Černobíle

 V tomhle počasí a dnes se zdá to vyvrcholilo nevýletujeme.Se psem ven chodím a tak jsem si vzala po dlouhé době na procházku foťák.Chtěla jsem nafotit nějaké detaily,protože jsem  chtěla hlavně vyzkoušet,jak jsem na tom s rukama.Příroda mi fotit zatím jde,ale s detaily to je horší.A doma,když jsem je prohlížela,tak jsem z nich udělala černobílé,protože i ve skutečnosti většina z nich byla.

Černobílou fotografii mám ráda,vyrůstala jsem v ní.A ty fotografie mě přitahují dodnes.

Občas listuji v knížce po tatínkovi o fotografovi Josefu Sudkovi :

Cituji:

V černobílé fotografie hraje světlo a stín.Jaké budou zákonitosti v té barevné,to zatím nevím.A taky nevím,jestli se k tomu dostanu.Ty zákony však budou jiný.Ale v černobílý fotografii,v té nuanci,která se odehrává mezi největším světlem a největším stínem,to může být i bez slunce.Hlavně,aby se tam,jak v tom  světle,tak v tom stínu něco odehrávalo.S tím musíte počítat.To je vlastně takové to kouzlo černobíle fotografie.Ona třeba zdánlivě efektivní nebude,ale pořád vás k ní bude něco přitahovat.

Myslím,že fotografie vystihují počasí posledních dní.

Sluníčko,sluníčko,popojdi maličko...

Mějte se hezky