Jeřáb popelavý

Jeřáb je nádherný pták a už jsem tu o něm psala,když se mi ho podařilo vyfotit někdy na jaře na skoro stejném místě,jako jsme ho objevili minulý týden v pátek.Na stránkách České ornitologické společnosti se píše,že se zdržují nejvíce na Českolipsku,kde je nejvíce mokřadů.Ač jsem se snažila sebevíce a dokonce si lehla do mokré trávy,nebylo ještě devět hodin ráno,abych si podepřela lokty a udržela ruce v klidu,dalo mi práci vybrat pár fotek.Stativ jsem jasně neměla,protože si jel manžel do Svijan do pekárny pro chleba a já mu jen tak řekla,pojeď se podívat k Žabakoru.Odpoledne tu jeřábi už nebyli,zřejmě tu měli zastávku na cestě za přezimováním.Bylo mi  hrozně líto,že můj foťák a i já jsme ty nádherné ptáky nezachytily tak,jak bych si přála a jak by si to zasloužili.Byli prostě hodně daleko a proto i hodně fotek jsou výřezy. Už delší dobu jsem uvažovala o větším objektivu 300 mm,protože mě baví přibližovat si cokoliv.A tak jsem se radila s panen fotografem,který mně radí a hodně věcí mě naučil a za dva dny jsem měla objektiv na můj Nikon doma.No a teď budu chodit pracovat k mladým do restaurace ,abych doplnila rodinný rozpočet.Hlavně také proto,že nemohou sehnat pracovní sílu na úklid.

Prostě bez práce nejsou koláče,hi,hi.Ale mám velkou radost a zase si s čím hrát,zkoušet a učit se.

Již od nepaměti jsou jeřábi milováni pro svou eleganci a krásu ,obdivováni pro svůj starobylý původ,působivou velikost či náročné tahy na obrovské vzdálenosti.Jsou opravdovými tanečními mistry ptačí říše a uctívanými symboly štěstí,věčné lásky,dlouhého života či míru.

 Nejdříve jsme se dohadovali,co to nad námi letí za ptáky a všimli jsme si,že se přesunuli blíže k rybníku Žabakor a tak jsme se za nimi opatrně vydali.

Tady už jsem poznala,že jsou to jeřábi.

Na jaře se sem vydám a budu doufat,že je tu objevím.

Mějte hezké dny