Bošín

Tentokrát jsme vyrazili směr Mladá Boleslav a dále Bošín,Křinec a Hrubý Jeseník.Nejdříve jsme si prohlédli obec Bošín.Leží v okrese Nymburk a je součástí obce Křinec.Je zde evidováno 62 adres. Zástavba vsi je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace.Z kraje obce mě zaujaly hned dva kostely.Nejsem věřící a na kostely se dívám jako na zajímavé stavby,leckdy jediné v obci.

Kostel Českobratrské církve evangelické mě opravdu zaujal.Je to nádherná stavba.Kostel byl postaven někdy kolem roku 1787 a stavitelem byl pan Petr Mšenský z Dobrovan.Stavba byla velice strohá a prostá.V roce 1887 byl kostel znovu vystavěn v pseudorománském stylu spolu s vysokou  hranolovou věží v západním průčelí.Kostel je kulturní památka.

Kostel se mi líbil hlavně proto,že vypadal tajemně,byl obehnán zdí.Nemusí se mi vždy líbit vše,co je dokonalé,právě naopak.I ty oprýskané zdi k tomu celkovému dojmu patřily.Škoda,že jsme se nedostali dovnitř.

Hned přes ulici je další kostel ,Nanebevzetí Panny Marie.Byl postaven někdy před rokem 1362 v gotickém slohu.V 19.století byl kostel přestavěn a dostal barokní podobu.Rozsáhlé úpravy na něm byly v letech 1782 - 1784 a potom v 19.století.V letech 1945 až 1989 byl kostel zanedbáván a došlo k jeho devastaci.Později začala jeho obnova.Vedle kostela stojí barokní márnice z 18.století.

Vrata na hřbitov jsou zavřené a tak fotím skrz.

Vesnická památková rezervace.Je to tady kouzelné místo.Pár chaloupek z každé strany silnice a nádherná zeleň všude okolo.

Loučíme se s tímto kouzelným místem a jedeme dále.Je to tady samá rovina.

Sluníčko svítí a z té zeleně kolem až oči přechází.

Polštář a síťovka

Počasí je všelijaký,hlavně je chladno,studeně fouká.Jinak je docela slunečno ,ale na výlety se moc nechce a na kolo už vůbec ne.A tak se mohu věnovat i jiným koníčkům.A protože mě chytlo háčkování,tak jsem si uháčkovala povlak ještě na velký polštář.Sice jsem sehnala poslední klubko stejné vlny,jako mám na malých polštářkách a tak jsem si koupila dvě klubka šedé vlny a zkombinovala.A ještě ozdobila polštář háčkovanou kytičkou,podle sebe.Na internetu je hodně návodů na kytičky,já udělala lístečky z háčkovaných peciček.

Na blogu u Ilonky jsem objevila háčkovanou síťovku z provázku.A protože jsem si nedávno koupila klubu jutového provázku na jiné tvoření,ale neuskutečnila jsem ho,tak jsem se pustila do háčkování síťovky.Síťovka je pevná,hlavně má pevné dno a budu ji používat na zeleninu,kterou nakupuji na trhu.Síťovku jsem neháčkovala poprvé.V mládí frčely síťovky,kabelky i klobouky z lýkového provázku.Co frčelo,to jsem si udělala.Jutový provázek je hodně tuhý a tak dostaly prsty docela zabrat.Po uháčkování jsem síťovku napařila pod mokrým hadrem.Líbí se mi,jsem spokojená.

Mějte hezké dny

Temná zákoutí

Temná zákoutí Turnova mě lákají,ale trochu se jich i bojím.Patří to k tomu,že mám ráda záhady,tajemnosti a také detektivky.Turnov je samozřejmě osvětleny,ale ne tolik,aby zářil jako vánoční stromeček a pár tmavých zákoutí by se našlo.

Sama bych třeba nešla Jiráskovou ulicí na Konělupy.V dětství jsme tu chodívaly s maminkou často.Bydlela tu babička.Někdy jsme si krátily cestu domů Svěráckou bránou.Maminka se taky bála a my se sestrama jsme se ji držely jako klíště.Když šel s námi tatínek,to už jsme se nebály.

Budova radnice na náměstí Českého ráje.

Jiráskova ulice s věží kostela sv.Mikuláše

Nad Daliměřicemi se po západu slunce vytvořily pěkné mraky.

Svěrácká brána

Základní škola ve Skálově ulici.V celé budově tma,jenom ve věži se svítí.Asi tam straší,jak řekly vnučky.

Skálovou ulicí a Žižkovou se dojde k Metelkovým sadům.Tady bych večer sama nešla nikdy.Chodívaly jsme tu hodně s maminkou,když jsme jezdily od tety z Levínské Olešnice a vystoupily v Dolánkách.Večer je to opuštěné místo a i ve dne se tu něco dělo.Úchyláci jsou všude.Jednou mě jeden naháněl i ve dne,když jsem pospíchala po práci za dětma na koupaliště.

 

Park u letního kina.Jeho přítmí jsme vyhledávali ještě jako svobodní s manželem.Je stvořený pro dostaveníčka.

Koleje,kam asi míří

Most ve městě přes Jizeru

Pod železničním viaduktem v Koškově ulicí.Tudy jsme zase chodívaly s tatínkem od babičky z Nudvojovic.

Pod lampou v sídlišti,kde kvetou azalky.

Těch temných zákoutí je v Turnově více,všechny jsme je neprošli,manžela bolely nožičky.Prý se v práci nachodí až,až.To má tedy pravdu.

Hezký a tajemný večer

Jinolické rybníky

Venku zima,prší a hodně fouká.Syn přijel s vnučkama z kina z Liberce a tam sněžilo.

Mám tu ještě pár fotek z posledních dní,kdy bylo krásně slunečno a to od Jinolických rybníků.Jak jedeme směr Jičín,tak se snažím manžela přesvědčit,aby odbočil směr Jinolice.Prožila jsem tu pár hezkých dovolených s vnoučaty a proto se sem ráda vracím.A také mám ráda všechny rybníky v okolí Turnova a ráda se kolem nich procházím.

Jinolické rybníky je soustava tří rybníků ležících u obce Jinolice v Českém ráji asi 5 km od Jičína.Soustavu tvoří tři rybníky.Oborský,Němeček a Vražda.Název posledního rybníku je upomínkou na událost z Prusko-rakouské války roku 1866,kdy sem pruští vojáci zahnali skupinu rakouských vojáků,kteří zde utonuli.

Rybník Vražda

Rybník Němeček.Slunce je pořád hodně ostré i když je pozdější odpoledne a svítí mi do objektivu a tak ho zmírním nasazením sluneční clony.

Rybník Obora.U posledních dvou rybníků jsou kempy.

Cesta do kempu.

Při dnešním chladném počasí se můžeme těšit,že teplé dny se zase vrátí.Je přeci jaro.

Mějte hezké dny i přes nepřízeň počasí