Všehochuť

 Zima není podle mých přestav.Mám ji ráda,ale se sněhem a i mrazíky.

 Hezké dny se dají snadno spočítat,v lednu byly jenom dva.Dlouho nás tu trápila

 inverze a jinak je zataženo.Výlety pořád odkládám.A tak jsem se doma pustila do hodně věcí,

 které dělám ráda.Čtu hodně jako většina z vás.

                

                                                               

  Skutečné zločiny po Česku mi dal na přečtení vnuk.Knihu jim doporučili na fakultě.Studuje

  forenzní vědy.V knize jsou zločiny za posledních 100 let,které sepsal elitní vyšetřovatel.

  Kniha se mi četla o dost hůře,než jiné krimi asi proto,že jsem si uvědomovala,že to je skutečnost.

  U jiných krimi si říkám,že je to jenom sepsaný příběh.Na konci knihy jsou fotografie,ty jsem          

  prolistovala hodně rychle

                                                                              

  Podzimní děsy od Agathi Christie mě hodně bavily.Je to klasika,kterou mám ráda a od spisovatelky

  jsem toho přečetla hodně.Je to dvanáct příběhů,plných napětí,četba se hodila do večerů plných mlh.

  To se to doma čte v paneláku,kde jsou lidi,ve třetím poschodí a s manželem.Krimi bych nevzala do      

  ruky  večer třeba u mé dcery a nebo jedné sestry.Dost se bojím,ale napětí mám ráda.

  Daniel Cole Konec hry,vůbec jsem o té knize něvěděla.Asi jsem ji někam založila.Od spisovatele 

  mám doma tři knihy a je to dost drsné čtení.Konec hry začínám teprve číst.

                             Krimi vyvažuji čtením,které je takovým pohlazením po duši.

                                  Syn si všimnul v knihkupectví,jak jsem tuhle knihu pořád obracela v ruce.

                                       Koupil mi ji k narozeninám.

                                   O Českém ráji jsem toho už přečetla hodně a ač knížka není nic nového

                                     objevila jsem tam tolik zajímavostí.Krásné čtení je doplněno stejně krásnými

                fotografiemi.

  

Kniha,kterou jsem dostala od přátel si získává moje srdce.

Je psaná působivě,že stačí zavřít oči a touláte se spolu s autorem,

známým fotografem. Kniha je věnována památce horolezce a básníka

Jizerských hor Rudolfa Kauschky.

Konečně jsem si koupila novou tiskárnu a mohla pokračovat v tisku fotografií pro starší vnoučata

do albumů.

Co fotografie,to vzpomínka.

Byl čas i na mé oblíbené háčkování.Příze,které jsem dostala byly na ponožky.

Všimla jsem si toho na rubu obalu,kde byl dokonce návod na pletení ponožek.

To už jsem měla uháčkovanou žlutou dečku.

Abych splnila účel příze,ponožky jsem uháčkovala z druhé.

Dříve jsem hodně pletla,ale to už mě moc netáhne.

Příze zbyla a co z ní.Dečka.Je taková ponurá,možná na lapač snů.

Jenže,aby sny nebyly temné.Použiji ji na stolek v lodžii.

Ráda i peču a vařím.Manžel udělal jeden den domácí rybí salát a co k tomu?

U Ilonky na blogu jsem zrovna našla nekynuté houstičky.Jsou jednoduché a dobré.

Pekla jsem z poloviční dávky,bylo jich osm.

Když je venku šedivo,je dobře,že doma něco kvete.

Začínají mi kvést orchidejky.Všech devět jsem měla napadených něčím,jako mšice.

Přinesla jsem si je domů s novou orchidejí.Všechny jsem podle návodů na internetu ošetřila,ostříhala nahoře i dole,dala  do vody a čekala,zda se objeví něco zeleného.

Šest jsem jich zachránila,tři musela vyhodit.

Všechny orchidejky už mají na květ.Zatím kvetou dvě.

Kvete i hyacint, dvě cibulky se mi nevzpamatovaly.

                                                                                

Největší radost mi dělá amarylis.Dostala jsem ho od syna.Jeho přítelkyně mě

náležitě seznámila,jak se o něj starat.Snad ho svou přehnanou péči nezahubím.Nikdy jsem ho neměla.

Teď už čekám jenom na hezké počasí,abych si mohla plnit další plány

Mějte se hezky