Putování za větrnými mlýny

Minulé pondělí jsme se vypravili za větrnými mlýny v Libereckém kraji.Nejdříve směr Heřmanice,které leží u polských hranic.Cestou jsme marně vyhlíželi sníh.Bohužel,pouze na jednom kopci v Německu bylo bílo.

Obec Heřmanice je táhlá obec,kterou protéká potok Oleška,který byl příčinou velkých záplav v roce 2010 a zničil komunikace a několik domů.Je to hezká obec se spoustou dřevěných soch,které tu zůstávají po každoročním řezbářském sympoziu.Trochu nás překvapily betonové zátarasy na hranici s Polskem.Jedeme,nikde žádné značení a skončíme u betonu přes silnici.

Nevěřila bych,co taková říčka dokáže při záplávách udělat

Heřmanické peklo

Jeden z roubených a hrázděných domů

Myslela jsem,že nás bude na cestách čekat lepší počasí.Ale bohužel,je zima a studené fouká.

Na poli sedí nějaký dravec,ale než bych vyměnila objektiv za větší,bude stejně pryč.

Původně jsme měli naplánovanou cestu k větrnému mlýna z Heřmanic.Ale jeden pán,kterého jsme se ptali nám řekl,že je tam cesta špatná.Poslal nás to objet z druhé strany.Jeli jsme asi devět km a bylo nám to k ničemu.Neměli jsme ho poslechnout a vydat se cestou z Heřmanic.

Tady už jsou vidět větrné elektrárny a mezi něma je stará zřícenina větrného mlýna

Tady je už jasné,že se k mlýnu nedostaneme.Všude na internetu se píše,že je zřícenina volně přístupná,ale odkud.Zjišťuji,že je oplocení pod elektrickým proudem.Našla jsem na jednom blogu,že pán přelezl branku,kde elektrika není,aby se dostal až nahoru.Ale o takové dobrodružství nestojím.Pouze přemýšlím,co k tomu majitele vedlo.Zřícenina určitě nepatří mezi vyhledávané památky.Byla jsem hodně zklamaná,protože takové opuštěné zříceniny jsou pro mě hodně lákavé.Obešla jsem to hodně daleko,ale nikde skulinka.

A tak fotím velkým objektivem jenom z dálky.

Větrný mlýn Vysoký je zřícenina větrného mlýna holandského typu,který stojí na Lysém vrchu poblíž Vysokého,kousek od Heřmanic v Libereckém kraji.Dosahoval výšky 13 m a stávala u něj také pekárna.Zbudován byl místním rychtářem Eduardem Zuchterem v letech 1828 až 1830.Během roku 1866 mlýn zpustošila pruská vojska během tažení za prusko-rakouské války.Poté se stavba k původnímu využití nikdy nevrátila.V roce 1897 zde vznikla rozhledna s ochozem,byl tu otevřen i hostinec.V roce 1945 ale vše zaniklo.Na začátku 21.století vyrostlo na návrší v blízkosti mlýna několik větrných elektráren.Zřícenina mlýna je kulturní památka volně přístupná

Vracet se zpátky zase do Heřmanic jsem už nechtěla.

Nejspokojenější byla Bleky.Našla ten největší kus větve a lítala spokojeně po poli.Dokonce si ho chtěla vzít mermomocí do auta.To ji manžel hnal.

Jedeme za dalším větrným mlýnem a doufám,že budeme úspěšnější.Uhelná u Hrádku nad Nisou.Městečko docela známe,jezdíme přes něj do Žitavy na nákupy a hodně jsme ho prošli,když jsme byli s vnoučatama na dovolené v nedalekém kempu Kristýna.Bereme to přes Polsko.Ráno jsem si ještě od syna vzala průkazku pro Bleky,že je čipovaná a registrovaná.

Další větrný mlýn Scholzeho.Mlýn postavil v letech 1842-1843 tesař Josef Schulz.Vystřídalo se tu mnoho mlynářů.V roce 1864 uhodil do mlýna blesk.Byla vyměněna poškozená hřídel.Mlynářství pomalu upadalo a v 90.letech 19.století byla odstraněna křídla.V roce 1909 došlo k přestavbě na seník.Později byl mlýn zkonfiskován státem a chátral.Dnes je opraven a slouží jako rekreační objekt.

Ze silnice je vidět elektrárna v Bogatynii.

Obec Uhelná

Kaplička Panny Marie pomocné

Jsou tu pěkné hrázděné domy

Projedeme Liberec a zajedeme k lyžařskému areálu Javorník,podívat se,jak to tu vypadá se sněhem.Mladí sem každou zimu jezdí na večerní lyžování.Okolní kopce jsou bez sněhu,pouze Ještěd je bílý.

Zasněžuje se,ale myslím,že ani teď není areál v provozu.

Tak jsme projeli zase kousek Libereckého kraje.Ráz počasí je neměnný.Vlhko a docela chladno,akorát na chřipku.Snad to zvládneme ve zdraví.

Mějte hezký poslední lednový týden.