Hrad Kumburk

Z výletu na Mumlavských vodopádech minulé úterý jsme byli plni energie a tak jsme se rozhodli,že ještě dobudeme hrad Kumburk,jenž jsme kvůli nevolnosti vnučky,která byla poprvé s námi odložili.

Počasí bylo velmi příjemné a tak jsme vyrazili z Harrachova směr Syřenov.

O hradu Kumburk jsem viděla a četla příspěvky,jak se ho ujalo sdružení dobrovolníků a hrad opravují.Takové lidi obdivuji a proto jsem hned měla v plánu někdy v budoucnu hrad navštívit.

Kumburk je zřícenina gotického hradu u obce Syřenov v okrese Semily.Stojí na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 642 m n.m.Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Hrad založil roku 1325 Markvart z Vartemberka.Během husitských válek o sto let později je uváděn vlastníkem Hynek Krušina z Lichtenburku.Asi on nechal postavit vnější opevnění.Jednotlivé části hradu byly vybudovány spirálovitě nad sebou.Po husitských válkách získal hrad Jindřich Berka z Dubé.Po něm se hradu ujali Trčkové z Lípy a rodina Smiřických.V 16.století byl hrad používán jako vězení.V době třicetileté války ho zpustošili Švédové.Roku 1658 byl hrad zbořen na příkaz císaře Leopolda.

Hrad navštívil i básník Karel Hynek Mácha,má zde umístěnu pamětní desku.

Hrad je spojen i s některými pověstmi.Zikmund Smiřický a po jeho smrti dcera Markéta tu měli věznit 11 let Zikmundovu dceru Elišku,která se zamilovala do prostého kováře.Měl by zde být ukryt i velký poklad,který hlídá kohout s ohnivýma očima.A zjevují se tu přízraky panny Meluziny a smutného myslivce.

Podle instrukcí na internetu jsme auto nechali na parkovišti u restaurace Na Klepandě a pokračovali lesní cestou necelé tři km pod hrad,kde začíná prudké stoupání.Manžel naladěný z Harrachova na houby hned zalezl do lesa.Za chvíli za ním běžela i Bleky a tak jsem odbočila i já.Sama jsem se na cestě bála.Les byl ovšem hustý a nepřehledný,chvíli jsme neviděli ani Bleky a tak jsme nakonec všichni skončili na cestě.

Je odsud vidět na vrch Tábor s Tichánkovou rozhlednou,kde jsme byli nedávno s vnučkou.

Při cestě jsou i lavičky na odpočinek.

Manžel žádné houby nenašel,ale tato bedla byla přímo fotogenická

Poslední stoupání k hradu je prudké,ale nic hrozného.Manžel ho zvládl,jako za mlada.Já jsem se courala,přede mnou šli starší manželé,to už jsme my také,ale paní silnější,malá se opírala o hůl a šla ztěžka.A mně bylo najednou blbé je předejít,jako bych jim dávala najevo,podívejte,jak mně to jde.Takovýhle mám já zábrany,dokonce i na kole.Tři roky už jezdím na elektrokole,protože kopce už bych nezvládala a když jede před mnou někdo starší na obyčejném kole a s námahou šlape do kopce je mně blbé ho předjíždět.Mohla bych si zapnout baterku na větší stupeň,ale to raději jedu na menší a šlapu pomalu jako on a funím i když mě občas motor popožene.Ale i na největší stupeň se šlapat musí,kolo není babeta a také by se mohla baterka brzo vybít.Takové ty mladší namakance nepředjedu ani na rovině,elektrokolo prostě samo nejezdí.To jsem hodně odbočila.A tak jsem pozdravila a dala se s paní do řeči.Obě kolena má umělá a chodí se ji hůře.Tak jsem ji řekla,že má můj obdiv.Co lidí se vymlouvá na kde co,že nemůžu tohle a tamto.Paní nakonec vyšlapala i strmé schody,které se točí až nahoru k vyhlídce,po kterých se šlo špatně i mně,protože stupy byly hodně na nás malé vysoké.Stálo to ovšem za to,nahoře jsou výhledy na všechny strany.

Ještě kousek,hrad se už rýsuje

A jsem tady

Z internetu jsem si dovolila stáhnout staré fotky hradu,aby bylo vidět,jak je rozsáhlý.

Fotografie už z pozdější doby.jenom pro představu.

Kdopak mě to vítá?Nějaký známý pejsek.

Tady se píše,že psi musí být na vodítku,tak volám na manžela,ať ji dá vodítko,mohla by někde spadnout.

Schody k výhlídce

Poslední,nejvyšší vyhlídka.Moc se mi líbí,jak je vkusně vyřešená,což se o některých hradech říci nedá.

Výhledy jsou na všechny strany.Děkuji za mračící se oblohu.Vždy se hrozím bílé oblohy,se kterou se na fotografii už nic neudělá a proto ji nemám ji ráda.

Kousek od Kumburka je hrad Bradlec,myslím,že ho mám před sebou.Určitě další z našich cílů.

Pohled dolů na prostranství u hradu

Pamětní deska Karla Hynka Máchy.Nemohla jsem ji přečíst tam a ani na fotografii.

Dnes jsem Vás provedla hradem Kumburk,kde se nám moc líbilo a který stojí rozhodně za návštěvu.Hrad je volně přístupný a podle mě otevřený celoročně a protože výletujeme i v zimě a to bývají nejjasnější výhledy,možná se sem znovu vypravíme.

Mějte hezké říjnové dny