S návštěvou hřbitovů nemám problém a staré mě přímo lákají.Manžel mně vždy říká,že jsem ujetá v čem jsem si našla zálibu.Nemám v tom zálibu,ale pokud je nějaký zajímavý,podívám se tam.Možná to ve mně vypěstovala babička.Jezdily jsme s ní se sestrama často všude možně,hlavně po příbuzných a nebo známých a babička nikdy nezapomněla zajít na hřbitov.Vím,že jsem si četla náhrobky a kde byla fotografie a vůbec dětí jsem dlouho postávala a přemýšlela,proč zemřely.Ale ne na všech hřbitovech cítím klid.A to se mi stalo i na starém hřbitově v Loukově u Hájí nad Jizerou.Cítila jsem zvláštní tíseň,že jsem se jen tak přes rameno podívala,zda je tam někde manžel.Ten pocit jsem naposledy měla při návštěvě vojenského hřbitova ve Kbelnici.A nemohu vůbec na židovské.Přitom tento hřbitov stojí na otevřeném a světlém místě ve vesnici.
Areál hřbitova je kulturní památka.Jsou tu náhrobky z průběhu 19.století.Hřbitov obíhá ohradní zeď z roku 1774.Dominantou hřbitova je zděná kaple z roku 1815 na místě původního dřevěného kostela.
Jituš, krásné fotky ze hřbitova v Loukově i z kostela sv. Stanislava. Mám ke hřbitovům stejný vztah jako ty. Prostě je mám ráda pro jejich klid a ticho, kdy jsou slyšet jen ptáci, či osamělé kroky dalšího návštěvníka. Moje babička byla hluboce věřící a chodila do kostela uklízet. Nosila tam čerstvé květiny a pokaždé se stavovala na hřbitově, který byl hned vedle. Vodila mně sebou. Dodnes si pamatuji její větu: "Mrtvých se neboj, ti už ti neublíží." Někteří lidé mají podvědomý strach či jen nechuť chodit po hřbitovech. To já nemám.
OdpovědětVymazatNěkteré náhrobky a hrobky jsou krásnými památkami. Moc se mi líbí náhrobek ženy se skloněnou hlavou (před fotografiemi květin), který je uměleckým dílem.👍
Měj hezké dny. 🍀
Jitko, za tento příspěvek dík. Mám to podobně jako ty nebo výše Alenka, chodím na hřbitovy a obvykle se tam dozvím spoustu věcí z historie.Je mi jedno, jaký to je hřbitov, prostě to beru jako místo pro zemřelé a klidný kout pro rozjímání. Stejně tak ráda chodím ke kostelům, kapličkám a chrámům, ač ofic.nejsem věřící. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatAhojky Jíťo, mám ráda staré hřbitovy a náhrobky. Některé jsou doslova umělecká díla jak píše paní Signora.
OdpovědětVymazatMoc pěkné fotky, kostel má nádherný interiér. Také mám procházky po hřbitovech ráda, působí na mne příjemně svým klidem. Měj hezké dny ☺☺☺
OdpovědětVymazatKonečně jsem se dočkala, Jituško, nemá to chybu. Staré hroby co nemluví, ale vypovídají toho moc, stačí se u hrobu zastavit, nechat se unést minulostí. Moc děkuji. Maru.
OdpovědětVymazatAhoj Jituš,
OdpovědětVymazattaky nemám s návštěvou hřbitovů problém...naopak, všude kde jsem se ocitla jsem hřbitov navštívila.Hřbitov a kostel. Kvetoucí kvetiny mezi náhrobky...když nedonesou lidé, postará se příroda, krásné. Měj pěkný večer...♥
Moc hezké fotografie jsi zase pořídila Jituško. Ten kostel je moc krásný a hrobka také vypadá skvostně. Myslím si, že je to hrobka. Jinak já to mám asi podobně jako Ty. Některé hřbitovy mi nevadí a jinde na mě padne taková tíseň, že musím jít hned pryč. To se mi stalo v Terezíně. Je to místo kde bylo příliš mnoho zla a utrpení a to já prostě psychicky nezvládám. Prošli jsme to sice celé, ale už bych tam nejela. Vím že na spoustě hřbitovů jsou nádherná umělecká díla. Nádherné sochy, krásně zdobené hrobky, ale padne na mě smutek a musím pryč...Měj krásný den.
OdpovědětVymazatJá mám také ráda staré hřbitovy a zvlášť smutné kamenné anděly. V Loukově možná působí tísnivě, aspoň na mě, že tam stojí jen ty křížky na trávě, bez záhonků.
OdpovědětVymazatMěj se hezky.
ahojky Jitka.... to sú nádherné kostoly super fotky ako vždy**********************
OdpovědětVymazatJituško je to zvláštní také ráda chodím na hřbitovy.... hezký večer.
OdpovědětVymazatJitko,mám stejný problém s návštěvou Židovských hřbitovů,padá tam na mě tíseň. Zrovna tak u hrobky Klainu v Sobotíně. Jinak se na ostatních hřbitovech projdu ráda,nacházím tam klid. Fukčarinka
OdpovědětVymazatJituško, jako bych slyšela manžela - prázdniny u babičky, každý den končil tím, že šli za dědou na hřbitov. Takže my chodíme na hřbitovy taky moc rádi. Děkuji za tu reportáž.
OdpovědětVymazatMěj příjemný den, Helena
Jako malá jsem chodívala v létě zalévat macešky na hrob příbuzných. Teta s námi byla takto dohodnutá, musela by dojíždět. A já chodila ráda. Vždycky v sobotu navečer. Vnímala jsem tam takový zvláštní klid. A tak to cítím dodneška. Ráda jsem si prohlížela různé náhrobky a vyobrazenou malou křížovou cestu, která vedla od brány hřbitova ke kapli.
OdpovědětVymazatHezké zajímavé fotečky, Jitko !
Hanka
Jituško, další váš zajímavý výlet. Díky za skvělé foto. M.
OdpovědětVymazatNádherné fotky Jituško ♥ také to vše cítím jako ty ♥
OdpovědětVymazatSkvělé fotečky, bezva povídání ♥
OdpovědětVymazat