Flora a fauna na Jizerce

Ve čtvrtek jsme si s manželem vyjeli na Jizerku do Jizerských hor.Žádný větší výlet v plánu nebyl,byla jsem trochu indisponovaná.Chtěli jsme se projít se psem v pěkné přírodě,kde se mně i vzduch zdá čistší a tím zdravější.Fotografie místa dám příště,protože jsem nafotila hodně lučních květů.Byla jsem překvapená,jak tu krásně kvete louka.U nás díky suchu a horku už snad nic nekvete.

Do batohu jsem nabalila i staré objektivy,že tu budu v pohodě trénovat bokeh,ale bohužel hodně foukalo a tak zůstalo u klasiky,protože starým sklem bych nedokázala zaostřit.

Rozkvetlá jizerskohorská louka

Tento modrý květ rostl podél cesty na kraji lesa.Neznala jsem ho a až doma ho určila.Hořec tolitovitý.Vyskytuje se v chladnějších oblastech,u nás převážně ve všech horách.Zaujal mě.Musela jsem si ty krásně květy parkrát vyfotit.Patří mezi ohrožené druhy a je chráněn zákonem.Našlapovala jsem kolem něj po špičkách,abych mu neublížila.Hořec tolitovitý je také ve znaku Krkonošského národního parku.

No,není to nádhera?

Roste tu hodně ostružin

a borůvek.Ani jsem neochutnala.Tady tu přírodu ctím,je chráněná a možná se tu ani borůvky trhat nesmí.

Žlutá kvítka kozí brady

Podařilo se mi vyfotit i babočku bodlákovou.Bohužel jsem více motýlů nezahlédla a tak jsem si babočky užila.

Pcháč,bodlák

Lupina mnoholistá

Smolnička obecná

Světlík lékařský

Zvonek

Vypadá to jako třezalka,ale asi to není

Blíží se podzim

Pod nohama se mi objevila kobylka.Asi obecná

Tohle bude asi kobylka luční

Z fauny jsem toho moc nevyfotila.Zachránily mě volavky,ale byly hodně daleko a měla jsem obavy,že než vytáhnu větší objektiv uletí.Za chvíli opravdu uletěly.Ty už jsme objevili,když jsme jeli k přehradě Souš.

Snad jsem Vás potěšila lučním kvítím z Jizerských hor.

Mějte se hezky

Tichánkova rozhledna

Nyní dokončím výlet s vnučkou,protože jsme ještě nakonec jedno zastavení udělali.Vyměnily jsme si spolu místa,protože nevolnost se stává většinou na zadních sedadlech.Jinak sedadlo vedle manžela je výhradně mé.Jak tu sedí někdo jiný je manžel nervozní.Funguji jako jeho navigátor,sleduji dopravu a říkám,zda zprava nic nejede,kam má na které křižovatce odbočit.Manžel se nikdy do mapy nepodívá ve všem spoléhá na mě.Zvyknul si v dobách,kdy jsme hodně cestovali do zahraničí.Jeli jsme třeba autem do Bulharska přes Rumunsko a to bylo opravdu něco.Nikdy jsme nezabloudili.To bloudíme více u nás.Hledání v mapě a vytyčování trasy mě v těch dobách hodně bavilo.Tatínek byl velký turista a roky dělal předsedu ve značkařském oddílu a my se sestrama s ním nachodily spousty kilometrů,pomáhaly mu s barvením značek a nošením plechových cedulí,které přidělával na určená místa.Protože zakresloval turistické trasy do map,tak nás velmi brzy naučil se v nich orientovat.Teď do skutečné mapy moc nekoukám,raději se podívám na trasu od nás na určené místo na mapách na internetu a vytisknu si ji.Ale Tichánkovu rozhlednu na hoře Tábor u Lomnice nad Popelkou najdeme i bez mapy.Je kousek od Turnova a jezdíme sem docela často.Hlavně kvůli krásným výhledům z rozhledny.A tady jsme udělali na zakončení  výletu zastávku i tentokrát.

Tábor je hora vysoká 678 m.n.m.Původní název byl Chlum,název Tábor dostala v době husitského revolučního hnutí.Je stále vyhledávaným poutním místem.Více se rozepisovat nebudu,protože sem fotografie nedávám poprvé a tak mám popisky už u dřívějších příspěvků.Na Táboře končí Křížová cesta,je tu Tichánkova rozhledna a kostel Proměnění Páně.

Hledala jsem ve starších fotografiích,abych ukázala,jak rozhledna vypadá,protože jsem nenašla místo,kde by byla celá.Je teď hodně zarostlá stromy.

Křížová cesta

Kostel Proměnění Páně

Dovnitř jsem jenom nakoukla,bylo zavřeno.

Tichánkova rozhledna měla nejdříve podobu jednoduché dřevěné konstrukce a stála zde v letech 1888 až 1897.Stavba cihlové rozhledny trvala o hodně déle a byla zpřístupněna až v roce 1911.Rozhledna byla pojmenována podle Josefa Tichánka,jednateli okrašlovacího spolku z Lomnice nad Popelkou.Výška stavby je 35 metrů a vede na ni 145 schodů.Manžel napočítal 150,ale to  počítal i schody venkovní.Vstupné se platí do automatu,šikovně vyřešeno.Peníze si můžete rozměnit na drobné vedle v restauraci.Tak jdeme nahoru.Po dřevěných schodech se jde velice dobře,je to o hodně lepší než schody na kovových rozhlednách,které se s vámi ještě ve větru kymácí.

Vidět je odsud na Český ráj,Lužické hory.Bezděz,České středohoří,Podkrkonoší a Krkonoše,Broumovsko a Orlické hory.Samozřejmě jsem se na celý ochoz neodvážila a tak většinu fotek pořídila vnučka.

Moc se v těch kopcích neorientuji.Určitě je vidět hrad Kumburk a Bradlec.

Město je Lomnice nad Popelkou

Vzadu jsou Krkonoše a vlevo ostrý vyčnívající vrch je Sněžka

Ještěd ten poznám vždy

Nicolce je už dobře.Hrad jsme nedobyli,ale vylezli jsme aspoň na rozhlednu a užili si milou přítomnost naší vnučky a snad i ona nás.

Pěkné výhledy jsou i kousek od Lomnice nad Popelkou směrem na Tuhaň

Tady staví manžel už ze setrvačnosti.Odpočívadlo u Tatobit  s pěkným sezením a výhledem.

Nad krajinou se tyčí hrad Trosky

Kopeček je na Vyskři a nahoře je kaplička.Vpravo je vidět zámek Hrubá Skála

A na zakončení se stavíme v Lestkově,kde je cukrárna a mají výbornou zmrzlinu a zákusky.

Užijte si hezky poslední srpnové dny