12.3.23

K nedělní kávě

 Kdo by si nedal něco sladkého k  nedělní kávě.Já sice kávu nepiju,ale dám si ráda k čaji.Pokud bych na víkend neupekla manžel si nakoupí různé sušenky,které jsou plné cukru a tuku, stačí si jenom kousnout.Nechutnají mi.Co péct,to mám pořád inspiraci od mých sester,hlavně té nejmladší.Tento dort byla jedna z nich.A je famozní.Myslela jsem,že to bude na nás moc,když jsme už sami dva,ale dokázali jsme ho sníst za víkend.Sestra hledá inspiraci na internetu a tento dort je podle videa na Youtube.Tak  ho sem dám,snad se bude zobrazovat.

Pomerančový dort

Balíček dlouhých piškotů,pomerančový džus,2 pomeranče,

Krém 1:500 ml pomerančového džusu,4 lžíce cukru,4 lžíce kukuřic,škrobu,20g másla

Krém 2:500 ml mléka,4 lžíce cukru,4 lžíce kukuř.škrobu,10 g vanilkového cukru,20 g mascarpone / použila jsem pomazánkové máslo

Krém navrch:50 g mascarpone,200 ml smetany ke šlehání



9.3.23

Ještě jednou krokusy

 Vím ještě o jednom místě na konci města,kde kvetou krokusy.Vypravila jsem se tam.Sluníčko svítilo a tak byly více rozkvetlý.


7.3.23

Krokusy v parku

 Nemohla jsem se dočkat až vykvetou na dvou místech ve městě krokusy.V minulém týdnu jsem jela ráno autobusem do nemocnice na krev s tím,že to zpátky vezmu přes městský park.

Ráno mrzlo,sluníčko na to místo ještě moc nesvítilo,ale krokusy byly tam.Bohužel ne moc rozvité.



5.3.23

Dřevěná zvonice a Husův památník

Jsou místa,kde jsme dost často a to jsou i Obrubce.Jezdíme mladým do Mladé Boleslavi občas něco obstarat a zpátky se stavujeme
u Čerpací stanice v Sukoradech a potom  už je to do Obrbců kousek.Tak jsme zase jednou zastavili a šla jsem se podívat,zda na je na svém místě dřevěná zvonice.
Stojí u kostela Nejsvětější Trojice.Dřevěné zvonice navštěvuji ráda a nevadí mně vidět je i podruhé.


1.3.23

Bledule pod Troskami

 Po ne moc vydařeném víkendu,co se týče počasí máme od pondělí slunečno.Snažíme se hezkých dnů využít.V úterý jsme se rozhodli,že se projdeme v Podtroseckém údolí.Došli jsme k místu,kam chodíme každý rok za bledulkami.Myslela jsem,že je ještě brzo,ale když jsem přišla blíže byly tam.Sluníčko bylo ostré a tak se bílé koberce na louce ztrácely.Bohužel jsem se k bledulím nemohla přiblížit.Půda byla tak promáčená,že se pode mnou propadala a někde jsem zapadla po kotníky.Pocit,že pode mnou není pevná zem byl hodně nepříjemný.Vzpomněla jsem si na Krále Šumavy.Tak jsem dělala výřezy.Bledule byly tentokrát hodně drobné a některé ještě nerozvité.