Přeci Rakovník

 Město Rakovník v plánu moc nebylo,protože jsem si myslela,že bychom museli jet přes Prahu.

 Ale myslela jsem špatně.Jeli jsme směr na Mělník a dále na Slaný.Viděla jsem ho nedávno na jednom 

 blogu a to rozhodlo.Vypravili jsme se tam 19.srpna.Rakovník je město ve Středočeském kraji a je   velké  asi jako Turnov.15 600 obyvatel.Historie města sahá až do 13.století a je spjata s legendou o   raku,podle kterého získalo město své jméno.Legenda hovoří o tom,že ve mlýně žila chudá vdova.

 Měla hodně dětí a nebyla schopná je uživit.Když viděla,že její situace je bezvýchodná,tak chtěla

 sebe i děti otrávit.A protože v té době se věřilo,že jsou raci jedovatí ,tak nachytala v potoce u mlýna

 co největší množství raků,uvařila je a s dětmi se jimi přecpala.Tím zjistila,že raci nejsou jedovatí

 a dokonce jsou velmi chutní.Najedli se a matka zapomněla,co chtěla provést.Tím jim raci zachránili život.Čekala jsem jinou legendu,ale nevadí.

 Rakovník vznikl na obchodní trase,kterou proudilo do středních Čech drahé zboží ze západní Evropy.

 Ve městě přebývala řadu kupců i příslušníků šlechtických rodin.

                                        

Příběh čapí rodinky

 Čapí příběhy se uzavírají,migrují do teplých krajin na přezimování.Ukončil se i příběh čapí rodinky

z Kněžmostu.Hnízdo jsem sledovala druhým rokem a tak jako loni zde přiblížím jejich  příběh.

Čekala jsem,že se vrátí pár z loňska Kníže a Xanti.Jejich příběh byl dramatický,hlavně Knížete a tak jsem jim přála,aby jim to letošní rok vynahradil.Bohužel,kde skončili nevím.Jsou to nekroužkovaní čápi a tak není o jejich pohybu záznam.

27.března přiletěl na hnízdo první čáp.Ten se sice pozdravil s hnízdem,ale nezůstal.2.dubna už bylo hnízdo obsazené párem,přiletěli krátce po sobě.Sameček nelenil a bylo hned hopy a po další dny jich bylo několik.

Po týdnu se v hnízdě objevilo první vajíčko,za dva dny druhé až nakonec byly čtyři.Rodiče se na hnízdě střídali.Všechno bylo zalité sluncem a těšila jsem se až se začnou líhnout čápata.Jeden večer bylo hnízdo napadeno cizím čápem.Jedno vejce se mu podařilo v zobáku nakřápnout a po bojích zůstala dvě mimo hnízdo.Noci byly v té době  ještě chladné.Naštěstí si samec vajíček všiml a dokutálel je zpět do hnízda.A byly už jen tři.Jeden den kouknu na  kameru na hnízdo a něco tam létalo.Původně jsem si myslela,že to jsou sršně,jak to bylo velké.Pod hnízdem v zahradě se včelařce rojily včely.Ty po několik dnů tak obtěžovaly čápy na hnízdě,že ho opouštěli.Naštěstí byly už teplé dny a bylo nám řečeno ornitologem,že by se vajíčkům nemělo nic stát.Pár dostal jména Bořek a Ema.

                                                                                  

    

Hup do vody

V horké dny se nám výletovat nechtělo a vůbec,když jsme měli na starost Bleky.Litovala jsem ji v tom jejím černém kožichu.Tak mě napadlo,pojedem se vykoupat k Jizeře.Vzali jsme to směr        

Březina,Loukov.Chvíli trvalo,než jsme našli místo s přístupem do vody.V Loukově pod mostem

to sice vypadalo hezky,dokonce tu byly schůdky pro plavce,ale břeh byl dost vysoký

                     

           

Zahrada Kuks

 Zahrada u hospitalu Kuks vznikla jako jeho součást.Byla prakticky  využívána do roku 1938,

kdy museli milosrdní bratři hospital opustit.V 80.letech byla zahrada upravena po vzoru francouzských

zahrad a rozdělena na 16 uvnitř zatravněných čtvercových polí ohraničených zimostrázem a habry.

Hospital Kuks

Hospital Kuks je historická barokní a kulturní perla východních Čech,bývalý zaopatřovací ústav pro vojenské veterány v obci Kuks v okrese Trutnov.V roce 1684 koupil panství Kuks hrabě František Antonín Špork,který tu zprovoznil léčivé prameny,které zde vyvěraly,založil lázně,postavil zámek a hostinec.V letech 1707 až 1717 postavil hospital.Na výstavbě se  podíleli významní umělci té doby..Hospital byl provozovaný řádem milosrdných  bratří v letech 1744-1938.Zámek byl počátkem 20.století zbourán. Po té sídlo sloužilo různým účelům.Po válce až do roku 1972 zde byl domov důchodců.Od 50.let 20.století začínají záchranné práce na chátrajícím objektu.V letech 2010-2015 prošel hospital generální opravou a byl zpřístupněn veřejnosti.

V současnosti je hospital ve vlastnictví státu

Je chráněn jako kulturní památka