Dřevěné zvonice

O prodlouženém víkendu jsme cestovali za dalšími dřevěnými zvonicemi.Pořád nacházím nové a nové,ale říkám si,že je čas změnit téma.I když jsem si je nějak zamilovala.Tentokrát jsou všechny zvonice v okrese Jičín,Královéhradecký kraj.

Dřevěná zvonice Slatiny je u kostela Nanebevzetí Panny Marie.Tentokrát mě hodně zaujal kostel.Je to dominanta obce a tak se o něm trochu zmíním.Dala ho vystavět v letech 1761-1763 na místě původního gotického kostela hraběnka Anna Šliková.V té době byla postavena i rokoková zeď kolem hřbitova.Kostel má rokokový ráz s výraznými gotizujícími prvky.

Naproti kostelu je bývalá fara.

Dřevěná zvonice pochází z konce 17.století.Nachází se za hřbitovní zdí.

Socha sv.Jana Nepomuckého

Dřevěná zvonice Psinice je u římskokatolického kostela sv.Jiří a byla postavena někde začátkem 17.století.Je to osmiboká stavba v patře čtyřboká.Výška zvonice je 12 m.Zvony pocházejí z roku 1602 a další z roku 1864.Od roku 1964 je celý areál chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv.Jiří

Dřevěná zvonice v obci Samšina.

Stojí u kostela sv.Václava.Byla vystavěna roku 1650 a v roce 1930 byla důkladně opravena.Zvonice je šestiboká,zvonové patro otevřené,kryté přesahem stříšky.Ve zvonovém patře byly zavěšeny dva zvony.Na rozdíl od zvonice je kostel v dosti zanedbaném stavu.

Poslední zvonice,kterou jsme navštívili byla v obci Obrubce.Stojí u kostela Nejsvětější Trojice boží.Zvonice a kostel jsou chráněné kulturní památky.Kostel je v havarijním stavu,naposledy v roce 2006 byla opravena střecha.Snad to nebyla poslední oprava.Dřevěná zvonice je z poloviny 16.století.Dnešní stav je po barokní úpravě z roku 1721.Zvon je z roku 1662.

Tady byla zvonice otevřená,lidé si tam schovávají konvičky na zalévání.Nakoukla jsem dovnitř,nikdo tam nebyl,nahoře zvon a k němu schůdky.Tak jsem si řekla,že tam vylezu.Najednou rána a tma.Dveře se zavřely.Přitom vítr vůbec žádný nebyl.Trochu jsem znejistěla.Říkala jsem si,to máš z toho,že si libuješ v tajemných a strašidelných příbězích.Napjatě jsem brala za kliku,aby nebyly dveře zabouchnuté a vzpomněla jsem si na manžela,který nevylezl ani z auta,zda by mě vůbec hledal.Škoda,že už mně vnoučata vyrostla, ta po mě chtěla vždy,když jsem je hlídala,stejně jako kdysi moje děti vyprávět strašidelné příběhy,které jsem zažila.A že jich pár bylo.

Před vchodem do kostela je sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1721

Tak jsem Vám ukázala pár dalších krásných dřevěných staveb a teď si dám na chvíli pauzu.Ale možná,že se k nim ještě někdy vrátím.

Mějte se hezky