22.9.25

Ve volném čase

 Příspěvek jsem začala psát v létě.Je to znát podle rozkvetlých květin v lodžii.Chtěla jsem ho
 dokončit až dočtu poslední knihu,kterou jsem si půjčila v knihovně.Kniha měla 574 stran a
chvíli mně trvalo než jsem ji přečetla.Květiny v lodžii už zatím odkvétají.V lodžii jsem si četla v horkých dnech,kdy později odpoledne je tu příjemně.Společnost mi dělala Modřinka.Léto je pro mě
na čtení nejlepší.Je dlouhý den a jako malý spáč mohu číst brzy ráno i později večer.Přečetla jsem za léto hodně knih a postupně je představím v dalších příspěvcích,protože vím,že je mezi
vámi hodně čtenářek,které to bude třeba zajímat.




















Martin Půlpán: Ztracen na Hedvábné stezce

Smyslem mé cesty bylo vidět svět takový,jaký je

Kniha je pro ty,kteří rádi cestují.My už teď do zahraničí necestujeme a trochu mi to chybí a tak cestuji
aspoň prostřednictvím knih a hlavně cestovatelských dokumentů na Youtube.
Martin Půlpán se po vážné operaci rozhodl všeho nechat a vydat se do neznáma.Má i svůj blog Lost Czech Man,do kterého ráda nahlížím.Jako první Čech zdolal tzv.Hedvábnou stezku tj cesta z Evropy do  Číny.Tento počin je zapsán i v České knize rekordů.
Jeho pouť trvala 10 měsíců,při které nachodil desítky tisíc kilometrů.Putuje městy s tisíciletými památkami,malebnými zapadlými vesnicemi,vydává se rozpálenou pouští,přes majestátná pohoří,zdolává horská pohoří a brodí se úrodnými dolinami.Prošel 10 zemí,než se dostal do poslední,do Číny.Kniha má 574 stran a je doplněna fotografiemi,které autor pořídil při své cestě.Je to úžasné čtení,kdy ztratíte pojem o čase.



Julian Hermsen: Žena,která se naučila snít

Hlavní hrdinka románu se už nějaký čas potýká s problémy jak ve vztahu,tak i v práci.
Marně hledá smysl života a tak ji její psycholožka ke které dochází poradí,aby se vydala na cestu do Tibetu.Toto rozhodnutí zásadně změní její život.V Tibetu se seznámí s mnichem,který se stane jejím
učitelem a přiměje ji přehodnotit celou svou existenci.
Naučí ji svět vnímat takový,jaký je,zbavit se vnitřních zábran a bariér,odpoutat se od neblahých
návyků a otevřít se životu a najít si svou vlastní cestu.
Velmi poučné a k zamyšlení.Tuto knížku jsem si koupila,ostatní byly z knihovny


Mike Horn:Dotknout se nebes

Mike Horn je světoznámý dobrodruh.Setkala jsem se s ním na Youtube a když jsem v knihovně
viděla jeho knihu,hned jsem si ji dala do košíku.V knize popisuje výstupy na čtyři osmitisícovky
v Himalájích bez kyslíku a horolezeckého náčiní.A nejen to.Vrací se ke svému dětství a píše tu i o svých dalších dobrodružných výpravách.Přechod Amazonie,pěší cesta kolem rovníku,výpravy v Arktidě i
Antarktidě.Je to o hledání hranic lidských možností,odvahy a odolnosti.
Ta knížka byla jedna velká jízda.Tolik energie a síly jsem z ní cítila.
Mě nejvíce zajímaly horolezecké výstupy.Knihy o horolezectví jsem ráda četla od dětství.


Další kniha byla naprosto jiný žánr 

Juliette Benzoni.Mečem a jedem

Ženy jsou vždy extrémní!Jsou buď lepší,nebo horší než muži...

Ženy-vražedkyně to není v historii nijak  ojedinělý jev.Některé vraždily z lásky.jiné ze žárlivosti,
msty,ale většinou je hnala ctižádost a touha po moci.Zaslepeny vidinou lesku a slávy
neváhaly použít jakýchkoli zbraní,aby dosáhly svého a mnohdy neváhaly prolít krev
vlastní rodiny.
První příběh vražedkyně začíná 200 let před našim letopočtem a poslední končí
roku 1852.Píše se tu samozřejmě i o Alžběte Báthoryové.V knize je celkem 15 příběhů z historie.
Ráda jsem se do ni vrátila ač tématem dost krutým


Se sestrou jsme byly dvakrát na přednášce v knihovně u nás 
8 brokátů,kterou vedl pan Richard Jisl.Otec naší biatlonistky Jessici Jislové.
8 brokátů je čínská sestava cvičení se kterým jsme se už seznámily,když jsme chodily roky na jógu a
tak jsme si ho rády připomněly.Je to jednoduchá sestava 8 cviků,které může cvičit každý.
Podporuje zdraví jednotlivých orgánů,masíruje je,harmonizuje energetické dráhy v těle a
posiluje sílu duševní.Cviky jsou na Youtube a podle nich cvičím.
Koho by to zajímalo jiste je na internetu hodně odkazů


Pořád ráda háčkuji
Dečky jsem háčkovala z příze Sněhurka opět na přání mé kadeřnice.Jsou dost velké a protože mně zbyla příze
uháčkovala jsem ještě tři menší




Pro 10letou vnučku mé známé jsem uháčkovala šátek.
Vlnu si vybrala sama,šátek se líbil a to je pro mě vždy největší radost.

     

Příště budeme zase cestovat.Jak je hezky,doma moc nevydržím.
Čekám,že podzim bude hezký.Mám ho nejraději a snad mě nezklame.
Přeji Vám hezké podzimní dny

2 komentáře:

  1. Jituško, krásné květiny, jako pozdravy z léta. cestovatele, kteří se takto vydají do neznámého světa moc obdivuji. je to až hrdinství. Obdivuji také tvoje háčkování. Já už jsem hodně dlouho neměla háček v ruce. Kolikrát jsem na to už i myslela. Mám doma hromadu příze perlovka v mnoha barvách a je to nevyužité. :) měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné kytičky a úžasné dečky. Moc obdivuji, že čtete. Byla jsem pilná čtenářka a dnes? Dopolední kolotoč kolem domácnosti a domu, odpoledne přijdu ze zahrady, vezmu vodítko, vyvenčím psa a padnu na otoman, ani televizi nejsem schopná sledovat v sedě... já ji vlastně jen poslouchám...v zimě si odpočinu u pletení, to miluju, můj nejoblíbenější relax ...Alena

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za Vaše komentáře,které vždy potěší a kterých si velmi vážím.
Vzhledem k mému problému nebudu děkovat každému jednotlivě,odpovím pouze,pokud budete mít nějaký dotaz k uveřejněnému příspěvku.Děkuji za pochopení