V sobotu jsme s vnučkou pozorovaly horu Kozákov,na kterou zase vidíme z okna,protože stromy před okny jsou už holé.Chtěly jsme vědět,zda tam nenapadnul sníh.Kozákov je nejvyšší hora Českého ráje a má 744 m.n.m.Měli jsme v plánu se tam po obědě všichni vypravit.Dopoledne se zdálo,že je kopec bílý,ale byla to asi námraza,která postupně mizela.Ale něco tam přeci jen zbylo a hlavně tam byla velká zima a ledový vítr.Parkoviště ovšem plné.Manžel říká,to je hrůza a já,to je dobře,že lidé i v nečasu nesedí jenom doma u televize a nebo počítače a jdou na procházku.
29.11.20
Za sněhem na Kozákov
Na Krkonoše moc vidět nebylo.
Na druhé straně nebylo vidět vůbec nic.
Ovšem počasí se tu rychle měnilo a jednu chvíli vykoukly Trosky
Všechno v mlze
Námraza byla krásná.Možná tu padal déšť se sněhem
Večer jsme byli všichni pozvaní na Olšinu na oslavu narozenin nejstarší vnučky.Po dlouhé době jsme se
sešli.Ještě jsem za pomoci vnučky upekla skořicové šneky.Mám recept od sestry a ta ho má z internetu-Kynuté těsto se skořicovou náplní jsme si zamilovali
Na Olšině nás čekaly samé dobroty,ale hlavně byla velká legrace
Když jsme večer odjížděli na návsi už byl rozsvícený stromeček.
26.11.20
V hlubokém lese
Jsou šedivé a mlhavé dny a já Vás ještě vezmu do temného a hlubokého lesa.Pozvala nás tam dcera s rodinou,prozrazovat více nebudu,ale určitě jsem tu nebyla naposledy.Jeli jsme lesní cestou,která nikam nevedla.Mlha,která byla přes den houstla a šeřilo se.Vystoupila jsem z auta a hned se mi vybavovaly strašidelné příběhy,bylo to tam takové tajemné a ten pocit se mi moc líbil.
Ovšem než jsme vjeli do hlubokého lesa najednou jako zázrakem vysvitlo slunce,které zrovna zapadalo.
Bylo to krása
Kdo se bojí,nesmí do lesa.
Sejdi někdy z vyšlapané cesty a ponoř se do lesa.Určitě najdeš něco,co jsi nikdy předtím neviděl.
Les žije lépe bez člověka,ale lidstvo žije hůře bez lesa.
Les promlouvá jenom k těm,kdo se dovedou důvěrně přiblížit
k jeho tvorům.
V temném lese vykvetlo zlato
Mějte slunce v duši
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)