24.3.20

Svítání nad Žabakorem

Konečně došlo na svítání nad Žabakorem,kam jsem se vypravila jedno ráno na kole v minulém týdnu.Z místa,kde bydlím se východ slunce špatně fotí,bydlíme v západní části města a tak mám spousty překážek při fotografování.Tak jsem vyrazila na kole k rybníku Žabakor.Je to sice 10 km,ale na elektrokole je to hračka.Akorát,že byla docela zima,ale pokud nefouká,zvládne se to.
V šest ráno jsem asi vypadala jako exot.Roušku na puse a vedle kolo.Pár aut na mě dokonce zatroubilo.Ale stálo to za to.A to jsem ještě netušila,co na mě bude čekat při zpáteční cestě.To byli právě jeřábi,které jsem na blog zveřejnila nejdříve.

















Vyjížďky na kole zakázané nejsou ani seniorům i na procházky můžeme chodit,ale vyjet někam na delší výlet se neodvažujeme.
Mějte se hezky a opatrujte se


21.3.20

Zmatená veverka a holubí námluvy

U nás si šijí pořád roušky,chybí na těch důležitých místech.Nemocnice,domov důchodců,pečovatelské domy.Šicí stroj mám pod oknem a když jsem se trochu natáhla a podívala z okna,po střeše bývalé kotelny se pohybovalo něco rezavého.A hodně rychle.Zmatená veverka pobíhala sem a tam až mně ji bylo líto.Myslela jsem,že než doběhnu s foťákem bude pryč.Počkala na mě.Copak si tak asi říkala?

Kam jsem se to dostala?Moc pěkné to tady není.



Kam teď?


To jsem blázen,jak se odsud dostanu?Výhled jenom na paneláky.



Musím přidat,ať už jsem pryč




Tak nevím,mám jít dolů


Asi jo.


Měj se hezky veverko

Na habru naproti domu randí holubí páreček.Každý rok si v koruně stromu staví hnízdo.
Přiletí vždy před obědem,usadí se každý na jiné větvi,načechrávají se,pozorují a vydrží tu sedět až do odpoledne a potom odletí.










Máme tady jaro a doufám,že se zase vrátí krásné a bezstarostné dny.Chvíli to bude ale trvat.
Mějte klidné dny a opatrujte se




19.3.20

Jeřábi se vrátili

Jeřábi se vrátili a to dokonce na stejné místo,kde jsem je fotila loni na konci října,když se houfovali k odletu.Včera ráno jsem vyjela na kole už v půl šesté fotit východ slunce nad rybníkem Žabakor.Manžel ještě spal a já se potřebovala trochu protáhnout,protože od celodenního šití roušek mě bolelo za krkem a tak jsem zvolila kolo.Na silnici byl docela ruch a tak jsem zpáteční cestu zvolila oklikou a dobře jsem udělala.Kousek od rybníku Žabakor jsem zahlédla dva jeřáby.Naštěstí jsem si vzala do batohu velký objektiv,jinak by na fotkách nic moc vidět nebylo.

A potom jsem se už jenom kochala a kochejte se se mnou.


Zřejmě páreček jeřábů popelavých.Později se jeden oddělil a vzdaloval se mi.Většina fotek jsou velké výřezy,což je znát na kvalitě.

Malým objektivem jsou jeřábi hodně vzdálení
















Měla jsem radost,že se mi podařilo zase ulovit ty to nádherné ptáky.Nefotím je poprvé a tak už k nim podrobnější popis nedávám.A doufám,že je nefotím ani naposledy.Určitě se sem zase vypravím.
Přeji Vám klidné dny