Podzimní procházka

Do zimy je ještě daleko,ale sníh může napadnout už v nejbližších dnech.Někde už dokonce nasněžilo.U nás v nížině to asi nehrozí,není tu sníh ani v zimě.Ale,co kdyby.Zbylo mi ještě pár podzimních fotografií,jak různě chodíme s vnučkama na procházku se psem.Před týdnem bylo o víkendu hezky a tak jsem vytáhla kolo a střídavě dávala sedlo nahoru a dolů,podle toho,která z vnuček na něm zrovna jela.

Pohledy z okna bývají hlavně po ránu zajímavé.

Moc možností u sídliště nemáme,kam zajít se psem na procházku.Jedna z nich je podél silnice do Přepeř.

Vnučky se střídají na mém kole.

Podél cesty jsou zahrádky a krásně tu kvetou jiřinky

Hortenzie je od sestry ze zahrádky,zašly jsme se k ní podívat.

Jindy jdeme s Bleky na procházku úvozem od sídliště podél Odolenovického potoka.

Je to tady hodně zarostlé a bojím se tu jít i s tak velkým psem.Ale,když mám sebou vnučky nebojím se.

Odolenovický potok je už dávno bez vody

Zahrádkáři trochu upravili lávku,ale stejně se to pod nohama pěkně houpe

Vnučky mně hledají zajímavé listy k fotografování.Učím je,že krása je něco mnohem hlubšího,než krásný květ,nad kterým všichni žasnou.I uvadlý a zajímavě zbarvený list by měl mít šanci,aby si ho někdo všimnul,zastavil se a třeba i žasnul.Krása není vždy o dokonalosti. I když letošní podzim byl hodně dokonalý ve svých barvách.

Já tyhle trochu smutné detaily,kdy se příroda ukládá ke spánku,mám ráda.

Když vylezeme z úvozu vysvitne na nás zase sluníčko.Dokud nejsou plískanice,je pořád dobře.

Mějte se moc hezky