V Podještědí

 V neděli 24.října jsme byli pozvaní k synovi a jeho přítelkyni.Původní předpověď na víkend nebyla nic moc.Ovšem v sobotu se vše změnilo,bylo krásně a podobná měla být i neděle.Se synem jsme si zavolali s tím,že využijeme den k výletování a sejdeme se až kolem 17 hodiny.Zajímavé na tom  je to,že jak syn,tak já jsme  naplánovali  Krompach.Leží na hranicích s Německem,oni jeli dále do Německa a my s manželem jsme se sem jeli podívat na tvrz a zámek.Začnu,ale od začátku.Nejdříve jsme se podívali na Bredovský letohrádek ve Lvové.Nachází se hned vedle zámku Lemberk.Což vůbec nepochopím,protože na zámku jsme byli 2x a nevím,jak jsem mohla vynechat letohrádek.Možná tím,že jsem nepoužívala ještě mapy v mobilu.Přitom jsme byli u Zdislaviny studánky,ale tam jsme šli až když  jsme se vraceli ze zámku.Šli jsme to zvláštně.Chtěla jsem to napravit a proto jsme se tu stavěli.Máme to i při cestě k synovi.

Ráno bylo na nule a mlha,ale už před polednem se to protrhalo.

Když se nedaří

 Nevěděla jsem,jak napsat název příspěvku,který by vystihoval mé pocity doma při prohlížení fotek.Bylo mi z toho hodně smutno a ukápla i slza a říkala jsem si,už nikdy nebudu fotit objektivem 300 mm ani se stativem.Manžel si jel do pekárny do Svijan pro chleba.Vzala jsem si brašnu,že bychom mohli dojet k Žabakoru,protože jsme věděli,že byl výlov rybníku a znovu se napouští.Byla mlha,ale doufala jsem,že se později rozpustí.Zaparkovali jsme na parkovišti u rybníka a před námi na malém ostrůvku,kam ještě nedosáhla voda,sedělo asi 20 volavek.Manžel tvrdil,že jich bylo 30.Žabakor je hnízdištěm několika druhů ptactva,ale vidět jsou tak tři a volavek jsem nikdy neviděla více,jak dvě.Ovšem celá rezervace má více jak 80 ha a tak mohou být kdekoliv.Uvědomila jsem si,že nemám v autě stativ,protože jsem si ho vzala domů,abych nafotila ptáčky na krmítku.A to znamenalo velký problém.Třes a ještě mlhavo.Navíc přijelo velké auto,nejspíše rybáři a najeli k okraji rybníka a pouštěli do něho malé ryby.Takže většina volavek odlétla.Nepodařila se mi ani jedna fotka.Ale scéna to byla úžasná.Jsem zvyklá fotit na manuál,v ostatních režimech mi to moc nejde a nebo někdy použiji prioritu clony.Nedařilo se nic a tak  jsem si vzpomněla,co nám říkali na kurzu fotografování.Když se nedaří použijte režim auto.Jenže v takových podmínkách jaké byly jsem to asi zazdila úplně.Režim fotil na ISO 10000.Takže fotky šuměly až mě z toho doma bolely uši.Z šedivých fotek jsem udělala černobílé.Nedoporučuji fotky zvětšovat.Dala jsem je stejně na malý formát.

U Jizery v Nudvojovicích

 Když jsem začala svítáním v minulém příspěvku,tak sem dám ještě jedno.To jsem musela vyrazit na kole.Z oken bytu vidím v dálce,jak se krásně barví obloha.V létě se mi občas podařilo manžela vytáhnout z postele,aby se mnou zajel někam za město,ale teď je už dlouho šero a on i déle spí.Tak jsem si už večer připravila teplé věci na sebe,dokonce i čepici,ale až na kole jsem zjistila,že jsem zapomněla na rukavice.Ještě,že jsem měla svetr s delšími rukávy.Na ruce nejsem nijak zmrzlá,ale když jedete na kole a venku jsou 4 stupně,pocítíte to.Takže než jsem začala fotit jsem musela zahřát ruce.Stačí,že se mi po ránu třesou nejvíce.Pár fotografií jsem ale vybrala.Jela jsem do Nudvojovic,to je nejbližší místo,kde mohu fotit východ slunce a projela i kousek okolo Jizery.

Svítání nad Žabakorem

 Kolem rybníku Žabakor jezdíme často,protože kousek odtud bydlí naše dcera s rodinou.Proto ho mám na blogu už několikrát.Nefotím vždy,většinou pokud mě zaujme obloha a nebo je na rybníku živo.V minulém týdnu jsme tu jeli akorát v čase východu slunce.Když jsme jeli o dva dny později,zjistili jsme,že se rybník  vypouští.A najednou se vepředu objevilo hodně ptactva,které tu na Žabakoru žije.O tom bude samostatný příspěvek.

Jenom připomenu,že rybník Žabakor je největší rybník v Českém ráji.

Zřícenina letohrádku Belveder

Vnučka nás požádala zda bychom pro ni nepřijeli v pátek 1.října do Kolína.Cestovala z internátu z Humpolce a v Kolíně by na další spoj dlouho čekala.Cestovala také poprvé se štěnětem německého ovčáka,kterého  potřebuje k výuce ve škole a některé spoje psy neberou.Byla jsem ráda,to je jasné.Hned jsem koukala,jaké zajímavosti jsou v Kolíně.Je jich tam dost.Nakonec jsme, ale Kolín vynechali.Sotva jsme vjeli do města dostávali jsme se z jedné kolony do druhé:To není nic na manžela,ale ani na mě.Zajeli jsme se podívat,kde je nádraží a protože jsme měli necelou hodinu času k příjezdu vnučky a ta ještě postupně přidávala zprávy,že vlak má zpoždění 5 minut,10 minut,nakonec to byla půlhodina.Ale to už jsme šlapali na vrch Vysoká ke zřícenině letohrádku Belveder.Tu jsem měla v záloze.A bylo to to nejlepší rozhodnutí.Letohrádek je asi 11 km od Kolína ve Středočeském kraji.

V letech 1697-1698 byl na příkaz hraběte Františka Šporka na kopci nad vesničkou Vysoká  postaven letohrádek Belveder a kaple sv.Jana Křtitele spolu s poustevnou.Kapli obklopoval malý klášter mnichů povlánů.Kaple byla ve své době více,jak zajímavá.Čtyřboká stavba se třemi symetricky rozvrženými vstupy a presbytářem odděleným mříží.Uprostřed stál vodomet z červeného mramoru se sochou sv.Jana Křtitele nad nímž bylo umístěno zlacené slunce,skrývající trysky.Z nich tryskala voda,vytvářející klenbu,aniž by dole shromáždějící zmáčela.V patře kaple byla vyhlídková místnost.Roku 1699 se zde konal slavný křest Šporkova dlouho očekávaného syna.Bohužel umírá ve dvou měsících.Ještě téhož roku hrabě Špork  panství prodává a tak klesá i jeho zájem o kapli.Ta je již roku 1700 osiřelá.Až na sklonku svého života roku 1733 chtěl hrabě Špork kapli opravit a obnovit její zašlou krátkou slávu.To se mu již nepodařilo.Roku 1834 zasáhl kapli blesk a následný požár byl hlavní příčinou jejího zániku.

Stará pohlednice/staženo z internetu/