Myslela jsem,že jsme i v širším okolí navštívili všechny dřevěné zvonice.Při zkoumání mapy jsem zajásala,když jsem objevila dřevěnou zvonici v Mladějově.Přes Mladějov jezdíme docela často,když jedeme do Jičína za nákupy a zpátky to vezmeme právě přes Mladějov.Je to obec mezi Sobotkou a Jičínem v Českém ráji.
Zvonice je z roku 1723.je to mohutná stavba na kamenné podezdívce.Zvonice měla původně tři zvony,dochoval se však jediný s obrazem sv.Václava a Jana Nepomuckého.
Už nějakou dobu jsem denně dobíjela baterii na kolo a v sobotu později odpoledne konečně vyjela.Přes den bylo hezky,sluníčko hřálo.Ovšem,když jsem vyjela začalo foukat a bylo to pěkně studený.Podle mé kamarádky,která jezdí na kole i přes zimu jsem na to byla připravená.Jak to šlo zastavila jsem a na prsa,kde cítím chlad nejvíc jsem si pod bundu dala teplou šálu a pod helmu cyklistický šátek.Myslím,že cyklistům co jezdí v těch barevných úborech musela být zima.Což mně potvrdil soused,když jsme se sešli u domu.
První zastávku jsem si udělala u Žabakoru.Bylo tady živo.Měla jsem sebou oba foťáky,ale fotit s velkým objektivem,abych si přiblížila labutě,které jsou až na konci rybníka se mi moc nedařilo.Občas mě bolí z řidítek hodně zápěstí a ruce potom vůbec nechtějí poslouchat.
Doma se to trochu pohnulo,syn začal malovat aspoň kuchyň a další místnosti,krom pokojů.Manžela jsem odklidila k jeho bratrovi na chalupu.Když nepomáhá,akorát by nám překážel.Dnes si přijel pro nějaké věci domů a protože jsem cítila,že potřebuji pauzu,navrhla jsem zda by nás s Bleky někam vyvezl.Tak krásný den a teplý.Návrh se ujal,ale kam tak rychle.Skončili jsme v Příšovicích u Písečáků.Procházka mně hodně pomohla a myslím,že i Bleky byla spokojená.Chodíme spolu na procházky pořád na stejná místa,ale to chodí i další pejskaři a tak se nemůže ani pořádně proběhnout.Tady si to vynahradila.
Vodní dílo Sudoměř bylo pro nás příjemné zastavení cestou z Lobče.Rády jsme se s děvčatama prošly v malebné přírodě.V místě dnešní přehrady stával mlýn,který byl založen v letech 1300-1320 Soběslavem ze Sudoměře.Zanikl až za Rakousko-Pruské války v 18.století.Ještě před zatopením údolí byly zbytky mlýna patrné.V roce 1998 začal rodák ze Sudoměře budovat hráz na Strenickém potoce u Sudoměře.Vodní nádrž má sloužit ke zkvalitnění prostředí pro chráněné živočichy a rostlinstvo na dříve podmáčených pozemcích.Dílo bylo dokončeno v roce 2002.
Asi jsem se někde v komentáři už zmínila,že jsem vyrůstala v partě devíti děvčat.Byly v ní samozřejmě i mé dvě mladší sestry.Scházíme se celé roky už asi 50 let,kdy jsme opustily náš dům..Bohužel jedna z nás zemřela na covid a o jedné jsme několik roků nevěděly.A stala se náhoda.V Turnovských listech se objevila vzpomínka na jejího bratra a otce.Musely jsme zapátrat až kontakt našly.A byly jsme pozvané na návštěvu.Takže manžel řídil a vezl mě,moji sestru a další dvě sestry,se kterými jsme si nejblíže.A hlavně bydlí v Turnově.Setkání to bylo moc hezké a Eva nás provedla po místě,kde žije.Navštívily jsme krásný zámek Lobeč,který je v soukromých rukách a je zde penzion.Trochu Vás seznámím s historii zámku
Zámek je památkově chráněný objekt v obci Lobeč v okrese Mělník.První zmínka pochází z roku 1323 a píše se o statku.Až někde v polovině 17.století za Roberta Geraldina vznikl na místě zámek.Vystřídalo se tu hodně majitelů.V roce 1828 koupila zámek rodina Vaňků a za nich došlo v roce 1833 k úpravám zámku.Další z majitelů Rudolf Cicvárek modernizoval dodnes fungující pivovar.V roce 1928 koupil Lobeč generální ředitel Škodových závodů a jeho potomkům patřil zámek až do roku 1948,kdy byl znárodněn.V roce 1991 byl v restituci zámek rodině vrácen.Prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je zde penzion.Líbilo se nám tam moc.
