8.8.19

Obrácené zvony a rybník Roudný

Z návštěvy zvonice jsem měla takovou radost,že jsem přeskočila i pokračování našeho pondělního výletu.Dřevěná zvonice se nachází v Rovensku pod Troskami v Českém ráji,okr.Semily.V plánu nebyla.Byli jsme na návštěvu u manžela bratra v Sekyrkových Loučkách a domů jeli oklikou přes Rovensko pod Troskami.Kolem zvonice jezdíme často a tentokrát mě napadlo si ji konečně také vyfotit.Vidím,že je otevřená a na lavičce před ní slečna,která mě zve dovnitř.



Kostel sv.Václava naproti zvonici




Rovenská zvonice je ve správě Farního úřadu Rovensko pod Troskami.Je z roku 1630.Dřívější zvonice vyhořela za náboženských bouří třicetileté války v roce 1629.Tehdy tu vzniklo povstání rovenských a okolních luteránů proti rejtařům,kteří chtěli časně zrána 9.srpna městečko obsadit,aby tu mohl jezuitský misionář P.Matěj Burnatius z Jičína vykonat missie.Proti přesile lidu,který se sběhl nemohli rejtaři nic svésti a proto ze msty zapálili zvonici,na niž se zvonilo na poplach.
Již následujícího roku 1630 byla shořelá zvonice znovu vystavěna a pořízeny dva nové zvony,které ulil mistr zvonař Martin Schrotter z Hostinného nad Labem.Třetí nejmenší zvon byl pořízen v roce 1639.Dnešní zvonice je vybudována na osmibokém základě ze silných dřevěných trámů a prken a pod šindelovou střechou skrývá světovou zvláštnost - zvony,obrácené srdci vzhůru,již se uvádějí v pohyb šlapáním.

Zaplatila jsem vstupné a poplatek za fotografování a vstoupila dovnitř.Manžel zůstal venku.Trochu jsem se zalekla,když vidím dřevěné schody nahoru až do věže.Bylo zde dost šero a i blesk měl co dělat.Trochu jsem byla nervozní z výšky,ale obrácené zvony mě táhly nahoru.






Zvony se jmenují:
Jan Křtitel - výška 100 cm,průměr 110 cm,váha 15q
Václav - výška 118 cm,průměr 129,váha 24 q
Jiří - výška 80 cm,průměr 85 cm,váha 6q





Zvoník zvoní takto:pravou rukou se zachytí za držadlo v rámu,druhou odstraní tyč,kterou je zvon upevněn,takže se zváhne dolů a také zase vzhůru.Neotočí se však dokola kolem své osy,než dosáhne vrcholového bodu padá zase zpět.Aby se nezastavil šlape zvoník na dřevěný krk zvonu a tak to stále rozhoupává,aby zase letěl vzhůru.Teprve,když se vyzvánění blíží ke konci,přišlápne zvoník silněji,zvon se roztočí kolem osy a tu jej zvoník zachytí v nejvyšší kolmé poloze tak,že postaví nohu na příčné podpěradlo,přistaví na ně opět tyč a tak je zvon zase upevněn.Detailně se mi fotit nedařilo.Zvony se mi nevešly do objektivu a bylo tu i málo světla.Problém mi dělala i výška,jak jinak.Syn mně doma potom vyprávěl,že tu byl s dědou,s mým tatínkem,velkým turistou a protože měl všude známé,tak i ve zvonici a tak mohl jako malý,syn zvony rozvonit.Samozřejmě s pomocí pána.Já nezvonila,ale zážitek byl stejně velký.
Slečna průvodkyně mě ještě ukázala rakev s odklopným dnem,kterou používali lidé v době epidemie moru a to tak,že nebožtíka z rakve vyklopili a hned do rakve dali dalšího.Moc dobře mně při té představě nebylo,ale bylo to účelné.


Z Rovenska pod Troskami jsme zamířili k rybníku Roudný u obce Karlovice.Mám to tady ráda,jako u všech rybníků a táhnou mě sem také vzpomínky.Když byly děti malé,jezdili jsme se sem s něma koupat.Bylo tu krásně,teď se tu už dávno nekoupe,rybník slouží rybářům a je pěkně zelený.Jeden rybář měl pěkný úlovek velkého kapra.Řekl mi ať si ho vyfotím.Fotku sem nedávám,kapra mě bylo líto,jak se v síti mrskal.











Zelená louka je úplně vysušená.Ale večer a v noci ten den přišel vytoužený déšť.



U rybníka přeci jen kvetou kytičky















A nakonec jedna vážka,která se nade mnou slitovala a zapózovala mi


Máš pěkná kukadla


A další hezký den máme za sebou.Přeji i Vám hezké dny,plné zajímavých zážitků



7.8.19

Tvrz Jiljov

Manžel má konečně dovolenou a tak jsme hned v pondělí vyrazili opět směr Česká Lípa,kde jsme kvůli dešti nedokončili výlet.Našim cílem byla tvrz Jiljov nedaleko obce Holany.
Jiljov je spojován s historickou tvrzí ze 14.a 15.století,ale jeho spojitost není prokázána.Ve Wikipedii se píše o Jiljov jako o zřícenině romantického letohrádku,postaveného v první polovině 19.století jako součást krajinných úprav v okolí zámku v Zahrádkách.Podle rozboru písemných pramenů a výsledků archeologického výzkumu z roku 1970 zdejší úpravy proběhly až v 19.století.Jejich iniciátorem byl po roce 1820 Vincenc Karel Kounic,kterému patřil zámek v Zahrádkách.
Zřícenina je od roku 1965 chráněna jako kulturní památka.Je jedno,zda to bylo tak,či onak na zříceninu jsem se moc těšila.A nezklamala mě,malá,ale zajímavá.Zříceniny a stará sídla mám ráda hlavně kvůli tomu,že si mohu sama představovat,jak to zde chodilo,jak měli hrad zařízený,jak v něm žili.Na zámku už máte všechno přesně dané a mě baví ty moje vlastní představy.Tahle zříceninka by byla tak pro mě.Sama bych se tu ovšem bála a tak by mě mohl jezdit navštěvovat nějaký rytíř na bílém koni a nebo rybář,v okolí je tolik rybníků.Hi,hi.

Na tvrz se jde kolem kukuřičného pole,kde po okraji kvetou akorát bodláky.ale i ty jsou fotogenické.








Bleky je samozřejmě s námi.Nedovedla bych ji zklamat,když vidím to napětí,když si beru batoh a než uvidí,že beru i její vodítko,to už skáče radostí.


Lávka se trochu houpe,ale když udržela manžela,udrží i mě.




A už je vidět zříceninka




Ano,jsme tu správně.


Okolí se asi upravuje







Zase jedna výzva před mnou,schody do patra.Tady už musím vylézt.Nebudu poslouchat manželovo:Jak jsi mohla vylézt na Lomnický štít.Mohla,byla totiž mlha a já neviděla tu výšku pod námi.Ale výšek jsem se bála od dětství,ale dokázala je překonávat.Teď už si bohužel říkám:vždyť nemusím.


Nahoře je jenom malý plácek.






Je to tady moc hezké.Hledám zajímavé záběry,to mě baví.














Bleky jde pít z potůčka,přitom ji nosím v batohu lahev s vodou i misku.Ale,jak jsem zjistila,tak zvířátka jsou rádi,když si najdou vodu sami.Kočka nejraději pije vodu z kytek,přitom má pořád čerstvou vodu v misce.A nebo se dožaduje vstupu na balkon a pije vodu ptáčkům.


Nakonec vlezla do potoka celá.To bude manžel nadšený,že mu vleze mokrá do auta.Ale poběhá si chvíli na cestě a bude suchá.




Podívám se ještě zpátky na tvrz.Je to opravdu,kouzelné romantické místo.
A my jedeme dále hledat další zajímavosti,které jsem si naplánovala.Počasí je zatím pěkné,dělá se ovšem docela horko,což ani jeden s manželem nemusíme.
Mějte hezké dny