Objektivy po tatínkovi

Že se dá fotit starými objektivy nasazenými na zrcadlovky vím už dávno.Tatínek se fotografováním živil a měl hodně fotoaparátů.Některé mám konečně doma,zbytek je u dcery.A tak jsem získala zatím tři staré objektivy.Pentacon 50 mm F 1,8,Helios 44-2 a Jupiter 37A .O starých sklech jsem si toho přečetla hodně,navštívila i pár chatů a diskuzí,než jsem se do toho pustila sama.Hlavně jsem si musela koupit redukci,abych mohla starý objektiv nasadit na moji zrcadlovku Nikon.A potom už se obrnit trpělivostí,což já umím, a zkoušet a zkoušet.A proč zrovna fotit starým objektivem?Nejvíce mě těší,že mohu pracovat se stejným objektivem,který měl v ruce můj tatínek a potom ráda zkouším a učím se nové věci a dnešní fotografická technika je tak dokonalá,tak proč nezkusit něco méně dokonalého.Zrcadlovky se pyšní malou hloubkou ostrosti,která dovolí fotit předmět s rozostřeným pozadím.Tento efekt je elegantní a zároveň pomáhá zbavit se nežádoucích detailů kdesi vzadu,které snímek ruší.Staré objektivy mívají měkčí kresbu,neostré okraje snímků a celou řadu jiných optických vad,které někdo v dnešní době může brát za nepřijatelné.A o tom to je,nebrat všechno rozumem a zadívat se na fotografie jiným pohledem.Najděte si na nich něco zvláštního a originálního mezi množstvím technicky dokonalých fotek z moderních objektivů,jako já.Já se do focení starými skly zamilovala.Přírodu starými skly fotit nebudu,teď se je učím používat hlavně na makru.Někdy s použitím mezikroužků.Fotografie mají rozostřené pozadí trochu jinak než u zrcadlovky a zaostřit se dá pouze malá část foceného předmětu.Kdo už umí má na fotkách úžasný bokeh.Snad se k němu časem také dopracuji.

Tady jsou moje začátky starými skly.

Mějte hezké dny

Jak jsme nedobyli hrad Kumburk

Na čtvrtek jsme naplánovali společně s nejstarší vnučkou od dcery společný výlet.Vnučka nám odjede studovat skoro 200 km daleko a tak jsme si ji chtěli ještě užít.Naplánovali jsme hrad Kumburk,kousek od Nové Paky.Vyjeli jsme dopoledne,nejdříve směr Jičín,Ostroměř a že se podíváme na zámek v Holovousích a odtud přejedeme k Nové Pace a dále směr hrad Kumburk.Ve všední den je na silnicích velký provoz a tak podle toho vypadá i jízda.Všelijak.Na silnicích se hodně pracuje,jsou objížďky,někde se zúžená vozovka řeší semafory.Vnučce občas bývá v autě špatně.A bylo ji i tentokrát.V Holovousích ji bylo ještě dobře a se zájmem prohlížela neudržovaný zámek.Na internetu jsem nejdříve našla fotografie zámku,které mě zaujaly a proto jsem pátrala dále.Všude se uvádělo,že v zámku sídlí Výzkumný šlechtitelský ústav ovocnářský a zajímavý je i park.Po dalším pátrání jsem našla jenom zmínku,že ústav tu byl do roku 2017 a jednu dobu byl zámek i na prodej.My jsme narazili na zavřenou bránu.Tak jsme trochu pátrali a z druhé strany jsme se k zámku dostali.Myslím,že zámek mohl být kdysi krásný.Mně se líbil i tak.Bude mi ale líto,pokud zchátrá úplně.

Zámek byl původně tvrz a první zmínka je z roku 1433.Z dochovaných materiálů vyplývá,že původními majiteli byli páni z Holovous.Roku 1449 ves získali Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu.Někde před rokem 1594 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek.Stalo se tak zřejmě za Vladislava Smiřického ze Smiřic,který ho právě v roce 1594 koupil a připojil k Hořickému panství.To pak přešlo na Albrechta z Valdštejna a po jeho zavraždění se majetku ujali Libštejnští z Kolovrat.Následovali další majitelé Až do konce 19.století nebyl zámek moc udržován ani obýván a pustl.Proto v letech 1906 - 1907 proběhla rozsáhlá rekonstrukce pod vedením arch.Jana Vejrycha.Přestavba proběhla v secesním slohu s romantickými prvky.

Náves v Holovousích s rybníčkem.Je to malá obec v okrese Jičín,v Královéhradeckém kraji.

Socha sv.Jana Nepomuckého

Rybníček je z části zarostlý lekníny.

Jsme u zámku,ale brána je zavřená.Zkusíme obejít.

Z druhé strany je to volné.V podloubí je auto a tak se moc blíže neodvažujeme.Zámek je veřejnosti nepřístupný.

Mně se zámek líbí,zdá se mi zajímavý.Líbí se mi stará sídla.

Sluníčko opět pálí.

Dovnitř raději nekoukám.

Baví mě každý detail a fotografování si užívám.

V parku se měli nacházet barokní plastiky čtyř ročních období z roku 1751.Do parku se neodvažujeme,vypadá neudržovaně,ale možná se mýlím.

Zámek asi není v zájmu turistů a lidí,kteří mají rádi honosná sídla,kde se předvádí bohatství.Také se na ně ráda podívám,ale ty zapomenuté mě lákají více.Líbilo se mi tady.A jedeme dále směr Nová Paka na hrad Kumburk.

Dojeli jsme na parkoviště odkud se jde na hrad Kumburk.Mírné stoupání se pod hradem mění v prudké.Nicolce bylo velmi zle,bílá,jak stěna a tak bylo jasné,že hrad dnes nedobydem.Nevadí,nic není důležitějšího než naše vnučka.Pochodili jsme po lese,chvíli poležela v autě a manžel dostal nakázáno,že pojede pohodově,nikam přeci nepospícháme.Jedna zastávka přeci jen ještě bude,ale zase v příštím příspěvku.Na hrad Kumburk se podíváme jindy,není od nás zase tak daleko.

Přeji Vám hezké dny