Květen rychle utekl

   V květnu jsme nevýletovali až na pár procházek.Byly jiné události.Chodila jsem na rehabilitace s patou,sháněli jsme nějaké věci mladým do restaurace a tak jsme jezdili Liberec,Mladá  Boleslav a Jičín.Sešla se mi i dvě setkání.Jednak od práce a potom s děvčaty z dětství,Je to vždy moc fajn.U domu došlo na pokácení uschlého jilmu habrovitého.Již delší dobu jsme pozorovali,že dříve krásný strom usychá a zelených lístků je jenom na pár místech.Pracovnice životního prostředí rozhodla o pokácení.A tak  se do týdne stalo.Strom býval plný ptáčků,několikrát zde měli hnízdo holubi i hrdličky.Ráno,jako by se přilétl s ním rozloučit strakapoud.      

Šikovní,mladí kluci.Za chvíli bylo po stromu.

A teď máme za domem takový prostor

                                                                                   

Máme větší výhled.Na Kozákov,ale bohužel i na Staviva,která jsou vedle nás.

Bude se mi po zelené koruně stýskat.Z ložnice a obýváku jsme koukali jenom do ni.

Když už není zahrada,tak je aspoň lodžie.Tady si to s Modřinkou opět užíváme,jako každý rok.

Ona má ráda sluníčko a vydrží tu ležet s přestávkami celý den.Já si tu čtu,teď mám trochu pauzu,

ale už se nemohu dočkat.A háčkuji tady.

Bleky se sem moc nevejde.

Mám tu skoro pořád stejné druhy kytiček,takové osvědčené.

Jak si koupím něco nového,nějak se nedaří.Většinou přelévám

Loni mi fuchsie opadaly ještě dříve,než vykvetly.Tak je mám teď ve třech květináčích

a zatím se daří.

Zkoušela jsem fotit starými objektivy a mezikroužky.

Pár dnů jsem hlídala známým starou fenečku.Bylo to dost problematické,

ale zvládla jsem to.Náš druhý pejsek se dožil 17 let a tak mám v tom praxi.

Už jsem se hned nabídla,jak budou potřebovat ráda pohlídám.Kessi byla moc hodná

Při jednom nákupu v Liberci jsem zavadila pohledem o příze,ale odolala jsem s tím,

že už mám naháčkováno všechno možné.Potom jsem zahlédla zelinkavou přízi a hned jsem po ni

sáhla s tím,že zelenou dečku ještě nemám.

Když mi zbývalo asi posledních šest řad příze došla.Jeli jsme do Liberce dokoupit.

Jedinou knížku,kterou jsem teď při problémech s očima přečetla byla knížka od Hany vnučky.

Nejsem jenom sestra.Moc se mi líbila a slečnu velmi obdivuji.

Knížku jsem předala na přečtení mé starší vnučce od syna,která studuje zdravotnickou školu,jako třeba inspiraci.

Po dokončení velké dečky příze zbyla a tak jsem uháčkovala další dečku na malý stolek.

Kamarádka mi ukazovala,jakou dostala tašku od známé.Že je ušitá z deštníku.

To mě zaujalo,protože jsem zrovna měla připravený na vyhození deštník.

Tak jsem si z látky ušila tzv.masovku.Kdysi jsme takovým taškám na nákup říkaly masovky.A kdo by ji neměl v kabelce.

Látka  je pevná a jako uši jsem koupila pevný tkaloun.Už jsem nahlásila rodině,jestli mají staré deštníky,že sbírám a na oplátku jim ušiju tašku.Měla jsem z ní radost.Mám ráda nápady,kdy se dají

zužitkovat starší už nepotřebné věci.

Květen uplynul v takové pohodě a červen v ní pokračoval.Manžel se divil,že nechci někam za památkami. Celý květen jsem ale dělala s fotografiemi z dubnové dovolené a chtěla jsem si od toho

dát také pauzu.Mám i jiné koníčky,ne jenom fotografování.

Vnuk nás už ale vytáhnul do Polska na jeden zámek.

Tak budu postupně připravovat na blog

Užívejte léta