Masarykova věž samostatnosti Hořice

 V sobotu ač mělo být velké teplo jsem se rozhodla,že jedeme na výlet.Nemá cenu sedět doma,za chvíli mohou přijít plískanice

a to už nic jiného nezbude.Mám sešit,kam pravidelně doplňuji,kam bych se ráda podívala.Manžel nebyl proti a tak jsme po snídani vyrazili.

Viděli jsme pár zajímavostí a já tentokrát začnu tou poslední.Masarykovou věží samostatnosti v Hořicích.Kdysi jsem ji viděla na fotografiích a byla nadšená.

Je to velmi zajímavá a krásná stavba a jeden z největších symbolů Hořic.Základní kámen byl položen 10.července 1926 za účasti T.G.Masaryka.

Věž byla dokončena v roce 1938.Je to pozoruhodná stavba s bohatou sochařskou výzdobou na vrcholu Hořického chlumu.Slouží jako památník

světových válek a zároveň jako rozhledna.Věž byla postavena podle plánů arch. Františka Blažka.Mohutné reliéfy na východním a západním křídle

nesou motivy Československého domácího i zahraničního odboje.

Na přelomu století bylo na prostranství před věží umístěno Sousoší Legií.

Šli jsme se podívat do věže.

Dole je pamětní síň se jmény padlých v 1. a 2. světové válce.Dále je tu expozice věnovaná

historii výstavby věže.

Při výstupu na věž jsou na každém podlaží panely se zajímavostmi,týkající se jak věže,tak Hořic

                                                                                                                                                    

                                                                                                   

 Alej legií vedoucí k věži

Před námi jsme poznali jenom Hořice.Má tu být vidět až k Jičínu a do Polabí.Rozhledy nebyly nic moc,všechno

bylo v oparu.

Zastavili jsme na náměstí v Hořicích.Vyběhla jsem,abych si ho trochu prohlédla,manžel z auta už ani nevylezl.

Sluníčko pálilo a tak  jsem byla za chvíli zpátky.Hořice mají další zajímavosti,ale ty si necháme opravdu až

povolí horko.Domů jsme jeli přes Českou Skalici a potěšilo mě,že tu jsou už odbočky na Náchod a

Nově město nad Metují,kam se chci už dlouho podívat.Snad se nám to podaří ještě tento rok.

Myslela jsem,jak jsou Hořice velké město a zatím mají obyvatel polovic,jak Turnov.

Kolem osmi tisíc.

Z Hořice jsme jeli směr Jičín s tím,že se zastavíme ve vyhlášené cukrárně na zmrzlinu v Sobotce.

Dala jsem si jogurtovou s meruňkami.Byla moc dobrá.Manžel má rád jahodovou.

Ze Sobotky jsme to už měli kousek k dceři,kde jsme měli rodinnou sešlost.

Příště se podíváme na další místa,která jsme navštívili.

Mějte hezký začátek nového týdne