Lesní putování s Kamilem Rohanem je naučná stezka vedoucí po pěšinách,které nechal v 19.století vytvořit tehdy zámecký pán na Sychrově Kamil Rohan nad údolím řeky Mohelky.Na stezce je 6 informačních tabulí,které seznamují návštěvníky s historickými zajímavostmi místních lesů,ale také se zákonitostmi fungování lesního ekosystému.Na putování jsem se vypravila s manželem,synem a vnučkami.První zastavení seznamuje se vznikem sychrovské obory a zámeckého parku.Je tu výňatek z deníku knížecího lesního Vladimíra Vely.Vše doplňují fotografie,současné i historické a mapky.
Vydáváme se do lesa po zelené značce.
Vnučky mě upozorňují na zajímavé věci,které mám vyfotit.
Sestupujeme stále níže do lesa.
Další zastavení je u altánu.Seznamuje nás s původním vzhledem altánu a jeho stavem před rekonstrukcí.
Třetí zastavení ukazuje na vývoj lesa a další text je zaměřen na významné hosty,kteří Sychrov navštívili.
Pořád sestupujeme po cestě dolů s vědomím,že nás čeká zpátky pěkné stoupání.Koukáme po houbách,ale nerostou tu ani prašivky.
A je tu překážka.Přeskočit to nepůjde,podlézt také ne a tak překračujeme.Spadlých stromů a nebo zlomených větví je tu dost.
Začínáme stoupat nahoru.
Objevuje se další tabule,kde se seznamujeme s významem vody v lese.
Přiroda se pomalu začíná pěkně vybarvovat.
Předposlední zastavení nás seznamuje s návštěvou císaře Františka Josefa I. a s památkou na něj,žulovou pyramidou.
Dále pokračujeme po silnici k poslednímu zastavení a tím je Arturův hrad.Je to umělá zřícenina na kraji zámeckého parku.O hradu jsou zmíňky již v roce 1843,ale dnešní podobu získal až podle projektu Josefa Pruvota z roku 1876.Hrad se skládá ze dvou válcových věží,které jsou spojené bránou s cimbuřím.Pod hradem kdysi vedla několik set metrů dlouhá podzemní chodba.
Najednou je syn s vnučkama pryč.A už vím,co vnučky zlákalo.Tajemný starý dům.Tak to je něco pro ně.Jdu za nimi.
A už vidíme zámecké budovy a také,jak se mračí.Je velké teplo,až dusno.
Vrata k zámku jsou otevřena a tak jdeme na zmrzlinu do zámecké cukrárny.
Zámek Sychrov.Historii přejdu,už ji někde na blogu mám a na podzim se sem chystám do zámeckého parku.
Vnučky jsou samý bodlák
Posezení u zámku je plné a tak si zmrzlinu vychutnáváme u parkoviště před zavřenou hospodou.
A tady naše putování končí.A můžeme přemýšlet,kam příště vyrazíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za Vaše komentáře,které vždy potěší a kterých si velmi vážím.
Vzhledem k mému problému nebudu děkovat každému jednotlivě,odpovím pouze,pokud budete mít nějaký dotaz k uveřejněnému příspěvku.Děkuji za pochopení