem lásky k tomu přímo provokovalo.









Z lesa jsme vyjeli opět do námrazy.

















To byl poslední příspěvek ze starého roku.
Výlet jsme uskutečnili 30.prosince 2024.
A teď už se budu dívat jenom dopředu a těšit se,co nového a zajímavého mi přinesou dny roku 2025.
Mějte se hezky





2 komentáře:

  1. Jituško, moc ráda jsem se podívala na tvé krásné fotky a přečetla si všechny zajímavosti.
    Hezké místo a ten klid...
    Přeji příjemnou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavé informace a pěkná příroda. Je dobré si čas od času zopakovat co se k danému místu váže. Díky za to. Pohodovou neděli přeje a zdraví Večernice.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za Vaše komentáře,které vždy potěší a kterých si velmi vážím.
Vzhledem k mému problému nebudu děkovat každému jednotlivě,odpovím pouze,pokud budete mít nějaký dotaz k uveřejněnému příspěvku.Děkuji za pochopení