Příběh čapí rodinky

 Po několika letech se na komíně v Příšovicích zahnízdili čápi.První přiletěl 14.4.2023 a dostal jméno podle  příletu Vincent.Toho dne

slaví svátek,O čtyři dny později přiletěla čápice a dostala jméno Valerie.Ta je 18.4.Hnízdo je kousek od silnice,kde jezdím pravidelně na kole.

O čápech mě informovala synova přítelkyně s tím,že nad hnízdem byla nainstalována kamera.Dala mi link,ten jsem si hned stáhla na PC,ale

i na mobil.Musím prozradit,že jsem tolik času na mobilu a PC ještě nikdy netrávila.Více jsem koukala na mobil a když byl velký pohyb na

hnízdě otevřela jsem PC a dělala fotky snímáním obrazovky.Hrozně mě to bavilo,ale zažila jsem u toho i velmi krušné a smutné chvíle.

O některých psát nebudu.Samozřejmě jsou fotografie horší kvality.

14.4. přiletěl Vincent

18.4.Valerie a už byl pár.

Páření

Valerie začíná sedět na hnízdě

A už jsou tu vajíčka

Nakonec zůstala dvě čápátka

Koláže jsem si s dovolením stáhla z komentářů pod videem od p.Novotné

Samozřejmě,že byly dny,kdy jsem nebyla doma.Na mobil jsem koukat mohla,

poskytovatel internetu IT Business,který sem kameru umístil má docela velké pokrytí.

A mláďata vyrostla a zkoušela první lety.

Pro jedno mládě nedopadl moc dobře.Skončil 28.7. v zahradě pod komínem.

Byl přivolán ornitolog,zjistil,že je v pořádku,ale bude muset nabrat sílu,aby se vrátil na komín.

Krmila ho jedna paní.

O víkendu 5. a 6.8.neustále pršelo ve dne i v noci.

Všimla jsem si,že je čápátko ze zahrady na střeše.Stálo tu celý den i noc v dešti.

Bylo mi ho líto.Rodiče ho na komíně určitě viděli a nic se nedělo.

Jak to chodí,když je mládě krmeno lidmi,nevím.

V pondělí ráno to už naštěstí nepršelo ještě na střeše bylo a potom zmizelo.

A ve středu 9.8.vzlétlo druhé mládě,na chvíli se ještě vrátilo,ale podruhé už ne.

Vincent a Valerie na hnízdě osaměli.Byla jsem z toho docela vystresovaná,neználá nic o životě čápů.

Jenom  jsem si říkala,to znám,když se moje děti nevrátily včas domů.

Pořád se mi zdálo,že rodiče svá mláďata vyhlížejí.Přešlapovali na hnízdě sem a tam.

Tady jsem myslela,že příběh skončí.Ovšem v pondělí 14.8.kouknu na hnízdo a v něm sedí čáp.

Poznala jsem,že je to mládě a bylo to opravdu to,ze dvora.

Večer asi netrpělivě čekalo na rodiče.Přiletěli a to,co se dělo se mě šokovalo.Zavírala jsem oči..

Samec ho napadnul,bral ho jako vetřelce.Myslela jsem,že je mládě mrtvé a nebo zraněné.

Hned jsem psala paní,která hnízdo také dost sledovala.Naštěstí to sledoval i  ornitolog.

Do života čápů se nemá zasahovat,ale pokud by bylo čápátko zraněné zasáhli by.

Naštěstí byl v noci klid a brzy ráno rodiče hnízdo opustili.

Mládě zůstává nadále na hnízdě.

Celé úterý i v noci bylo na hnízdě samo.Občas vyletí i na delší dobu,ale vždy se vrátí

16.8. v devět ráno opustilo hnízdo.Snad už najde nějakou společnost,se kterou odletí na jih.

Moc mu to přeji.Od té doby je hnízdo prázdné

Díky sledování čapího hnízda jsem začala studovat život čápů.Stala jsem se i členkou České ornitologické společnosti,ale to už

když jsem nahlašovala výskyt čápů černých,

Bavilo mě z mapy na jejich stánkách nahlížet do dalších hnízd,kde byly kamery.

A zjistila,že mláďata se na hnízdech už většinou nezdržují.

Každé hnízdo má svůj zápis a pozorovatelé zaznamenávají každou změnu.

Myslela jsem,že rodinka odlétá na jih společně.Není tomu tak.

Mladí se většinou připojují k ostatním mladým.

Zatím jsem nikde neviděla čápy shromažďovat.Neviděla jsem to vlastně nikdy..

Přeji jim šťastnou cestu za teplem a hodně sil.Čeká je dlouhá cesta

a doufám,že na sněhu už žádného čápa neuvidím,jako poslední zimu.

A příští rok se s nimi třeba zase setkám na hnízdě v Příšovicích.

Přeji Vám hezký pátek a celý víkend